Alchymické laboratorium v obrazových a textových pramenech
Ivo Purš , Vladimír Karpenko
Kniha analyzuje způsoby vyobrazování alchymického laboratoria ve třech oblastech výtvarného umění: v žánrové malbě, především nizozemské 17. století, ve vyobrazeních provázejících alchymická pojednání jak rukopisná, tak tištěná a ve vyobrazeních specializovaných technických traktátů, především těch zaměřených na hornictví a hutnictví. Metodologickým východiskem jsou jak ikonografické uměnovědné analýzy, tak i analýzy zobrazovaných námětů z hlediska dějin vědy a dobově používaných technologií. Pomocí těchto metod je nově posouzen význam těchto vyobrazení, jaký měla v sociálních a kulturních kontextech, v nichž vznikala a pro něž byla určena.... celý text
Přidat komentář
Publikace je velká a poměrně těžká. Academia v tomto případě ale udělala jakousi úlitbu v ne zcela pevné formě. Scela srozumitelně a souhrnně s bohatou obrazovou dokumentaci je zde předloženo téma laboratorií , metalurgie a podivných zajímavých aktivit tak jak lze zachytit bv dobových textech. Do knihy se lze začíst, protože pokud vás jen něco málo z toho zajímá informace jsou lákavě podané. Navíc papír úžasně voní. Což celé zavání také jakousi dílnou nějakého mistra který zná čtenářské srdíčko...
Díky za takové texty
Zatím jsem se probral 1. kapitolou, ovšem praktická alchymie mne zas až tak moc nezajímá, s vědomím toho, že čas/dějiny jsou takovým laboratoriem/oratoriem, ve kterém dochází k transmutaci opice přes člověka k andělovi. Takový posun od antropologie k angelologii, chcete-li. Viz alchymista z Betléma, první hyperkarbolovaná (přepodstatněná) lidská bytost. Takže to, zda právě a jen tuto monografii dočtu, je ve hvězdách.