V pavučině
Neal Asher
Agent Cormac série
1. díl >
Píše se rok 2432. Teleportace jistého technika rychlostí blízkou rychlosti světla způsobí na planetě Samarkand termojadernou explozi, která zabije tisíce lidí a úplně zničí rozběhnutý terraformační proces. Zemská centrála vyšle agenta Cormaka, aby případ vyšetřil. Jelikož však třicet let připojení na síť začíná ovlivňovat Cormakův pocit sounáležitosti s lidstvem, musí se pokusit případ vyřešit bez její pomoci. Naštěstí pořád ještě má svůj inteligentní šuriken – vrhací hvězdici s vlastní osobností – stajně jako bojové androidy třídy Golem a silné spojence ve dvojici drakomanů. Proti němu však stojí vraždící psychopat podporovaný upravenými žoldáky a zabijáckým robotem nazývaným pan Jeřáb. Na Samarkandu mezitím zavládla třeskutá zima a navíc byla odhalena sabotáž. Hlavním podezřelým je mimozemská entita, která sama sebe nazývá Drak – ten však před očima svědků sám sebe před sedmadvaceti lety zničil. Nyní je objeven mimozemský artefakt střežený obludným zabijákem – ale jak se oba dostali tam, kde teď jsou? A proč byl vlastně zničen runcibl na Samarkandu? Na tyto otázky musí Cormac najít odpovědi a přitom se vyhnout nechtěné pozornosti ze strany pana Jestřába. Než tento případ skončí, někdo musí být potrestán.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2005 , PolarisOriginální název:
Gridlinked, 2001
více info...
Přidat komentář
Tady se už fantazie Neala Ashera začíná pořádně rozjíždět a na scéně se za mnohých efektů objevuje mimozemský a polobožský Drak v podobě čtyř šupinatých koulí o kilometrovém průměru. Už to stojí za to, a co teprve takový dvouapůlmetrový a mosazný Pan Jeřáb? Agent ZBC Cormac v plné síle a spolu s ním i všemocné UI Zemské centrály mají zkrátka co dělat, aby si s tím vším nějak poradili.
Je to slušný začátek série, která se dostává do pořádných obrátek v dalších dílech, na které hned teď jdu :)
Patřím spíše do skupiny komentujících, které kniha až tak moc nenadchla. Nemůžu nesrovnávat s knihami od Alastaira Reynoldse, které mi připadají rámcově podobné a které se mi libily podstatně více. To, že jsem některé pojmy ze začátku nechápal, mi tak nevadilo, ale že jsem nepochopil ani závěr, přestože jsem se k některým pasážím vracel (a to jsem knihu četl asi 3 dny, tedy celkem souvisle) už na mě bylo moc. Zřejmě jsou to knihy pro náročnějšího čtenáře, než jsem já.
Mám rád knížky typu "space opera" a setkaní s agentem Cormacem vůbec nelituji. Pravda, chvilku mi trvalo se začíst a zvyknout si na používané názvosloví, ale knížka mne nakonec velmi bavila a určitě nezůstane jen u této. Dostal jsem chuť na trochu toho vesmíru, budoucnosti a mimozemské inteligence - a byl jsem zcela uspokojen... Asi to není vrchol literarní tvorby, ale dostal jsem přesně to co jsem chtěl...
Tak jo, beru zpět. Dal jsem knize ještě jednu šanci, neb jsem na ni všude četl samou chválu, a strávil jsem ji tentokrát podstatně lépe. Kniha popisuje pestrý a zajímavý svět budoucnosti, který rozhodně má co nabídnout. Události v něm jsou propletené a složité do té míry, že dokážou dobře zaujmout a dobře se o nich čte. Stojím si však za tím, že postavy jsou poněkud nevýrazné a nijak nenadchnou, snad vyjma pana Jeřába. Přesto se tentokrát poohlédnu po dalším pokračování.
Jediný důvod, proč jsem tuhle knihu po několika desítkách stran neodložila je ten, že nerada nechávám knihy nedočtené. Po prvních pár stránkách jsem se sice v ději moc neorientovala, ale protože jsem očekávala nějaké uvedení do děje, vysvětlení, kde se příběh odehrává a co se vlastně vůbec děje, nevadilo mi to. Asi po dvaceti stranách mi začalo docházet, že mě žádné uvedení do příběhu nebo vysvětlení souvislostí nejspíš nečeká. I když je to první díl série, občas jsem měla pocit, že čtu tak minimálně čtvrté pokračování - jako by autor předpokládal, že se budu ve všem orientovat. Často jsem měla pocit, že čtu něco úplně jiného, než co je popsáno v anotaci, někdy jsem se ztrácela nebo se neorientovala v tom, co se právě děje. Spousta pojmů (třeba runsibl, AGV, ZBC, superka, runsiblová UI...) není buď vysvětlená vůbec nebo je vysvětlená až cca v půlce knihy, i když se pojmy v příběhu objevují od začátku. Popisy prostředí nebo postav se v knize skoro nevyskytují. Stejně tak se v ní prakticky nevyskytují žádné myšlenkové pochody. U postav většinou není vysvětleno co jsou zač a kde se tam vlastně vůbec vzaly, občas jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo nebo jaký má kdo s kým vztah. Nejspíš proto pro mě nebylo možné si kteroukoliv z postav oblíbit. Nerada nechávám série nedočtené, ale v tomhle případě nechci s dalšími čtyřmi knihami ztrácet čas.
Neměla jsem žádná velká očekávání, ale zklamalo mě to.
2024: níže uvedený komentář jsem napsal v roce 2016, kdy jsem knihu četl poprvé, a asi není třeba nic měnit, byť čtenářské nadšení už možná není takové jako tehdy. 2016: Přesně takto si představuji moderní kvalitní sci-fi pro náročnějšího čtenáře. Dobře propracovaný a poměrně složitý děj, řada vedlejších linií, které se nakonec (samozřejmě) protnou, výborný vypravěčský styl a úžasná fantazie; někteří jiní autoři by z takového množství zajímavých nápadů a myšlenek udělali pentalogii a ještě by měli pocit, že plýtvají. Ale je třeba se na čtení soustředit, nechat se vtáhnout do děje, přijmout hru a nenechat se otrávit, když děj odbočí k jiné linii. Asher jednou řekl, že chce čtenáře hlavně bavit, ale kultivovaným a chytrým způsobem. Tady se mu to skvěle daří (tady i s pomocí výborného překladu). Podle mě výborná kniha, ke které se rád vracím; některé další autorovy tituly jsou ještě lepší.
Před několika lety jsem četl Stahovače a tak jsem trochu tušil do čeho jdu. Asher nepíše jednoduché sci-fi, je třeba se na to soustředit a vždy mi chvilku trvalo, než se mi povedlo do příběhu nějak zažrat(zapadnout), prostě najít tu správnou chuť a vlastně i najít příběh. Ale musím uznat, že je to zajímavě stvořený vesmír, naše budoucnost. Autorovi se nedá upřít mnoho a mnoho fantazie. 70%
Má to svoje světlé momenty, ale celkově mi to připadlo docela slabé. Občas to nebylo moc srozumitelné a člověk se neorientoval, co a proč se v příběhu děje. Několikrát jsem autora přistihl, že tvrzení v jedné větě o kousek dál popírá. Jakoby napsal, že planeta má dvě slunce a za chvíli tvrdil, že jsou tři. Někdy mi přišlo i nelogické chování postav a jejich motivace. Nakolik byl na vině překlad nedokážu posoudit, ale ve větší oblibě mám zatím klasiky na poli sci-fi (Asimov, Clarke).
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2004 | Stahovač |
2005 | V pavučině |
2017 | Temná inteligence |
2009 | Pradorský měsíc |
2009 | Cesta Sabla Keeche |
Na Ashera jsem se dlouho těšil, všude jsem četl věty typu: pokud chcete číst těžkou sci-fi, vemte si Ashera... takže jsem se psychicky připravil na pátrání na internetu, opakování četby pro lepší pochopení apod... A ono se to nestalo, nevím, co na tom některým přijde složitější, podle mě jasná dějová linka, žádné záludnosti se tam nedějí a přirovnal bych to ke klasickým space operám.
Ale ke knize - autor představuje poměrně zajímavý vesmír, kde všemu vládne UI. Kdyby to na můj vkus posadil trochu do větší temné stránky, byl bych spokojenější. Takhle mi ten Řád příjde naopak sympatický, ale třeba se to rozjede v dalším pokračování. Je pravda, že postavy jsou drobet ploché, i mě zaujal pan Jeřáb, ale čekal jsem od něj více, de facto celá dějová linka s touto odbojovou buňkou neměla moc přínos a za mě mohla být vynechána, protože nevidím nějaký přesah do dalšího pokračování.
Zatím dávám 4/6 - ale slabších a doufám, že se to drobet rozjede a nezapadne to do průměru...