Albatros
Deborah Scaling-Kiley , Meg Noonan
Pravdivý příběh o tom, že i dovolená se může změnit v boj o přežití, v boj s rozbouřeným mořem, žraloky, šílenstvím a se smrtí. Vzbuzuje větší hrůzu než ''Čelisti'', tím, že se skutečně odehrál.
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 1995 , Knižní klubOriginální název:
True story of a woman’s survival at sea, 1994
více info...
Přidat komentář
Šokující svědectví o traumatickém zážitku, boji o vlastní život... člověk žije nějaký život a pak stačí pár chvil a dnů na to, aby se tento zaběhnutý život naprosto změnil... Silná žena.
Článek o příběhu, podle kterého kniha vznikla https://medium.seznam.cz/clanek/hana-strejcova-klidna-plavba-se-zmenila-v-horor-zraloci-postupne-sezrali-skoro-celou-posadku-ztroskotane-jachty-23940
Já vím proč jsem suchozemská krysa :-) tohle jsou přesně ty zážitky, bez kterých bych se obešla, stačí mi to číst.
Přečteno v rámci Čtenářské výzvy, díky za ni. Zajímavý, napínavý příběh, hlavně vítězství autorky nad
prožitými hrůzami. Určitě je dobré naslouchat vnitřnímu hlasu a pocitům, které varují před špatným rozhodnutím.
Dobrá kniha. Nechápu, jak autorka se svými zkušenostmi mohla nastoupit na loď. Přes veškeré své pochybnosti a nedůvěru věřit kapitánovi. A už vůbec nechápu, proč to nevzdala, když tam přišel ten další blb, co jí nadával a ponižoval. Už od začátku bylo předurčeno, že se něco semele. Jinak skvěle napsaná kniha.
Hodně, hodně působivé. Samozřejmě hlavně proto, že to není nic vymyšleného, ale skutečnost. A taky proto, že pro mě je moře prostředí mimořádně děsivé, tím spíš, představím-li si širé moře, pod sebou nekonečnou temnou hlubinu, obří vlny, vítr, zimu a žraloky...
-------------------
Jen si nejsem jistá tou představou, že kdo se napije mořské vody, zešílí...
Četla jsem to dvakrát - vyšlo to totiž pod jinými názvy :-) Ale nelitovala jsem. Člověku běhá mráz po zádech z toho, co lidi prožijí na "výletech", jak silný je pud sebezáchovy a jak snadné je propadnout šílenství. Vřele doporučuji!
Zajímavě sepsaný příběh o ztroskotání jachty a boji o přežití. V závěru se člověk pousměje v dodatku : "..litovali, že v tuto chvíli nemohou ke svým díkům přidat nějaký dar. Nevěděli, že sovětským námořníkům je myšlenka na něco takového cizí."
Také jsem se pozastavil, že tak zkušená "mořeplavkyně" vlastně jediná neudělala žádnou chybu. Chlastala s nimi skoro každý den, kašlala na stav lodi a kapitána a stejně se plavila dál ....