Alchymista
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151753/bmid_alchymista-ulB-151753.jpg
4
7552
7552
Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno:
2012
,
Argo
Originální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Není to tak dlouho, možná rok, dva, kdy jsem se poprvé setkala s Alchymistou, tehdy v audio podobě. Už tehdy mě nesmírně zaujal.
Včera jsem na knihu narazila při čekání na zpožděný vlak na pražském nádraží a okamžitě jsem věděla, že se mnou pojede domů.
Dnes v podvečer jsem ji otevřela a během pár hodin ji i přečetla. V jednu chvíli, kdy jsem ji zavřela, abych dala klidu očím, se mi samy od sebe začaly koulet slzy jak hrachy po tvářích. A jak samy přišly, tak i odešly. Byl to ale příjemný pocit očištění.
Já vím, že je kniha svým způsobem zvláštní, ale já v ní vidím tu hloubku myšlenek mezi řádky. Vždyť co je důležité, vidíme jen srdcem, říkal Malý Princ.
Já si dnes z knihy odnáším znovu nabyté přesvědčení, že vše, co mne v životě potká, na svůj smysl. I hluboká bolest, která zapříčiní vděčnost za budoucí pocit štěstí.
Věřím, že pokud si něco opravdu přeji, celý vesmír se spojí, abych to mohla uskutečnit. Jenže nesmím sedět a čekat, ale jít svému štěstí naproti.
No, jak začít? Nebyl to vyloženě špatný příběh, ale taky ne úplně dobrý. Musím se přiznat, že chvílemi mě to opravdu nebavilo. Některé části mi přišly hrozně zdlouhavé a špatně se četly. Což je vlastně celkem škoda, protože námět má skvělou myšlenku. Jen mě to prostě nezaujalo tak, jak jsem si myslela. Ovšem to nemění nic na tom, že kniha stoprocentně stojí minimálně alespoň za jedno přečtení :)
Mix Bible, Koránu a Harryho Pottera. Byla to oddechovka na zkrácení času s Covidem, ale moc mně nezaujala. Znovu už né.
Kniha se mi ohromně líbila. Hned na začátku mě chytila a až do samotného konce mě nepustila. Děj byl poměrně prostý, ale myšlenky a úvahy, kterým byl propleten, mi připadali neskutečně fascinující. Něčím se mě ta kniha opravdu dotkla a naprosto chápu, proč je právě Alchymista jednou z Coelhových nejznámnějších knih. Za mě naprosto doporučuju!
Kniha se mi dostala do ruky, jako povinná četba k maturitě a ačkoliv byla místy trochu moc pohádková, ideologická a naivní, mně se líbila. Možná je to tím, že jsem věřící, a tak je mi spiritualita a víra blízko. Ale ta oddanost a víra v srdci. Nebát se jít za svým snem. Něčím mě to okouzlilo. Rozhodně stojí za přečtení.
Úžasná kniha, jednoduchý a přitom kouzelný příběh, který má hloubku a hodně co sdělit. Myslím, že stojí za přečtení bez ohledu na věk čtenáře.
Netušila jsem co mě čeká a jsem velmi mile překvapena. Kniha vhodná k zamyšlení. Od tohoto autora si určitě ještě něco přečtu.
Jsem si samozřejmě vědom především duchovního rozměru této knihy. Nicméně splnila účel a dala mi odpočinout, zamyslet se, na chvíli zpomalit. Prostě krásný kontemplativní kousek! Mohl bych popisovat zajdu dojmu které si odnáším. Ale pro mě stěžejní je fakt, že občas zapomínáme, občas často, že jsme strůjci svého života a že překážky,i Když si to těžko přiznáváme, Jsi do svých životů vkládáme především sami a často bez své vůle. Paradoxně se opravdu bojíme nikoliv neznáma, ale primárně toho co známe, resp. toho a o to, Co máme, neboli vlastníme. Je to paradox života.
Alchymista je fajn a jistě i k zamyšlení, jen je to závěrečné poučení méně hluboké, než bych u takového pomalu plynoucího filozofického příběhu očekávala.
Alchymistu jsem zhltl za dva večery a bylo to opravdu kouzelné.
Poklidná filozofická pohádka.
Knihu si mám v plánu rozhodně znovu přečíst za pár let!
Po dočtení jsem nad knihou musel opravdu velmi hluboce přemýšlet, nevěděl jsem, zda se mi vlastně líbila natolik, abych mohl ignorovat jisté obsahové prvky. Už v polovině jsem pochopil, o čem to vlastně je a příběh mi připadal až moc jednoduchý, respektive tedy hlavní myšlenka nebyla nijak hluboce do příběhu zasazená. Proto jsem si celou dobu přál, aby mě konec přesvědčil o opaku a aby myšlenka byla mnohem komplikovanější, což se bohužel nestalo. Ač přístup k životu stylem "věř, snaž se a bude ti splněno" je mi sympatický a určitým způsobem věřím na nějaké splynutí s Vesmírem, tak ovšem s určitými rezervami a zrovna u literárního díla vyžaduji, aby to bylo pojato trochu více kreativněji. Myšlenka o splnění každého přání je zde popsána opravdu velmi bez nějaké hloubky a putování za pokladem není nijak originální, až si říkám, proč je vlastně tato kniha tak úspěšná, když hraje na notu pouze naivní stránce lidské osobnosti, tudíž by se tato kniha dala klasifikovat, jako taková pouhá pohádka pro děti. Kniha se však pěkně četla a jelikož neoplývá mnoha stranami, jako zpestření knihomolského dne je celkem příjemná.
Příběh jsem poslouchala, asi před dvěma roky a moc se mi líbil.
Zajímavé úvahy a moudra. Něco jsem si z toho vzala, něco ne. Líbily se mi ty měsíční kameny. Jeden bílý, druhý černý. Urim a Thummim. Miluji kameny a tak si je pořídím.
A příběh si poslechnu ještě jednou.
Pěkný příběh, kdyby mi ho někdo jen tak odvyprávěl byla bych ale spokojenější. První půlku jsem zhltla. Líbila se mi všechna ta moudra do života, ale v druhé půlce je tohle přesně to, co mě začalo nejvíc štvát. Neshoduji se úplně s filosifií autora a stát se větrem a podobně mi přijde jako hloupost. Pro lidi více založené v tomto směru to musí být skvělý zážitek (viz komentáře níže), ale pro mě to bylo trápení dočíst poslední stránku, ačkoli holá linka knihy se mi líbila.
Přečteno jedním dechem.
Ne každý, kdo vypadá jako chudý stařec je opravdu chudý - naopak může to být i sám bohatý Melchisedech.
Kniha obsahuje příběh naivního pastýře ovcí, kterému se z pouhopouhého snu stane skutečná cesta za poznáním a bohatstvím. Při cestování ho však budou pronásledovat nesnáze v podobě lupičů, které nakonec překoná. Zároveň se však při cestě za poznáním setká i s moudrými lidmi, kteří ho obohacují myšlenkami, jak šťastně žít.
Téměř dokonalý příběh, kterému však chybí větší barvitost a rozmanitost. Za mne jsem si s povahou pastýře moc nesedl.
Na druhou stranu je příběh plný poučných výroků, které by se daly shrnout v jeden jediný: „To největší bohatství máme na dosah ruky.“
Od Coelha za mě asi to nejlepší, co jsem četl. Užil bych si ale i více stran, zdálo se mi to poměrně krátké.
"Alchymista" není pro každého, musíte být s autorem filozoficky na stejné vlně, abyste tuto knihu ocenili. Je tu hodně zákonu přitažlivosti, hodně Matrixovských myšlenek o síle myšlenky, jevů, které postrádají logiku, protože se autor oblékl za magický realismus, kde očividně není od věci, aby se člověk proměnil ve vítr, typický klišé-konec a poněkud naivní hlavní postavu, na které se hlavní myšlenka dobře projeví. Vím, že moje záliba v astro/numero/...všechno-logii mi čtení hodně přikrášlila a já si užíval každou stránku a celkovou atmosféru, kterou Coelho vytvořil. Děj je sice velmi předvídatelný, ale i tak milý a mně vrátil trochu optimistického vzhlížení na svět potom, co jsem dočetl "Spalovače mrtvol". Milostná linka se mi taky líbila, byť se odehrává někde v pozadí. Žádný problém s knihou tedy nemám. (Ačkoliv, i přesto, že "Alchymista" je můj šálek kávy, stejně preferuji "Veroniku".) Za sebe (někoho, kdo svádí pomalý internet na Merkur v retrográdní fázi) doporučuji, ale zároveň varuji - jestli jste logicky orientovaní, potřebujete uvěřitelná vysvětlení, budete se i na tomto krátkém prostoru trápit. Maktub!
Filozofické knihy ani žádné podobné nečtu a nevyhledávám, ale před měsícem jsem šla k očnímu lékaři a bylo mi řečeno, že nemám jezdit autem, že mi budou rozkapávat oči. Tak jsem oslovila syna aby mi stáhl nějakou audioknihu, kterou bych mohla poslouchat, když nebudu moct ani číst. A bylo mi jedno co. A tak jsem se dostala k Alchymistovi.
Jako úplně nádherně načtené Lukášem Hlavicou. Krásně se to poslouchalo, ale musela jsem si to dávkovat. Toho filozofování bylo na mě prostě moc.
Taková zvláštní pohádka, hodně podobná Malému princi. I když na konec jsem byla zvědavá. Co Santiego objeví a nalezne v poušti na konci své cesty. A abych pravdu řekla, vůbec jsem nebyla překvapená, přesně tohle jsem tušila.
I když před sebou máme velký poklad, nikdy to nepoznáme. A víš, proč? Protože lidé na poklady nevěří.....
Pokud tuhle knihu čtete ve třiceti, pravděpodobně už jste zažili všechny situace, které popisuje. Tady je to akorát zaobalené do pojmů jako Duše světa, uskutečnění snu, putování a podobně. Někdy je ale dobré si tyhle jednoduché pravdy připomenout, u mě se třeba momentálně trefilo do černého:
„Vždycky ještě před uskutečněním snu se Duše světa rozhodne prověřit všecko, čemu se člověk při putování naučil. Nedělá to ve zlém úmyslu, ale aby si člověk zároveň s tím snem mohl také osvojit ponaučení, jichž se mu cestou za snem dostalo.
To je chvíle, kdy se většina lidí vzdává. V jazyce pouště se tomu říká ,umřít žízní ve chvíli, kdy už jsou na obzoru vidět datlovníky‘.
Každé hledání začíná štěstím začátečníka. A vždycky končí zkouškou dobyvatele.“
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Příběh v němž najdeme zamyšlení nad životem. Na můj vkus příliš filozofické