Advent
Gunnar Gunnarsson
Novela Advent Islanďana Gunnara Gunnarssona (1889–1975) je malá perla světové literatury. Prostý, a přesto velkolepý příběh o shánění ovcí na zimu, tohoto každoročního rituálu hlavního hrdiny, vychází z autentického vyprávění místního farmáře Benedikta Sigurjónssona, přezdívaného Bensi z hor. Příběh je specificky islandský, ale právě díky realistické ukotvenosti v drsné, zasněžené přírodě severního Islandu poblíž jezera Mývatn nabyl obecnou platnost a je stejně aktuální i dnes. Zdánlivě banální vyprávění o pastýři, který při hledání posledních několika ovcí ze stáda dává v sázku vlastní život, má filozofický přesah a existenciální hloubku, o niž se významně zasluhuje Gunnarssonův styl. Gunnarsson vypráví úsečně a úspornými prostředky, vlastními středověkým ságám, jimž se mimochodem obdivoval a překládal je do dánštiny.... celý text
Přidat komentář
Jakmile jsem tuhle knížečku poprvé uviděla, říkala jsem si, že jí slupnu jako malinu. Omyl přátelé, tohle není malina, to je pořádně zmrzlá malinová dřeň, kterou musíte vychutnávat velmi pomalu a důkladně! Je to pravá severská lahůdka - navenek zmrzlá a jakoby bez emocí, ale jakmile se dostanete k jádru, hřeje uvnitř... Paradoxní, nicméně u mě to tak bylo...
"Člověk má na vybranou mnoho způsobů, jak žít. Někdo mluví, jiný mlčí. Někdo se cítí dobře, jen když je mezi lidmi, jinému připadá, že je sám sebou, jen když je úplně sám, rozhodně čas od času. Benedikt se jinak lidí nestranil. Ale na svých adventních poutích si navykl obejít se bez lidského doprovodu, vesnické šplechty den za dnem ho tady v horách příliš unavovaly, jaksi se sem nehodily. V mládí to tak zlé nebylo. Ale člověk stárne. Kam se poděl hluboký klid a mír z minulé neděle? Kam se podělo to velké očekávání? A útěšná důvěra? Uplynulo od té doby opravdu jenom pět dní? Ačkoliv, co to říká? UŽ uplynulo pět dní! Tak je to správně. Protože měl být pomalu už zase doma - kdyby všechno šlo podle plánu. Místo toho tady ležel, utahaný jako jeho staré šaty. Rozervaný i na duši. Ach jo, čas letí, člověk už není mladý."
Takhle si představuji islandskou novelu - jednoduchý příběh plný myšlenek o smyslu života (a ovcí) ke krátkému čtení a delšímu zamyšlení.
"jenom ten ví, jak chutná káva, kdo ji pil v podzemní díře za třicestistupňového mrazu uprostřed pustiny stvořené z bouře a hor."
Milá knížka k zamyšlení. Do paměti se mi však přece jen více zapsaly autorovy dějovější knihy (Pokrevní bratři, Rod na Borgu).
Útlá knížka je mým objevem letošních vánoc. Velmi příjemné čtení do dlouhých zimních večerů. Přečtěte si, těžko se to vyjadřuje. Za pokus to stojí, ani Vám to nezabere moc času. Já jsem nadšená. Děkuji autorovi.
Knižôčka o obyčajnom človeku, o tom, čo je v živote dôležité (niekedy stačí k šťastiu prechádzka mesačnou zasneženou krajinou so psom a baranom po boku, alebo šálka horúcej kávy), o zodpovednosti za seba a svojich blížnych (áno, aj za zvieratá), o vytrvalosti, dobrote, skromnosti, o tom, že napriek rôznym strastiam života sa netreba vzdávať: "Ať si sněží, vítr skučí, nohy, ruce se tím tuží, kdo se choulí v závětří, nikdy život nespatří"
Hoci vnútri zúri víchrica - zahreje :)
Samotářský Benedikt s beraní palicí, se svým psem Leem a skutečným beranem Nezmarem vyráží rok co rok během adventu hledat do drsné islandské přírody zatoulané ovce, nad nimiž jejich majitelé dávno mávli rukou. Sněhové vánice, teploty hlubokou pod nulou a pustina bez lidí dává spoustu prostoru k hloubání nad životem. Útlá knížečka, 93 stran i s doslovem. Ne, tohle není jednohubka, to je pořádně promrzlý nanuk vytažený z nejledovějšího šuplíku mrazáku, který budete mít sice brzo slíznutý, ale nezapomenutelně se vám vryje do duše. Ve vydání nakladatelství Kalich z roku 2017, které je samo o sobě krásné, navíc příběh doslova ožívá v ilustracích autorova syna.
Kdo četl krásnou knihu ¨Muž který sázel stromy¨ od Jeana Giona bude určitě potěšen romantickým předvánočním putováním Islandského farmáře Benedikta za ztracenými ovcemi. Jeho nerozluční kamarádi: pes Leo a houževnatý starý beran Nezmar mu pomáhají zdolávat různé nástrahy kruté zimní přírody. Je to předvánoční čtení o drsné přírodě a lidech v ní žijících.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Advent |
| 1970 | Rod na Borgu |
| 1946 |  Pokrevní bratři |
| 1947 | Brandur z Bjargu |
| 1934 |  Jon Arason |
Moc se mi libila. Vybrala jsem si ji kvuli vyzve a velice prijemne mne prekvapila.