Přízrak

03.02.2015

Knihy Clive Cusslera mne provázejí již řadu let. Napsal přes padesát románů, které se dělí do několika serií (Dirk Pitt, akta NUMA, Akta Oregen atd.) a které spojují vždy jisté společné atributy.

Hlavní hrdinové jsou neohrožení, stateční, dobře vycvičeni a zabezpečeni, stojící vždy na straně práva a především řešící neustálé intriky a zvrhlosti svých soupeřů a to vždy s kladným výsledkem a happyendem, Američané.

Toto dobrodružné čtení s romantickým nádechem potěší a nezklame žádného fanouška takovéto literatury. Vždyť který z nás by nechtěl pátrat po starých záhadách, letadlech, lodích či pokladech ve společnosti krásných žen s neskutečném finančním a materiálním zajištěním, kde Vás každý den čeká mnoho zážitků, poznávání, cestování a především nikdy ne nuda.

Život hlavních hrdinů je vždy dobrodružný, adrenalinový a všechno jenom né fádní a rutinní, to lze jen závidět. A tak se můžeme po návratu z práce, která je dneska spíše bojem s problémy a nástrahami ze všech směrů, ponořit do děje a životů hrdinů Cusslerových knih a snít o tom, jaké by to bylo, být na jejich místě . . .

Přízrak je dalším příběhem ze série Akta Oregon, série kterou Cussler vytváří s řadou dalších spolupracovníků, neb věk mu již neumožňuje toliko, co dříve (ročník 1931), především v posledních letech. Jeho knihy se stávají v závěru jeho spisovatelské kariéry přece jen trochu šablonovité, ale není se co divit. Kde brát stále nové a originální nápady, když v jeho knihách se snad již odehrálo vše.

Přesto si v Přízraku našel nové téma – téma Nikola Tesly a jeho záhadné postavy a génia. Uchopil myšlenku vědce a tu rozvíjí v příběh téměř na hranicích scifi.

Přesto, že je kniha spíše složena z několika „misí“, které jsou lehce spojeny a jen malinko vždy posouvají děj dále, čte se to vše dobře. Mise jsou nabity akcí, přesně ve stylu žánru a Cusslerové pověsti, ale na druhé straně tak celou knihu vlastně tříští na literárně menší úseky, které jsou spojeny vždy jen okrajově (Boronin, Aral, Kontejner, Kenin, Čínské moře a pár drobných).

Děj plyne do závěru, který se taktéž nijak přímo nevymezuje od očekávaného . . . světová válka je zažehnána, jedna převratná technologie pohřbena a záhady vysvětleny.

Cusslerovy knihy nejsou žádnou velkou literaturou a ani neútočí na artové ceny, prostě je to oddechové čtení na dovolenou, chvilky volna a nebo jen na propršený víkend. Pobaví, odvedou vás od denních starostí, něco málo poučí a nikdy nijak výrazně nezklamou.

Pokud patříte k fanouškům této literatury, Cusslera jistě znáte, pokud jste neměli tu čest, zkuste to, možná Vás to chytí, a pokud je tato literatura pro Vás ztrátou času, pak toto povídání nechť Vám ho ušetří, neboť by mělo odhalit, o co v knize hlavně půjde.

Mne kniha opět dala to, co jsem čekal. Dávám 3 hvězdy, což je převážné spektrum hodnocení Cusslerových dílek . . .