Afrika az álmok világában és valóságban 1
Jiří Hanzelka , Miroslav Zikmund
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Dobrodružné Literatura česká Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1967 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Afrika snů a skutečnosti, 1952
více info...
Přidat komentář
H+Z začali svoji cestu po Africe v roce 1947 , často se setkávali ještě s pozůstatky 2. světové války , zajímavá je návštěva vykopávek římského města Leptis Magnu v LIbyi, dnes je na seznamu světových kulturních památek UNESCO., zajímavá byla i cesta Tatrou přes Nubijskou poušť z Egypta do Súdánu.Svoji cestu zahájili v roce 1947 , komunisti ještě nebyli u moci , třetí vydání co jsem měl je z roku 1954 , takže bláboly formy,, naše století v němž lidstvo Velkou říjnovou revolucí překročilo práh ze své prehistorie jsem přeskakoval, jinak dobré a zajímavé počtení
Po par strankach prokousavni se politickym textem jsem to vzdala, tohle je na me opravdu moc, mozna se k tomu jeste nekdy vratim, ale spis asi ne... Moc jsem se na to tesila, za me tedy velke zklamani...
Prednedavnom som kupil vsetky tri diely v antikvariate, jedna mala obal uplne zdevastovany. Mal uz len kus prednej strany a prednu zalozku... takze som pracne z netu pozhanal co najlepsie snimky spajal, cistil, meral, zistoval co je na zadnej strane a vytlacil si obal novy. Stary som schoval pod novy, take veci sa nevyhadzuju! Obcas zoberiem do ruk a tesim sa ze to cele precitam. Niekedy. :) Preco? Medzi dvoma oceanmi som totiz kedysi podedil, (slovensky preklad ale predsa len) Niet ikonickejsich knih, ktore by viac pripominali 50te a 60te roky, ako su cestopisy panov Z+H.
Četl jsem to už dávno. Je to psáno jazykem poplatným době, bez těch podivných pochlebků by to snad ani nevyšlo. Obrazové dokumenty jsou supr! Důkaz o ztracené době, ztracených osudech, prostě o světě, od kterého nás dneska dělí sedmdesát a víc let a na který nazíráme s despektem. Náš svět se prostě pootočil...
Knihu bohužel silně ovlivňuje komunistická rétorika, alespoň v 1. části hojně používaná. Vše špatné je vysvětlováno zlými "kapitalisty" a dobré přinášejí jen pokrokoví "pracující, dělnící, lid apod.", nejlépe přímo komunisti. Např. ve Francii (ukázka): Veřejnost byla znechucena nekonečnými parlamentními debatami o stěžejních problémech země, protože návrhy pokrokových zástupců lidu narážely na houževnatý odpor parlamentních zástupců kapitalismu. ... znárodněný průmysl ... cílevědomě brzděn kapitalisty... školení jak z doby mého mládí v socialismu téměř na každé straně mě natolik paralyzovalo, připadalo mi jak návrat do starých časů, že jsem nebyla schopná se textem dále prokousávat a čtení jsem vzdala. Protože uznávám osoby pana Hanzelky a Zikmunda jako slavné cestovatele a chápu, že kniha má i jiné kvality, dávám průměrné hodnocení.
Tato kniha, spolu s jejími dvěma díly, patřila k nejoblíbenějším knihám mého tatínka. Možná tomu přispěla i skutečnost, že se osobně setkal s pány Hanzelkou a Zikmundem.
Knihu jsem poprvé četla jako dvanáctiletá. A zaujala mne stejně jako dnes. Mnoho čtenářů může poukazovat na dosti značný popis politické a národohospodářské situace na africkém kontinentu, ale měli by si uvědomit, v kterých letech byly knihy vydány. I přes tento "nedostatek" je kniha poutavým vyprávěním o zajímavých místech a historii navštívených míst.
Člověk se musí oprostit od (zřejmě povinné) komunistické propagandy a pak je to super čtení. Velmi poutavý cestopis, ve kterém se člověk dozví i spoustu zajímavostí z historie projetých zemí. Myslím, že tito pánové jsou i dnes stále nedocenění pro to co dokázali.
Knížka je pro mě trochu rozporuplná. Jedna část mi přijde, jakoby ji vyprávěl Toník z Cesty do pravěku. Neuvěřitelná. Máte pocit, jako byste tam byli a všechno prožívali s nimi. Být tam v té době a vidět a zažít všechny ty věci, muselo být prostě úžasné. Druhá část mi přijde jako budovatelský týdeník... Úplně na vás ty hesla vyskakují a popis politické situace je tak jednostranný, že je to neuvěřitelná škoda.
První díl z cest pánů Hanzelky a Zikmunda po Africe. První co si musí čtenář uvědomit je doba, kdy cestovali a kdy kniha vyšla. Cesta započala v roce 1947, tj. pouhé 2 roky po 2. svétové válce a kniha porvé vyšla 1952. Tj. je zde aspoň ze začátků hodně politických komentářů, takové ty národohospodářské situace, vykořisťování koloniálních států svými přímořskými správci a podobně.
Cca první půlka knihy (cesta z Čech přes Evprovu, do Maroka a přejezd do Egypta) byla téměř bez osobních informací, prostě popis zemí a jejch historie. Jakoby tam ani ti dva necestovali.
Teprve po příjezdu do Egyptu v půlce knihy se konečně dočteme osobní zprávy, např. nocování na vrcholku pyramidy, nebo problémy s cestou od Asuánu na jih. To jsem si konečně užíval (pro mě ten pravý) cestopis - takové ty osobní informace stylu: tady jsme jeli, měli tyhle problémy a takhle je řešili. Jsem zvědav na další díly.
Pozn. Dávam jen 3 hvězdičky, politiky tu bylo fakt moc, u dalších dílů se uvidí.
Musím říct, že po přečtení první třetiny knihy jsem měl hodně rozporuplný pocit a vlastně se mi ani nechtělo číst dál. Celý text je zamořený politickými narážkami více či méně zjevných o objektivitě není možno ani fantazírovat. Cestovatelských zážitků a bezprostředních dojmů je v začátku knihy minimum. S ohledem na datum vydání knihy se tomu nelze divit. Přesto tu a tam prokoukne nefalšovaný cestovatelský postřeh či popis, který se nedá přenést z jiné knihy. A i jiné doplňující informace než politické agitky dýchnou na čtenáře úžasem o informovanosti a vzdělanosti pánů Hanzelky a Zikmunda. Dlužno také uznat, že hojnost doprovodných fotografií většinou v perfektní kvalitě skvěle doplňují cestovatelské části textu a svědčí o nevšedním fotografickém citu pánů autorů.
V části kde cestovatelé překonají Káhirský milník začne politických textů ubývat a dvojice cestovatelů může konečně před očima užaslého čtenáře vyrůst do rozměrů bájných hrdinů, kteří by se směle mohli nalodit k argonautům a plavit se Ijásónem do kolchidy za zlatým rounem.
Knize dávám za otravný politický úvod "jen"4 hvězdy, ale rozhodně ji doporučuji ke čtení všem.
Rozsáhlý třídílný cestopis o dlouhé cestě, kterou tito naši cestovatelé podnikly. Jejich putování Afrikou od severu k jihu v Tatře bylo velkým cestovatelským počinem, o kterém je i po mnoha letech požitek číst.
Knihy od Hanzelky a Zikmunda čtu rád. Knihy popisují cizí kraje a život v nich. Tato kniha není výjimka. Jen ty povinné socialistické kecy tam kazí dojem. Prostě je přečtu a zapomenu. Určitě přečtu i dva další díly i jiné jejich knihy.