Válka pašeráků
Vlado Ríša
Ljuba Bytewská není spokojená s Vincentem Vegou a Johnem Francisem Kovářem. Dokázali sice vyřešit problém s pašováním hyauky (viz Pašeráci v oblacích), avšak pouze na jedné straně. Kdo to celé zorganizoval a proč? Tak přesně to chce vědět šéfová obou hrdinů, a pokud možná co nejrychleji. Oba se proto vypraví do dimenze, kam byly zásilky hyauky odesílány. Tentokrát proti nim nestojí jen obyčejní čarodějové-pašeráci, ale daleko mocnější bytost. Do války o hyauku se tak musí zapojit i pilot Biggles, který má doma problémy. Válka skončila a o válečné hrdiny - piloty nikdo nemá zájem. Navíc na konci války zahynula jeho milá, německá špiónka, a to Bigglesovi neudělalo dobré jméno v kruzích, kde se o tom ví. Boj pokračuje, válka nekončí.... celý text
Romány Literatura slovenská Sci-fi
Vydáno: 2010 , TritonOriginální název:
Vojna pašerákov, 2010
více info...
Přidat komentář
Ještě slabší díl, než ten předchozí. Čeká se v podstatě jen na zavěrečnou bitvu.
Vlado Ríša umí psát líp. Pravděpodobně jej JFK omezuje a on se jen snaží držet dané linie. Ikdyž vlastně tak trochu, protože děj nějak nenavazuje na předešlé příběhy. Prostě takové spin-off ke Kovářovi. Ta druhá hvězda je za Vincenta - alespoň někdo inteligentní v této knize vystupuje.
Tohle mi tedy vůbec nesedělo. Není to ani tak moc dobrodružné, jak by název oznamoval. Málo vtipu a moc hluchých míst.
Moje první reakce krátce po rozečtení vypadala asi takhle: Při Trůnu, stíhačky? Už zase!?
Ten začátek je opravdu nesmírně nablblý a co je ještě horší, ani symbolicky se nesnaží navázat na předcházející díl. V historii JFK by to nebylo poprvé, ale tady to působilo vyloženě jako pěst na oko.
No nic. Po rozpačitém úvodu to chvilku jakžtakž šlapalo, vybuchující ryby pobavily, ale... já nevím, snad je to tím námětem, který je pro mě osobně zoufale neatraktivní.
Navíc mi to urputné honění rozsahu neodbytně evokovalo mé vlastní psaní absolventské práce pár let nazpátek. Když mě už asi po sedmé (resp. po sedmém dialogu, tak naprosto dementně zbytečném, až mi způsobil bolení zubů) napadlo, že bych se na to mohla vykašlat a jít na další, usoudila jsem, že na něco takového je můj život přece jen příliš krátký.
1 hvězda za lemrouchy.
Dalsi pribeh od pana Risu. Aku v prvom tak aj v druhom dieli mi nesedel charakter postav Johna a Vincenta. Pan Risa si ich podctate sam zaskatulkoval a nenadviazal. Druhy pribeh musim uznat ze bol zaujimavejsi ako prvy, ale aj tak tomu nieco chybalo. Urcite knizky tohto spisovatela neodcudzujem a ak by nahodou napisal aj tretiu JFK tak si ju precitam, snad uz v inej tematike. U mna za 3. :)
Subjekt: John Francis Kovář
Vyhrazení: Materiál nepřístupný lidem
Statut: Ve službě
Kovář konečně není na útěku nebo se vyjímečně neschovává před svojí organizací, ale i když má oficiální úkol, stejně to bere po svém. Jako pomocníka mu zde Vlado Ríša vepsal Vincenta Vegu.
Bohužel jejich dobrodružství není takové, jaké bych si přál. Akce není zrovna málo, ale vše už tu bylo. Navíc chybí tu humor a to dost. Příběh není tak ponurý, jako některé předešlé a tak nechápu, proč by si sem tam Kovář nemohl zavtipkovat. Navíc letadla tu už byla a lodě také. Zůstal tak jen hrubý koncept, který se vlastně opakuje a nebo spíše kopíruje předešlé příběhy. Je jasné, že Vincent Vega odletí s čímkoliv i kdyby to bylo jen koště. A John F. Kovář ho v tom podpoří. Tudíž opět nic nového pod tímto sluncem. Příběh se lehce a rychle čte, ale to nestačí.
Malá ochutnávka:
Halapartny a přilbice vatikánské gardy, atomové pumy a neviditelná letadla, oštěpy jihoamerických indiánů, bumerangy australských domorodců, kteří však ve svých chatrčích mají barevné televize a internet – to vše i v této realitě.
Jedno z těch méně dobrých dobrodružství, které se však dobře čte.
Z příběhu jsem vybral šest citátů a vepsal jsem je Vlado Ríšovi do profilu.
CITÁT – Ještě není nejhůř.
Poznámka: Materiál není určen do lidských rukou, mohl by způsobit deformace kauzality.
Už druhý díl od Ríši, a opět jsem měl co dělat, abych to dotáhl do konce. Jenže tentokrát už to bylo opravdu jen ze sportu. Zatímco předchozí bigglesovka ušla, jen patřila spíš do jiné knihovničky, tentokrát se slavný Angličan dočkal vedlejšáku, kde byl úplně zbytečný. Ale budiž.
Samozřejmě všichni někam jdou, jedou, plaví se nebo letí, až se tam nakonec dostanou. Co mě ale iritovalo nejvíc, byly nekonečné popisy, jak se co dělá. Jak se odmotává lano, jak se roztáčí vrtule a já nevím co ještě. Když kulomety asi po padesáté "dštily smrt," tak mi docházely síly, ale ve chvíli, kdy Kovář v letadle zdlouhavě hledá rukavice, až je nakonec v jedné z přihrádek najde a oblékne si je... to už jsem měl na kahánku. A tak se ptám: proč to? Já vím, že povinný rozsah je povinný rozsah, ale když mě to psaní nebaví, není lepší se na to prostě vysrat?
Jedna hvězda snad ze slušnosti a za to, že JFK se tu stará o interrealitní pašování, místo aby zastupoval všechna ostatní agenturní oddělení.
jeden z těch průměrnějších dílů, nicméně je to příjemně čtivé a rychle to utíká. Hádám, že jestli bude psát Vlado Ríša Kováře potřetí, opět se ocitneme v letadle společně s Bigglesem. Takže pokud bude nějaké příště, chtělo by to se víc soustředit na psychologii postav, ale ten dobrodružný look je taky fajn. Mimochodem - obálka skvělá. To mě přivádí k otázce - kdy se dočkáme nějakého námořnického dílu? ps: škoda absence Ríšových ilustrací, jaké byly v Pašerácích v oblacích, do téhle knihy, jako zástupci moderního rodokapsového čtiva by sedly jako ulité
Autorovy další knížky
| 1991 |  Gooka a dračí lidé |
| 2008 | Pašeráci v oblacích |
| 2012 | Mrtvý v parovodu |
| 1992 | Conan a Krvavá hvězda |
| 2007 | Sorry, vole, error |
Název knihy je trochu zavádějící, asi má odkazovat na autorovu prvotinu v sérii JFK, ostatně v mnohém se jí podobá - i v tomto díle budou hrát hlavní roli letadla z období cca 1. světové války, a opět na nich budou létat Kovář s Vegou a Bigglesem. Příběh prostý, akční, prošpikovaný kulometnou palbou a větrem fičícím mezi křídly, z pohledu série takový průměr.