Prokletí legendy - Dámská hra
Miroslav Žamboch , Jiří W. Procházka
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17722/agent-jfk-prokleti-legendy-damska-hra-17722.jpg
4
145
145
JFK dál zůstává ve vyhnanství v technologickém infernu. Navzdory všem úkladům však stále není mrtev a další kolo hry o jeho smrt začíná. Nepřátelé ukrytí v pozadí roztáčí ozubená kola mašinérie Agentury, aby samostatného agenta definitivně semlela. Zápas je to nerovný, ale ne jeden proti statisícům, jak by se mohlo zdát na první pohled. Ale dva, tři čtyři… proti statisícům. JFK má přátele, kteří ho neopustí. V jejich čele kráčí komtesa Andrea de Villefort a z čepele jejího meče odkapává krev… Svůj svět si musíme zasloužit, všichni!... celý text
Přidat komentář
Dost dobrý pokračování Legendy, sice bez Kováře,ale s vášnivejma holkama (komtesou Andreu de Villefort a Kristýnou Rustovou) takže krev byla všude.
První díl série JFK, který je bez Kováře. V hlavní roli komtesa de Villefort, správněji asi spíše hraběnka (komtesa je dcera hraběte nebo vikomta, což v případě Andrey je faux pas, které si autoři se sebou táhnou řadu dílů jako kouli na noze), jež se snaží vypátrat viníka, který se pokusil poslat Kováře na smrt, a vyřídit si to s ním.
Kniha je to opět akční, ale duchaprostá, místy nesmyslná, velmi slabá. Od Žambocha jsem čekal daleko více - tohle mi přijde jako výsledek soutěže "napiš knihu za týden", nebo jako odbytý pokus v soutěži o nejlepší knihu na základní škole. Za mě jeden z nejhorších dílů série.
Zajímavá chvilka nastala hned na začátku knihy. Sice jí píše Miroslav Žamboch, ale měl jsem pocit, že ne. Že ji píše zase pan Němec. Ale po několika stranách se začne projevovat Žambochova dravost a pak už si jede to své.
Jedna krasavice vedle druhé a chlapci ni chlapy tu nemají co dělat.
V knize také můžeme najít několik stránkových kreseb, nejsou špatné a trochu zpestřují příběh. Avšak příběh je to lehce průměrný a více jak 60% si nezaslouží.
Na konci je vložena povídka pana Poláka, „Oni“. Po přečtení Dámské hry je tohle zase převážně o chlapech. Vincent a John v akci. Povídce jsem dal čtyři hvězdy.
tohle byla naprostá pecka, zhltla jsem to nejrychleji ze všech dílů! Komtesa je drsňačka se vším všudy a Krystýna má u mně zase body do plusu (po tom co dala kopačky Frankovi to měla nahnutý) :-)
Tak v tejto knizke budete hladat Johna Kovara asi zbytocne, lebo pan Zamboch tu venoval svoj cas damam v EF. Dozvedame sa tu zase nieco o Andreinom tajuplnom zivote. Samozrejme hlavnou temou je zistit kto sa tak usilovne snazi odstranit Johna v EF.
Celkem průměrný příběh. Prostě to nemělo to správné nasazení. Od Miroslava Žambocha jsem teda čekal víc.
Pokračování nepovedeného příběhu s názvem Stín Legendy od Tomáše Němce je už o něco lepší. Miroslav Žamboch se tu sice snaží psát stylem alá Němec, ale naštěstí ho to přestane asi v třetině příběhu bavit a rozjede svou klasickou krvavou hru.
Dámská krvavá hra je vlastně jen o dámách. JFK (John Francis Kovář) tu ve své podstatě vůbec není. O to tady tedy máme lepší pohled na ženy (dámy).
V první řadě se tu o akci a potoky krve postará senior agentka komtesa Andrea de Villefort. Kam šahá její minulost ví snad jen Bůh a i ten s tím možná bude mít problém.
Jako druhá hlavní postava je v příběhu Kristýna Rustová. Mám ji raději. Je lépe prohlédnutelná a pije pivo. Přistěhovala se do České republiky, i když věděla, že se tu pije více piva než je zdrávo. Někdo to za Kováře prostě musel převzít.
CITÁT – Vidět Andreu a Kristýnu nahé, tomu tedy říkám dobrý den.....
Poprvé je v této sérii možnost nahlédnout i do vizuálního světa agentů Equilibrii Ferrarius (Kováři Rovnováhy) prostřednictvím mistra malíře Petra Vyorala. V knize je totiž k nahlédnutí pět jeho kreseb. Je to příjemné zpestření.
Navíc je tento příběh napsán na více stran. Je totiž delší asi o třicet stránek než je průměr této série. (Počty jsou jen odhadované, kdo má větší zájem ať si to zjistí :-) )
Je tu jasně vidět, že spisovatelé této série si chtějí svůj svět zasloužit a tak přidávají pro čtenáře více a více bonusů.
Malá ochutnávka:
Po třičtvrtě hodiny v zácpách už zuřila, auta, auta, nehody, houkající klaksony a blikající majáky policie.
Tohle by měl vidět Dante.
Naprostá klasika podobná řádění Baklyho nebo Koniáše je zhruba za půlkou příběhu. Tady mistr Žamboch opět ukazuje, že je na podobné souboje prostě machr. Andrea de Villefort se tu postará hned o několik překvapení. Je to brutální masakr, což obdivuji a tleskám.
Čemu naopak moc nerozumím je finální fáze příběhu. Svět 0012 a jeho zbrojnice mi vůbec nesdnul a nezorientoval jsem se v něm. Připadalo mi to jako naprostý mišmaš a chaos. Konec příběhu se mi prostě nelíbil. Proto taky jen ty tři hvězdy.
V příběhu jsem narazil na jedenáct dobrých rčení a zapsal jsem je Miroslavu Žambochovi do profilu v sekci "Citáty".
V knize si pak můžeme přečíst povídku Jaroslava A. Poláka o dalším dobrodružství Vincenta Vegy a Johna Francise Kováře.
Je to sice jeden z bonusů, ale povídka se vůbec nehodí do této kauzality.
Spisovatelé Miroslav Žamboch a Jiří W. Procházka děkují Lucienně Polákové za to, že svého manžela přivedla do série JFK.
I tak jsem povídku ohodnotil čtyřmi hvězdami, protože je prostě povedená a napsal jsem k ní i komentář.
(viz: Sekce „Povídky“)
Rozšíření této informace může způsobit řetězovou deformaci reality s nepředvídatelnými důsledky.
Komtesa patří k nejzábavnějším postavám, a žádný z autorů série si zatím netroufnul zbavit ji tajuplnosti. Žamboch s tím docela slušně hraje.
Jak to asi může vypadat, když se Andrea vydává do boje za všechno a ještě to píše Žamboch? Jo přesně. Naprosto skvěle!
Tentokrát bez Kováře, ovšem náhrada je více než slušná - Andrea de Villefort. Bravůrně rozehraná hra se smrtící dámou. Lahůdka.
Příjemný příběh, v podstatě bez JFK. Ale já jsem zvědav, jak si JFK vede a tak jdu rovnou na další příběh :))