Ahoj, tu je Sam
Dustin Thao
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531830/bmid_ahoj-tu-je-sam-65c696b66c2c9.jpg
4
230
230
Sedemnásťročná Julie Clarková si svoju budúcnosť naplánovala do najmenších detailov. S priateľom Samom odídu z malého mesta, spoločne pôjdu na vysokú školu a nasledujúce leto strávia v Japonsku. Lenže Sam zomrie. A všetko sa razom zmení. Zdrvená Julie sa neukáže na pohrebe, zbaví sa všetkých Samových vecí a pokúša sa naňho zabudnúť. Lenže odkaz, ktorý jej zanechal v ročenke, ju opäť prenesie do minulosti. Julie zúfalo túži naposledy počuť jeho hlas, a tak vytočí Samovo číslo, aby si vypočula nahrávku v jeho hlasovej schránke. A Sam... jej telefón zodvihne. Toto spojenie však nemá trvať večne. Keď však opäť počuje Samov hlas, Julie sa doňho zasa zamiluje a s každým ďalším telefonátom je pre ňu čoraz ťažšie nechať ho odísť.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2024 , CosmopolisOriginální název:
You've Reached Sam, 2021
více info...
Přidat komentář
Knížka mě tak nějak nechytla. Prostředí bylo hezké, ale děj se zbytečně moc táhl. Dokázala jsem se do Jul vcítit, ale občas mi začínala trošku vadit. Kniha mě nerozbrečela, ale ke konci jsem trochu dojatá byla. Jen když se nad tím zamyslím, celý děj byl tak trošku o ničem. Věřím tomu, že by se s ním dalo více pracovat (například více zapojit vedlejší postavy). Knihu jsem si s sebou vzala na dovolenou a možná to je ten hlavní důvod, proč jsem ji nakonec dočetla. Nejednou jsem si nad ní povzdechla.
Možná to je opravdu jen pro tu mladší generaci. Já už chci i od oddechovek něco trošku víc.
K této knize by měli rovnou dávat i balíček kapesníků (pro citlivky celou krabici). Osobně jsem brečela téměř od první strany, takže z mého pohledu to není kniha do tramvaje nebo na veřejnost :D.
Příběh se četl lehce, krásně odsýpal. Nicméně je pravda, že Julie byla až příliš.. všechno. Na druhou stranu, nechci si ani představovat, že by se mi něco takového stalo, že bych v tak mladém věku a po tak krátké době ztratila svou lásku. Věřím, že pak bych byla taky až příliš, ne-li ještě víc.
Nápad hezký, kniha se mi ze začátku četla velmi dobře, ale potom to nadšení někam odešlo a už se nevrátilo
Co musím pochválit, tak je rozhodně ořízka knihy. To je naprosto vymazlená záležitost, kdybych měla hodnotit jen to, tak určitě 5*/5*.
Narovinu říkám, že kniha má plný počet hvězdiček a proč? Tohle je jeden z mála příběhů, který vám zlomí srdce. Budete brečet během knihy a to ne jen na konci! Je to emotivní děj, který vás zničí citově.
Píšu tuhle recenzi hned po přečtení. Jak se cítím? Děsně. Chce se mi brečet, protože tohle si oni nezasloužili. Sam mi bude chybět. Stejně tak i jeho zážitky.
Naprosto chápu Julii proč se tak chovala. Občas mě štvala, jak se chovala k ostatním, ale pochopila jsem ji. Každý se smutkem léčí jinak. Dostala další šanci být s člověkem, kterého milovala.
I když je knížka emočně založená, tak nebudete jenom brečet, ale i vzpomínat, smát se, trpět a mnoho dalšího.
Proč tahle písnička k tomu? Protože se o ní dozvíte v knize, ale když si ji k určitým částem pustíte. Ještě vás to víc dorazí. To je taková ráda pokud to chcete mít ještě lepší.
Musím podotknout, že kniha má dokonalou obálku s úžasnými ořezy. To mě na ní přilákalo.
Knížkou vás provází tahle písnička, která vás dojme ještě víc: Fields of Gold - Eva Cissidy
Knížka na první pohled zaujme nádhernou květovanou ořízkou, díky které byste ani nepoznali, jak smutné čtení se vám zrovna dostalo do ruky. Ahoj, tady Sam je příběh o ztrátě a loučení. Hlavní hrdinka Julie se dlouho nemůže smířit se smrtí svého přítele Sama. Pak ale zavolá na Samův starý telefon, jen aby naposledy slyšela jeho hlas. Jenže Sam telefon zvedne a Julie tak dostane druhou šanci na rozloučení.
Ahoj, tady Sam byla knížka plná krásných myšlenek, donutila mě přemýšlet nad životem i smrtí a z tohoto pohledu byla opravdu jedinečná. Přesto bych u podobných témat čekala, že to bude ještě smutnější a dojemnější čtení, trošku mi tam chyběly emoce. Ale vzhledem k tomu, že je to knížka spíše pro mladší skupinu young adult, to vlastně chápu a naopak mi přijde fajn, že to nebyla zas taková depka. Díky tomu je knížka mnohem přístupnější a když od ní nebudete mít úplně přehananá očekávání, určitě se vám bude líbit. Navíc, tuhle ořízku prostě chcete mít ve své knihovně, naživo je ještě hezčí!
U této knihy jsem brečela od první kapitoly.
Taky jsem zkoušela volat.... ale nikdo mi to nezvedl.
''Pokaždé, když si sednu k psaní, přehrávám si jednu písničku Fields of Gold, nádhernou živou verzi od zpěvačky Evy Cassidy. Písnička začíná vzdáleným zvukem kytary a smutnýmhlasem, který zní jako nářek vlka nebo pláč slavíka. Vždycky, když hraje, zavřu oči a vidím se stát v poli zlátnoucího ječmene, chladný vánek mi čechrá vlasy a za zády mi zapadá hřejivé slunce. Nikdy tam se mnou není nikdo další, jen nekonečně zvlněná pole a tóny kytary, které vycházejí odněkud, kam nedohlédnu.''
Prvně bych začala tím, že kniha má opravdu krásnou obálku a to byl asi i hlavní důvod, proč jsem si knihu koupila. Vůbec jsem nevěděla o čem kniha má být. Příběh je hezký, ale přijde mi, že se děje pořád jedno a to samé dokola. Čte se to hezky, je to oddechové čtení, ale upřímně jsem čekala něco víc.
Já jsem tak nějak zapomněla, že jsem tu knihu vlastně četla a nenapsala k ní komentář. A to je skoro měsíc, protože jsem ji četla hned po vydání. Nějaká senzace TikToku je mi celkem jedno, mě hlavně zaujal ten námět, ale s knihou jsem bojovala skoro dva týdny a ne a ne ji dočíst. Námět je strašně krásný, slibuje něco velkého, ale ono se ve finále v té knize nic neděje. Je to tak zoufale o ničem, až jsem si vážně myslela, že to nedočtu, ale když už jsem byla tak pitomá a rovnou jsem si ji koupila, tak to prostě muselo padnout! Julie byla většinu knihy neskutečně protivná, ano, já vím, ztráta bolí, každý se s tím vyrovnává jinak, ale tuhle postavu bych vážně oželela. A protože jsem očividně opravdu nekoukala vůbec na nic, ani na autora, nějak mi nedošlo, kam to směřuje, takže když jsem se dověděla, že Sam je zase další Asiat, byla jsem dosti rozmrzelá. Nic proti nim nemám, ale aby teď v knížkách nějaký nebyl, to je stejný úkaz jako fénix. A mě o tom prostě číst nebaví. Ve finále víte, kam celý ten příběh směřuje, ono je to vlastně jasné, už když se nad tím zamyslíte. Když se mě kolegyně zeptala, o čem to teda je, nebyla jsem schopná říct nic jiného než: no on umře, ona truchlí, pak se spojí přes telefon a nakonec se rozloučí. A víc tam prostě není, není tam nic, co by stálo za zmínku, za zapamatování, není to příběh, o kterém můžete mluvit deset minut, protože to za to stojí. Nejlepší byla mamka hlavní hrdinky, to jo, ale to máte scénu hned v úvodu a pak zas nic. Takže....příběh je to vlastně docela hezký, ale absolutně nevyužil potenciál. Kdyby tohle napsala Colleen Hoover, tak žalem a dojetím vyju ke konci na měsíc. Takhle jsem to prostě dočetla a byla ráda, že už je konec.
Takže, dallší senzace z Tiktoku, která mě nenadchla. Zápletka je zajímá, ale postavy mi byly vlastně docela fuk a nepřišlo mi to smutné. Postavy mi přišli docela ploché. Jediný co se mi vlastně líbilo byl námět, který byl podle mě nedotažený.
Na knihu jsem poprvé narazila na Tiktoku, u nás tehdy ještě nevyšla. Nebudu lhát, první co mě zaujalo byla naprosto nádherná obálka. A ty třešňové květy na stranách? To je prostě nádhera. Ale k příběhu. Miluju YA heavy contemporary, takže tohle pro mě byla jasná volba. Asi v polovině knihy jsem ale začínala mít pocit, že se v tom celém Julie trochu plácá a říkala jsem si, jestli se její postava vůbec dokáže do konce knihy nějakým způsobem od Sama odpoutat a posunout se dál. Už jen kvůli podporujícím kamarádům, které kvůli tomu dost zanedbávala. Julie se ale odmítá Sama vzdát, myslím, že to je možná jeden z důvodů proč tato kniha nesedne úplně každému. Mě to ale tolik nevadilo. Nejspíš bych nebyla jiná. Julie mi jako hlavní hrdinka byla sympatická a malé útržky vzpomínek kdy se Samem ještě tvořili pár jsem si moc užívala. Musí být neskutečně těžké ztratit milovanou osobu a následně se přes to přenést a nakonec ji nechat jít. Každý z nás to zpracovává jinak, pro někoho je to prostě těžší. Nakonec se tomu ale nedá vyhnout, ať už si to chceme připustit či ne. A přesně o tomhle příběh Sama a Julie je.
Když kniha vyšla, ihned mě zaujala nejen svou nádhernou obálkou ale také samotnou anotací. Pak jsem ale viděla, že tady nemá moc dobré hodnocení a říkala jsem si, jestli má vůbec cenu se do ni pouštět. Nakonec jsem do toho ale šla a jsem nesmírně ráda. Celý příběh knihy je bolestivý a zhmotňuje moji největší noční můru - ztrátu milované osoby. Julie ale dostane šanci se Samem komunikovat i po jeho smrti, ale i to si na jejím životě vybírá určitou daň. Musím říct, že na konci jsem přes slzy nemohla knihu dočíst. Příběh se mi dostal pod kůži a dlouho tam asi zůstane. Dejte knize šanci.
Uprimne tuto knihu jsem si zakoupila pouze kvuli krasne kvetinove orizce. Nectu young adult, ale rekla jsem si, ze udelam vyjimku. V nekterych pripadech krasna obalka znamena i krasny obsah, jinde je tomu zcela naopak (jako vlastne u lidi). Do tohoto druheho pripadu zapada ,,Ahoj, tady Sam". Na to, jak je jednodusse napsana se mi cetla tezko a dost dlouho.Musela jsem samu sebe premlouvat, abych se vubec soustredila na dej, a abych ji docetla. Pribeh, resp. zpusob, jakym je pribeh napsany me naprosto, ale naprosto unudil. Samozrejme beru v potaz, ze se jedna o YA, ale prave o to vic by kniha mela byt super easy ctiva a zabavna. Autor Dustin Thao ve mne nevyvovolal zadne emoce krome emoci znudenosti. Nechapu, jak se vubec mohla stat ,,New York Times bestsellerem"???? :O Takovym ocenenim prilepenym na obalce knihy se tedy asi neda verit jako o faktu vypovidajicim o kvalite dila...V tomto pripade urcite ne. Suma
sumarum: knihu bych nedoporucovala (ani teenagerum). Uplny odpad to neni, ale ze dvou hvezdicek, ktere jsem dala, jedna patri designu orizky.
Ani nevíte jak moc mě mrzí, že u téhle knížky nebudu moct chválit. Já se na ní totiž TAK těšila! YA heavy contemporary kde hlavní hrdinka ztratí svého přítele při autonehodě - může být snad něco, co by víc vystihovalo můj strach? Nejspíše ne. Pokud je ale něco, co popisuje jak bych se poté cítila, tahle knížka to bohužel není. Po celou dobu čtení jsem si říkala no, to je fajn, hm hezký, fajn no, ale stane se tam už něco? Ne? Pořád ne? A najednou jsem byla na konci a zjistila jsem, že se vlastně od začátku nic nezměnilo. Hlavní hrdinka tam sice měla nějaký vývoj a uvědomění, ale mně to nepřišlo moc adekvátní. Navíc vysvětlení toho, jak to, že si Julie se Samem volají, mě taky moc neuspokojilo. Vlastně mi přišlo, jako kdyby to vůbec vysvětlené nebylo. Celá tahle knížka mi prostě hrozně rychle utekla, protože se fakt skvěle četla, ale na konci jsem zjistila, že se za celou dobu vlastně nic moc nestalo. A pokud ano, tak mi to přišlo jako tak malá změna, že jsem si toho ani nevšimla. Vedlejší postavy už si teď nepamatuju a romantická linka jako taková mě nechala naprosto chladnou. Možná jsem knížku měla jen přehypovanou ze zahraničí, nebo jsem prostě čekala něco jiného, každopádně nejsem vůbec spokojená.
Byla jsem na knihu strašně moc zvědavá. Protože co si budeme bylo jí všude plno. Kniha mě zaujala nejen obálkou, ale také nádhernou ořízkou. Tu jsem si prostě zamilovala. A teď k samotné knize.
Už od začátku jsem tušila, jak kniha skončí. A stejně jsem pak plakala. Knihu jsem zhltla skoro najednou a strašně moc se mi líbila. Dustin prostě umí psát a tak mě vtáhl do děje, že se mi nechtělo odcházet. Chvíli po přečtení knihy jsem o tom Furt musela přemýšlet. Pro mě je tohle noční můra přijít o milovanou osobu. Ale co je lepší ? Mít ještě jednu možnost se rozloučit? Není to víc bolestivé ? Než když to přijde z čista jasna a člověk se s tím prostě musí porvat ?
Těžko říct. Každopádně si myslím, že kniha za přečtení stojí a já si jí naprosto zamilovala.