Alchymista
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151753/bmid_alchymista-ulB-151753.jpg
4
7569
7569
Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno:
2012
,
Argo
Originální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Alchymistu bylo až snad moc lehké přečíst. Nové výzvy vám otevřou nové dveře, špatné zkušenosti vás posunou dál. A když si něco z celého srdce přejete...
Není moc knih, které čtu opakovaně. Alchymista k nim patří a pořád v něm nacházím něco nového.
Když opravdu chcete, tak se celý vesmír spojí a tak vůbec bla bla bla, rozkošné to je, jen mě mrzí, že to prostě těží z toho, že dost lidí chce slyšet, že všechno bude dobré a svět je krásně jednoduchý... a proto si Coelha kupují a on má pak pocit, že to co píše je snad dobrá literatura... pokud se koukáme na literaturu jako ryze komerční produkt (já se na ni tak nekoukám, ale zcela to respektuji), tak to skvělá literatura je. Pokud jde o něco víc, tak palec dolů. Je to vlastně poetičtěji ala vykradený Malý princ zapsaný horoskop Blesku... ale i to se musí umět, o tom žádná!
Tak tady jsem shovívavější, než u ostatních Coelhových knih, ono to asi patří k věku, jako young adult literatura to není úplně špatný, četla jsem to v pubertě a byla nepokrytě nadšená. Umělecká ani zvlášť zásadní literatura to není, ale svůj účel to v jistých vývojových obdobích asi plní.
Příběh je to krásný, reálný. Sama jsem podobný příběh žila a bylo to jedno z nejkrásnějších období mého života. Člověk věří pouze v to, co hluboko ukrývá jeho srdce. Děkuji, Coelho.
Doporučuji si knihu přečíst. Četla jsem ji prozatím pouze dvakrát. Pokaždé mi příběh poskytl jiný prožitek, jiný úhel pohledu.
Velmi zajímavá kniha, plná životních mouder. Určitě se k ní ještě vrátím. “Víme, jak by ostatní měli žít svůj život, ale nevíme, jak žít ten svůj”.
V poslední kapitole se roztáhla opona a vše do sebe krásně zapadlo. A na tváři mi zůstal úsměv, v srdci blažený pocit. Jo, takhle to mám ráda.
Ukázka v podobě výňatku:
Teď však jsem smutný a nešťastný. Co mám dělat ? Zahořknu a už nebudu lidem věřit, protože jeden člověk mě zradil.
Budu nenávidět ty, co najdou ukryté poklady, protože já svůj nenašel.
A pořád se budu snažit schraňovat to málo, co mám, protože jsem příliš malý, než abych mohl obejmout celý svět.
Symbolický až pohádkový příběh chlapce Santiaga putujícím za poznáním, přináší mnoho esenciálních životních pravd a podněcujících myšlenek.
Uf, uf, vôbec ma kniha nebavila. Možno sú v nej nejaké pravdy a múdrosti k zamysleniu ale knižka vôbec nie je určená pre ľudí, ktorý v takéto veci neveria. Som rada, že som ju dočítala ale druhýkrát by som ju už nečítala.
Toto není můj šálek kávy. Kniha má možná až trochu moc schematický děj, ale dejme tomu, že má navodit atmosféru lidových vyprávění. Neustálé omílání velkých a krásných mouder ale nakonec trochu nudí i ty přemýšlivé.
V zajímavém příběhu je ukryto mnoho krásných pravd a poselství.... dokonce i to, že všechny velké věci jsou kupodivu velmi jednoduché, ale vyžadují velké úsilí :-)
Doplněk; v souvislosti s Alchymistou mi ještě v mysli uvízl motiv Kamene mudrců, který jsem v prvním komentu z nepochopitelných důvodů, aniž bych se jej jen náznakem dotkl, obtekl jak rtuť a kteroužto chybu tímto napravuji. Kámen mudrců má být přímým přechodem mezi světem a alchymií, jde o šutr pokrytý zcela nesrozumitelnou symbolikou. Víc k němu Coelho neříká a víc vlastně ani není třeba... hned si vesele zaprotiřečím a rozvedu to. Představte si alchymistu, jak je neproniknutelným tajemstvím kamene drážděn, cele magnetizován se do něj vpíjí pohledem...načež pak v rozčarovaní odtrhne zrak, marně rozhodí rukama a spatří, že svět okolo mluví naprosto stejným jazykem; snad to je smyslem kamene; dívej se do sebe i kolem sebe se stejným zaujetím, jako na mne; vrať bytí rozměr tajemství a posvátna; v ten moment přestává být kamene třeba. Byl pouhým prostředníkem...jelikož si ale chci zaprotiřečit potřetí, musím opsat kružnici kompletní; kámen mudrců lze souběžně vnímat i jako symbol cíle, ke kterému své úsilí vztahuji, přičemž se ale právě skrze toto úsilí obohacuji; v tomto smyslu tedy kamene mudrců potřeba je - jako hnacího motoru onoho obohacujícího úsilí, jež v sobě implicitně nese i zaujetí pro svět.
No jo, na ty pohotovostní pytlíky sem zapomněl. Bluééé:)
Pro ty, kterým se kniha líbí doporučuji Martin Buber: Chasidské povídky. Shoda příběhů čistě náhodná?
Alchymista. Silna kniha o hledani a nalezeni zivotni cesty, osobniho pribehu a snaze o to, naucit se naslouchat hlasu sveho srdce. Poucne vypraveni o duchovni pouti a ceste za skutecnym pokladem sveho zivota mladeho spanelskeho chlapce, pastyre ovci, Santiaga. Slavne autorovy citaty ukotvene v kontextu vypraveni. Kniha s barevnymi ilustracemi dokonale dokreslujicimi pribeh, se mi moc libila. Poselstvi, ktere nam, lidem, kniha dava, je hluboke. Naucme se rozpoznavat zivotni znameni a nebojme se naplno prozit nas osobni pribeh. Kazdy ho mame jiny, ale nesmime se obavat tak jako se obaval Sklenar a chtit vsechno hned tak jako Anglican. Chce to predevsim cas a dostatecnou vytrvalost, nepolevit pri rozpoznavani znameni a take umet najit klic ke svemu srdci. Velmi me okouzlil citat o lasce: "Laska nikdy cloveku nebrani jit za Osobnim pribehem. Pokud k tomu dojde, pak to neni opravdova laska, ta, ktera mluvi Reci sveta." Alchymista je stejne jako Maly princ jedna z tech knih, ktera nam dava plno moudrych pouceni skrytych mezi radky. Spravne ji lze pochopit az v urcitem stadiu knizni vyzralosti. Na zaver pouceni, ktere na me zapusobilo svou nekonecnou pravdivosti ze vseho nejvice. Pravil Alchymista: "Vsecko, co se stane jednou, uz se nemusi stat nikdy. Ale vsecko, co se stane dvakrat, urcite se stane i potreti."
Od Coelho jsem četla ještě Ďábel a slečna Chantal, a ta mne zaujala mnohem více než Alchymista. Alchymistu jsem si vybrala k maturitě a sice to nebyl špatný výběr, ale kniha mne moc nezaujala. Je to kniha k přemýšlení a pro děti není.
Coelho je velmi zajímavý autor a též mě inspiroval, ale Alchymista se prostě nepovedl, i přes to kolika lidem se líbí, mě si nezískal...
Pokud si ji můžete zvolit k maturitě, tak si ji zvolte.
Tuhle knihu jsem četl cca. před dvaceti lety a připadala mi naprosto dokonalá. Celou jsem si tehdy dal najednou, připadala mi plná hlubokých myšlenek a krásného vyprávění. No teď jsem o dvacet let starší, těsně za čtyřicítkou a konečně jsem ji zas vytáhnul z knihovny. Místo krásného vyprávění ale vnímám spíš pohádkový příběh s pohádkově načrtnutými postavami, knížku plnou prázdného moralizování a nuduuuu. Knížka je furt stejná, změnil jsem se já...ale já jsem ten, kdo hodnotí:-)
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Alchymistu jsem četla mnohokrát a ráda se kněmu zase vrátím. Byla to kdysi první kniha od Coelha, kterou jsem přečetla, od té doby jsem od něj četla skoro vše. Styl psaní mi sedí, vždy najdu v jeho knihách i něco, nad čím lze více popřemýšlet, inspirovat se.