Alabama Song
Gilles Leroy
Vzrušujúci životopisný príbeh Zeldy Fitzgeraldovej, odohrávajúci sa v prostredí americkej a parížskej medzivojnovej bohémy 30. rokov, získal v roku 2007 Goncourtovu cenu, najprestížnejšie literárne ocenenie vo Francúzsku.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Ikar (SK)Originální název:
Alabama Song, 2007
více info...
Přidat komentář
Kniha sama není bulvární, ale její námět zcela jistě ano. Kdo se do tohohle tématu pustí, musí se tvářit jako paparazzi, který přistihne celebritu infla granti a přitom dělá, že je to jen jeho chlebíček. Tak je také napsaná tato kniha a je snadné vymýšlet všechny ty šokující scény, jde to pěkně od ruky! Zvlášť když ovládáte řemeslo. Tímto konstatováním nechci knihu shazovat, ale připojuji se k těm zklamanějším, ach jo, kolikátý je to už popis amerických léčeben, opilství, pádů a sexu... Je to jako perpetuum mobile. Kniha byla pro mne velmi smutná.
Nespoutané, divoké a šílené. Šílená jízda, takové to je. Začetla jsem se bohužel až v druhé půlce a je pravda, že až v druhé polovině se to celé spojilo a začalo dávat smysl. A pak to ale byla právě ta nespoutaná, divoká a šílená jízda. Pro mě fascinující, Zelda mě uchvátila a rozhodně si budu chtít zjistit více o jejím skutečném životě, ne jen přečíst tenhle fiktivní deník.
"Jed, nostalgie, láska a nenávist" podle doslovu - přesné. Zelda, Scott, letec a O'Connor v jednom chumlu, psaní ženské a mužské, tvůrčí krize, takřka nekonzumované manželství celebrit kontra touha po něčem, co nebylo... Jednohubka ke kafi - ale výživná.
Úžasná fikce postavená na historickém základu. A krásná sonda do duše a emocí člověka a do oné doby. Teď mám nutnou potřebu si přečíst kníhy jak Francise, tak Zeldy Fitzgeraldových.
Přiznám se, že mě zaujal nejprve název, když jsem ji v knihovně vzala do ruky. A když jsem zjistila, že se jedná o Zeldu a Francise Scotta Fitzgeraldovi, chtěla jsem ji zaklapnout (stejně jako Z jako Zelda, které mě při prolistování vůbec nezaujalo), protože bujaré večírky a stálá kocovina smetánky mě neberou. Ze zvědavosti jsem nahlédla a po přečtení několika náhodných odstavců dala knize šanci. A nelituju. I když se jedná o fiktivní deník, je dokonale napsaný a uvěřitelný. Především ty vymyšlené části Zeldu velmi zlidšťují a přibližují, namísto symbolu jazzové éry je tu skutečná žena, i když na svou dobu velmi sebevědomá, výstřední a divoká. Většina postav mi byla strašně nesympatická až protivná, a přesto to bylo krásné čtení.
ze začátku jsem se v knize trochu ztrácela, ale ke konci jsem si zvykla na styl a i se začetla.
Kolik životních dramat, zvratů a neštěstí se může vejít do takové tenké knížky? Zdá se, že opravdu hodně. Leroyův pohled na Zeldin život je tak... uvěřitelný a strhující. Na malém prostoru vykresluje prakticky celý životní příběh, se všemi vzestupy i pády. Co na tom, že je to nejspíš jen bohapustá fikce, když je to skvěle napsaná fikce? A třeba je na tom i něco skutečného, kdo ví...
Kniha psaná jako deník Zeldy F. - přesto, že se jedná o fikci, kniha mě uchvátila, no, kniha, spíše osobnost Z. jako takové. Divoké, nadané a spoutané láskou? Škoda, že ji nemůžu poznat osobně...
Beletrie ve stylu deníku Zeldy F. Nejde o přesnou biografii. V paměti zůstanou jako střípky výrazné momenty vyprávění (mladická smršť, letec, v šatech do moře, corrida, promítačka...) Zajímavě zakončeno poslední kapitolou v roce 2007 s dovětkem o marné snaze měnit povahu/charakter druhým - "nikdo nepřemůže ničí povahu - tak jako nepřemůže bouři, vítr nebo blesky: nikdo, ani psychiatři, ani meteorologové. Tím méně nedůvěřiví milenci.".....
Kniha nabízí zajímavý pohled do životů dvou ikon americké umělecké scény dvacátých let 20. století. Autor podává neuvěřitelně přesvědčivý (leč fiktivní) obraz Zeldy Fitzgeraldové, manželky slavného spisovatele. Díky ich-formě a zdárnému vykreslení duševních pochodů budete mít pocit, že skutečně čtete slova, která před lety do svého deníku vepsala sama Zelda, a za to dávám autorovi velké plus. Pokud nebudete očekávat klasický příběh mapující krok za krokem Zeldin osud a přijmete fakt, že se jedná spíše o určité výstřižky z jejího života, a to v chronologicky neuspořádaném sletu (což není na škodu), je šance, že se vám kniha bude líbit. Za sebe doporučuji.
Tak trochu o ničom. Síce dobre napísané, ale nie natoľko, aby mi zostala v hlave, či len ponúkla trochu zamyslenia nad tým čo čítam. Alabama song mi doznel v hlave hneď ako som dočítala poslednú stránku, a o jeho opakované "prehratie" nestojím.
Fiktivní deník Zeldy Fitzgeraldové, manželky spisovatelské hvězdy 20.let minulého století F.S. Fitzgeralda, mě téměř donutil myslet si, že je vše pravda. Tato kniha mne pohltila a vzhledem k tomu že jsem nic od Francise nečetla, probudila ve mě i zvědavost. Jak o jeho díla, tak jejich život. Přes fikci k realitě.
ty zcela náhodné výběry v knihovně se mnohdy oplatí. když ne kvalitou, tak alespoň překvapením o kom jsou. způsob zpracování se mi pozdával. „bohužel“ jsem si na sebe upletla bič, musím si obstarat kvalitnější publikace o těch dvou, najme o Zeldě. pravděpodobně skvělý alkoholový večírek zakončený kocovinou v podobě elektrokonvulzivní terapie. pokaždé, když někde čtu o způsobu této léčby, je mi nanic. aneb jak využít volnosti v psychoterapii a začít bádat postupné rozkládání osobnosti pro stát. do hajzlu s celým Cameronem.
Zpráva o jednom velmi toxickém a sebedestruktivním vztahu. Vpravdě toto čtení místy hodně bolelo.