Mezi dvěma světy
Kamila Radová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452625/bmid_mezi-dvema-svety-wjB-452625.gif
2
4
4
Olivii se jedné noci začnou zdát sny o podivném a děsivém klukovi, což pokládá za následek přílišné představivosti a prodlévání v knihách. Svět se jí převrátí vzhůru nohama v momentě, kdy se s ním setkává v parku tváří v tvář. Vypadá a mluví jako ze starých knih a jeho slova jsou velmi přesvědčivá… V krátkém čase se možná právě proto hrdinka ocitá ve světě zaklínačů, inkubů a stínů na kouzelné instituci Akademii. Od svých spojenců se postupně dozvídá o své minulosti, svých rodičích a původu. Není obyčejný člověk, není ani obyčejný zaklínač… Vznikla jako jakýsi zvrácený „pokus“ jejího otce. Liv je rozpolcená mezi dvěma světy a snaží se rozluštit hádanku, jakou je ona sama pro své okolí a skládat střípky minulosti, jíž si nepamatuje. Akademie 1 Mezi dvěma světy je první částí trilogie fantasy románů o jedné neobyčejné dívce, snech, podivnostech, lásce, původu druhů, spletitých cestách osudu a jednom psychopatovi…... celý text
Přidat komentář
Dala jsem této knize 5 dní a přečetla jsem 61 stran.
Styl psaní, příběh, tak nějak všechno není ono.
Hlavní hrdinka je na zabití. Kniha by měla být fantasy, bohužel jsem to tam nenašla. Hlavní hrdince je 14, s kamarádkou se chovají docela šíleně a oblékají se jako ehm ehm. Kluci se chovají k holkám hezky, i když jsou nejkrásnější a nejnamakanější...
Tohle bylo strašný. :/ Cením si svého času a dál číst nebudu.
Knížka se mi líbila od začátku až do konce. Doporučuji přečíst všem, kdo mají rádi fantasy, dobrodružství a magii. Hlavní hrdinka Liv mě zcela okamžitě vtáhla do svého světa. Ráda se ztrácí v knihách, moc nedůvěřuje lidem a odjakživa se cítí tak nějak "jiná", než ostatní. Její domněnky se potvrdí, když se dostane do světa zaklínačů a začne navštěvovat zaklínačskou Akademii, kde rozvíjí své magické schopnosti. Mimo to se Liv postupně dozvídá tajemství o svém pravém původu a své rodině. Velmi poutavě psaná knížka, která vás vtáhne a udrží v napětí až do konce.
Mezi dvěma světy
Není to něco, co by se mi psalo úplně snadno. Záleží mi totiž na tom, aby má slova byla správně pochopena. Protože sama jsem slohového talentu (existuje takové slovní spojení? no vidíte...) moc nepobrala, půjčím si věty od spisovatele Jaye Kristoffa. Ty věty budou stačit dvě.
"Dobrá zpráva je, že každý spisovatel má spodní šuplík, plný vyřazených pasáží. Ta špatná je, že existuje důvod, proč se ty pasáže rozhodl nepoužít: většinou jsou prostě příšerné."
Je důležité zdůraznit, že naplněnost a míra příšernosti spodního šuplíku nevypovídá o kvalitě výsledné knihy, a už vůbec ne o kvalitě autora, ani co by se za nehet vešlo. Spodní šuplík totiž pěchujeme tak dlouho, dokud není to, co nám zbyde na stole, krásné literární dílo. Na spodní šuplík se nikdo neptá.
Tahle knížka byla tak trošku vysypaný spodní šuplík. Vnímala jsem v ní množství prázdných kapitol, které se neměly z jeho věznění osvobodit. Ty potvůrky tam měly zůstat, pěkně hluboko, překryté dalšími a dalšími pokusy, než by na stole zůstal jen dívčí fantasy příběh, kterým má kniha být. Protože autorka na to má, jenom v tomto případě ještě nebyl čas, dílo zatím nebylo hotové... Věřím, že za další pokusy, ať už jich bude jakékoli množství, má potenciál vytvořit poutavý román pro mladé čtenářky, který si ráda přečtu, i když už do cílové skupiny nepatřím. Držím palce a myslím to upřímně :-)