Alchymista
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145969/bmid_alchymista-CYJ-145969.jpg
4
7531
7531
Príbeh o pastierovi Santiagovi, ktorý cestuje zo španielskej domoviny do egyptských púští, aby našiel poklad pochovaný v pyramídach, očarí svojou jednoduchosťou a múdrosťou. Svieži, inšpiratívny, hlboko ľudský príbeh Santiaga je večným svedectvom o tom, ako sila snov môže meniť svet a aké dôležité je načúvať svojmu srdcu. Lebo nezabúdajte: Tvoje srdce je tam, kde je tvoj poklad.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2012 , Ikar (SK)Originální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Myslím si, že ti, kteří tuhle kníhu považují za "odpad literatury" ji nepochopili. Přečetla jsem ji během jednoho dne a po přečtení jsem byla šťastná, doopravdy šťastná.
Opravdu děkuji autorovi za něco tak ojedinělého.
Děkuji, že jste mi dovolil se znovu zamilovat.
Až doteď jsem si myslela, že tuhle knihu musí každý milovat. Pak jsem si přečetla názory některých lidí zde a jsem v šoku. Ale asi všude platí sto lidí - sto názorů. Mně se kniha líbila, dobře se četla, líbil se mi autorův styl a příběh mne zaujal. Četla jsem ji už dávno a přemýšlím, že si ji zase oživím.
Tato kniha mě velice zklamala. Přečetla jsem si ji jen z důvodu, že kolem ní bylo velké haló.
Běž si za svými sny a následuj své srdce, to je už celkem klišé.
Táto kniha, ktorá sa tvári ako hlboký pseudo-filozofický návod na život, je v skutočnosti masmediálny produkt autora, ktorý píše čisto pre peniaze a píše to, od čoho očakáva masový úspech pre zblúdilé ovce 21. storočia s dostatočne vymytými mozgami, aby mu naleteli na jeho pseudo-náboženské výplody. Len to prosím nie.
Som síce nemilosrdná, ale hnev, do ktorého ma uvrhla táto umelá novela, je jednoducho nezvládnuteľný. Nechápem, ako si niekto môže dovoliť vôbec napísať podobný nezmysel a ponúkať to zvyšku sveta ako zodpovedný návod na prežitie. Ak vezmem za predpoklad, že Coelho je katolík (čo, myslím, že je), je pre mňa ohromujúce, ako nehanebne ľudí zavádza týmto svojím kalvinisticko-ezoterickým nonsensom, ktorý je ešte i k tomu sem tam ochutený štipkou reinkarnačných prvkov. V tejto knihe toho neladí toľko, že by som potrebovala dve strany na rozpísanie sa, to si však zrejme nechám na iný nemenovaný zahraničný knižný portál, kde je viac priestoru ísť do detailu. Tí však, čo mali podobné nezhody s týmto slávnym "majstrovstvom", zrejme už teraz vedia, o čom rozprávam.
Len, prosím vás, nikto neskúšajte podľa tejto knižky ozaj žiť, pretože ak si náhodou zmyslíte, že zabijete svojho suseda a "naozaj to budete veľmi chcieť", potom "vám v tom bude celý vesmír usilovne pomáhať".
A na druhej strane... to by možno vysvetľovalo, čo sa v tomto svete deje.
"Pořád se učí něco nového, jsou to věci známé a přece jen nové, protože si jich dříve nevšiml. A nevšiml si jich proto, že na ně byl zvyklý."
Tuto knihu jsem četla v rámci povinné četby k maturitě a velmi se mi líbila. Nutí člověka z přemýšlení a čtenáře inspiruje a takové knihy mám ráda. Chystám se i na na další knihy tohoto autora. Tuto knihu určitě doporučuji.
Pro me zajimava, jednoducha, odpocinkova a presto protkana mnohymi moudry. Vsichni je nejspis zname, ale neni spatne si je pripomenout.
Knihu jsem četla dvakrát. Je zajímavé už jen koukat na ten asi pětiletý odstup. Předtím to bylo takové, no dobře, hezky se to čte, za svými sny si stejně jdu. Teď podruhé se mi z těch klišé chtělo blít. Co dvacet stránek jsem musela protočit oči a když někde ke konci bylo v rámci jedné té dvoustrany zmíněno asi sto padesátkrát, že "musíme žít svůj Osobní příběh", měla jsem sto chutí s ní hodit o zeď.
Nehledě na to, že jsou tam věci, které spíš působí jako berlička, aby se teda nějak jako něco stalo. Vlastně mi to působí spíš jako vymývárna mozku, než krásný příběh, který by nás měl namotivovat.
Tvrdit, že jsem (jsme) příběh nepochopila, jen proto, že se mi to nelíbilo, je podivně alibistické. Stejně tak můžu tvrdit, že každý aspoň s půlkou mozku, musí chápat, jaký je to je celé nesmysl. Já možná nepochopila příběh, ale vy jste nepochopili život.
Je to prostě jen pseudo blábol, který lidi chtějí a potřebují slyšet, aby měli lepší náladu. Ze zkušenosti ale můžu říct, že to prostě není pravda. Stejně jako ty rádoby motivační citáty. Život takhle prostě nefunguje, i když si to lidi přejou.
No, ale když už nic jiného, tak to má aspoň hezkou obálku...
Klišé moudra? Ano. Ale jak často na tato "klišé" lidé zapomínají. Je třeba je připomínat. A pokud jsou navíc podána s tak upřímnou lehkostí a jednoduchostí, a přesto dokážou připomenout to lepší v nás, jak bych mohla hodnotit jinak, než pěti hvězdami?
Nemusím Coelha, ale zkusila jsem to. Přečteno, ale do oblíbených to rozhodně nezařadím.
Říkáte si, že celou tu dobu jste četli ty nesprávné knihy až do teď. Každý by ji měl přečíst každý v ní "něco" najde.
Neskutečně inspirativní kniha, která nutí lidi po přečtení zamyslet se a k sakru něco udělat. Člověk přestane koukat na televizi nebo dělat jiné nedůležité věci. Alespoň teda doufám. Já bych jednou chtěla vidět úplně všechno, co na tomhle světě je. A po přečtení téhle knihy opravdu věřím, že to udělám. Zanechala ve mně opravdu zajímavé myšlenky.
Velmi pěkná knížka, nenáročná na čtení, pro mne nesla poselství, že i cesta je cíl. Našla jsem si několik pasáží, které mě hodně zaujaly. Patřím k lidem, kteří hledají .... :-D Chystám se určitě i na další autorovy knihy.
Úžasný příběh, který Vám vžene slzy do očí. Ovšem je pravdou, že se to týká především lidí, co taky hledají...:))
Krásná kniha. Paulo Coelho jednoduše a nenásilně předkládá základní pravdy. Nebylo by zlých a nešťastných lidí, kdyby všichni šli za svým Osobním příběhem :-)
Kniha se mi četla docela dobře, ale všechna "moudra" se opakovaly pořád dokola, až mě to začalo otravovat ba dokonce i nudit. Ale nápad krásný.
Žádný zázrak
Znáte to když vám někdo pořád vychvaluje jednu věc až neodoláte a zkusíte ji taky. V lepším případě ji zkusíte také a zalíbí se vám a v opačném případě se vám nebude líbit. Bohužel u Alchymisty se jedná o ten druhý případ. Jednu dobu jste skoro vždy jako odpověď na otázku zda se vám nějaká kniha líbí či jakou knihu čtete dostávali, že se dotyčnému líbí či čte Alchymistu. I mně se to stávalo a tak jsem si říkal, že si tento dle oblíbenosti a čtivosti knižní „zázrak“ také přečtu. Nakonec jsem čtení litoval. Kniha se mně jednoduše nelíbila.
Což o to příběh je to určitě zajímavý a s obrovským potencionálem, ale jakmile přijde jeho knižní zpracování jeho úroveň už pokulhává. Klidně se mnou nesouhlaste, ale mně to přišlo chvílemi až moc magické, podivné a hlavně takové přeslazené. Nemohu se ubránit srovnání s Malým princem od Exupéryho. Ve své podstatě i zde je hlavní hrdina vtažen do magického víru poznání sebe samotného a nových věcí či světů. Na rozdíl od Alchymisty mně, ale přijde Malý princ nenásilně, jednoduše a za to o to krásněji sepsán. U Alchymisty tomu tak není, tedy alespoň podle mě. Jinak jsem bohužel ten typ čtenáře, který musí mít hlavně kvalitně sepsaný příběh a až pak se zabývá věcmi jako jsou třeba postavy a jelikož tady kvalitně sepsaný příběh nebyl ani jsem se postavami v knize nějak zvlášť nezabýval. Přesto mně přišli takové hrozně idealistické, kýčovité, prvoplánové a jako reklama na dobré skutky.
Závěrem tedy dodám, že knížka se určitě přečíst dá ,ale nijak zvlášť z ní odvaření nebudete, nebo alespoň já nebyl.
Vykradnutie starých ľudových múdrostí pomohlo vzniknúť najlepšej a asi aj najznámejšej Coelhovej knihe.
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Pozor, komentář obsahuje spoilery.
Tuto knihu jsem začala číst v angličtině na doporučení jedné dobré kamarádky, která mi ji také laskavě zapůjčila. Možná je mé zklamání dáno přehnaným očekáváním, ale shrnuto jedním slovem: NE!
Po úvodu, ve kterém Coelho píše, že je křesťan, jsem čekala, že bude čtenáři pozvolna osvětlováno, v čem křesťanství spočívá, jaké jsou jeho hodnoty, že Boží laskavost je nekonečná... Ale ouha, autor nám místo toho předestírá příběh-pohádku o tom, že ten, kdo sedí doma za pecí, se v životě nikam neposune, zatímco tomu, kdo „půjde za svým osudem“ či co, na životní stezce uhnou všechny překážky jaksi samy od sebe stranou. To je s prominutím naprostá kravina. Život bez překážek? Hotová antiteze! Vždyť k posunu dál je třeba především pokory, duchovního rozvoje a vlastní snahy. A právě tomu nás překonávání překážek přeci učí. Navíc, vždy se jedná o postupný vývoj, nikoli o skok k dokonalosti. Přinejmenším na tomto světě. :)
Mimochodem, co je to vlastně podle Coelha ten takzvaný osud? Ideální životní stezka, po které se člověk má dát, pokud je jako hlavní hrdina Santiago a dokáže ji jako on následovat? A zbytek lidí má smůlu a bez zásahu „vyšší bytosti“ svého štěstí nikdy nedosáhnou, jelikož nebyli obdařeni vrozenou toulavostí? To mi připadá jako dosti chatrný konstrukt už s ohledem na to, že se mi postava Santiaga nezdá ničím výjimečná, přestože se tohoto hrdinu autor snaží vylíčit jako odhodlaného hledače štěstí, jakého není téměř obdoby.
Korunu všemu nasazuje Coelho v závěru tím, že Santiagem nalezený poklad je čistě hmotného charakteru. Santiago tedy na popud „vyšší bytosti“ opustí dívku, již hluboce miluje a už rok po ní touží... a pro co vlastně? Pro hmotný poklad? Proto, aby nakonec vyznal lásku jiné dívce, „protože se všechny síly světa spojily, aby se spolu setkali“? Člověk jako loutka? Těžko si představit závěr méně křesťanský.
Snad se ale autorovi skrze jistou prostotu vyprávění podaří pomoci alespoň některým z těch, již nevědí, co si počít s vlastním životem; dávám proto Alchymistovi jednu hvězdu. Na mne bohužel tato jednoduchost jazyka i dějové linie měla efekt spíše opačný.