Africké století
Jan Záhořík , Linda Piknerová , Marek Hrubec , Albert Kasanda (p) , Daniel Křížek , Veronika Sobotková , Valéria Bankóová , Jan Šiška
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493402/bmid_africke-stoleti-YfL-493402.png
4
5
5
Bude Afrika světadílem 21. století? Africká současnost a budoucnost závisí na celé řadě faktorů. Od roku 1960, kdy hned sedmnáct zemí získalo nezávislost, urazil africký kontinent značný kus cesty, která byla mnohdy komplikována jak vnějšími faktory, tak slabými a nerozvinutými institucemi i mnoha dalšími problémy. Na druhé straně nelze nevidět dramaticky se měnící poměry v řadě zemí kontinentu. Budoucnost Afriky však spočívá v překonání dědictví minulosti, ať již té koloniální, nebo té z dob studené války. V úsilí o budování inkluzivní společnosti, která nebude postavena na vládě úzké elity a která bude schopna diverzifikovat svoji ekonomiku a bránit se tak nečekaným otřesům globální ekonomiky. Mnohé africké země mají potenciál hrát v 21. století významnou roli na mezinárodní scéně. Vzestup Afriky, její stabilita a ekonomická diverzifikace by měly být prioritou Evropy, která byla v posledních letech znepokojena vlnami migrantů či sleduje s obavami vzestup islámského fundamentalismu především v západní Africe. Zároveň by však Afrika neměla hrát roli pouhého dodavatele surovin. K jejímu růstu a stabilitě i prosperitě bude nutná industrializace, rozvoj digitálních technologií i environmentální stabilita a zemědělská soběstačnost. Všechny tyto aspekty a mnohé jiné budou nastíněny v následujících kapitolách.... celý text
Přidat komentář
Stručná přehledová kniha, která ale mnohdy vybírá pouze dílčí témata a dostatečně se nevěnuje globálnímu pohledu. A jako laik, zatížený předsudky a negativním mediálním obrazem, jsem z knihy tedy nezískal pocit, že "mnohé africké země mají potenciál hrát v 21. století významnou roli na mezinárodní scéně." Spíše naopak a tak trochu jsem dostal odpověď na otázku, proč je Africe věnována tak malá pozornost v knihách o mezinárodních vztazích a geopolitice.
Deziluze z politického vývoje po Arabském jaře, populační exploze, všudypřítomné etnické a náboženské konflikty, klimatická krize, chronická podfinancovanost všech klíčových oblastí (dopravní a energetická infrastruktura, školství, zdravotnictví, sociální péče, ...), nízká industrializace, vysoká nezaměstnanost, slabá autorita státu, emigrace vzdělaných, korupce, působení teroristických organizací, potravinová nesoběstačnost... Čest některým zmíněným výjimkám, které ale vynikají opět jen ve srovnání s jinými africkými státy.
Dokonce i země jako JAR, Nigérie nebo Egypt jsou na tom dle autorů daleko hůře, než jsem myslel, a dramatický růst životní úrovně lze v blízké době očekávat jedině při šťastné souhře okolností, a tím i v knize zmiňovaná koronavirová epidemie, válka na Ukrajině nebo hrozba velké čínské invaze na Tchaj-wan rozhodně nejsou.
Knihu hodnotím dobře, už jen z toho důvodu že mnoho knih o Africe v češtině není, navíc táhle se snaží popsat jednak minulost, přítomnost , a pomocí predikcí předvídat budoucnost. Líbilo se mi jak hned na začátku autoři snaží vysvětlit že Afrika není stát, ale je tam mnoho kultur etnik náboženství, a nelze jí brát jako jeden celek (což se musím přiznat do doby než jsem přečetl tuhle knihu tak jsem takový pohled měl).
Slušná kniha, možná taková spíš přehledová, takový nástřel možných scénářů se spoustou možná a kdyby. Ale ono popsat co se děje (a bude dít) v Africe, v tom mišmaši kultur a etnik a mocenských tahanic a nějak to vměstnant do necelých 200 stran... to prostě asi nejde. Myslím si, že zásadní pro další vývoj Afriky bude to, jak se ty které státy (nebo unie států) budou stavět k Evropě, potažmo k USA s jejími demokratizačními snahami či k Číně a Rusku a její spíše agresivní politice cukru a biče, podřízenosti a závislosti. Žel osobně si myslím, že Afrika spíš směřuje k tomu čínsko-ruskému modelu, který je založen na moci kumulované mezi pár jedinců či rodin. Nepotismus je vůbec velkým africkým problémem. Možná se to zatím úplně nezdá, ale Afrika může do budoucna rozhodnout i o budoucnosti Evropy a to nejen díky svému nerostnému bohatství, ale také díky nekontrolovatelnému růstu obyvatel v oblastech, kterým do budoucna hrozí buď extrémní sucho nebo naopak záplavy. Doporučuji. Kapitolka o pivu potěšila.
Autoři knihy
česká, 1979 Linda Piknerová
česká, 1983 Marek Hrubec
česká, 1968 Albert Kasanda (p)
konžská, 1956 Daniel Křížek
česká Veronika Sobotková
česká Valéria Bankóová
slovenská Jan Šiška
česká
V osmi kapitolách akademicky o výzvách a nadějích afrického kontinentu v 21. století.
Nejpřínosnější pro mě byly kapitoly o (ne)úspěšnosti tzv. Arabského jara po deseti letech a islamistickém extremismu v západní Africe.