Alchymista
Paulo Coelho
Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Moc krásná kniha. Líbila se mi její moudrost, styl jakým je napsaná a proto se jdu vrhnout na další knihy od tohoto autora :)
Coelho je grafoman a mně se jeho knihy nelíbí. (Resp. dvě mi na zkoušku stačily.) To, že je příběh původně součástí Tisíce a jedné noci, to by mi vůbec nevadilo. Problém je v tom, že Coelho chtěl napsat knihu (prostě grafoman, asi potřebuje vydělávat), takže jednoduchý příběh rozmělnil do celé knížky. Coelho se snaží budit dojem oduševnělého autora s filosofickým vhledem, využívá mystiku, jenže mu z toho nakonec vyleze škvár s nevalnou úrovní. Ve srovnání s ním vychází se vztyčenou hlavou Borges, kterému na tentýž příběh stačily dvě strany, přičemž výsledek je mnohem mnohem lepší.
Tato kniha mě hodně bavila. Je plná zajímavých úvah a myšlenek. V něčem mi připomíná Malého prince, také je to taková pohádka, kterou však děti nepochopí. :)
"Všichni vědí naprosto přesně, jak mají žít druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami."
Na Alchymistovi mě mrzí, že příběh je natvrdo přepsaný z Tisíce a jedné noci. Coelho verzi beru jen jako takovou čtivou parafrázi. Kdyby ho skutečně vymyslel, neváhám dát 5 hvězdiček.
Duše světa, osobní příběh, všemožná znamení... Do jisté míry inspirující, ale v takovémto měřítku velmi prazvláštní.
V Alchymistovi bylo hrozně moc zajímavých myšlenek, přestože většina z nich není nic objevného. S některými jsem souhlasila, jiné mi připadaly jako blbosti, ale kdo ví... Celkově jsem z něj taková trošku zmatená, asi jsem čekala něco víc - od příběhu, stylistiky, pokladu a vůbec. To samé platí pro závěr: Někdy máme to, co hledáme, přímo před sebou, a ani o tom nevíme... Ano, souhlasím. Jen už to bylo řečeno tolikrát, že okopírovat tuhle myšlenku a udělat z ní pointu svého díla, aniž bychom k tomu přidali nějaký svůj vlastní nápad, není úplně závěr, který bych od tak známé knihy čekala.
Je jednoduché na Coelha dštíti síru - ale je důležité si uvědomit, kdy Alchymista vyšel. Že byl jako zjevení. Byl zkrátka první. Myslím v masové povědomí. "Vesmír se spojí..." - za to vděčíme Alchymistovi. Pět hvězd za tohle všechno a nepochopení, kterým je zasypávaná.
Santiago absolvoval dalekou cestu. A nemyslím tím tu z andaluských pastvin k egyptským pyramidám. Myslím tím cestu, kterou by si měl projít každý člověk - cestu vlastního sebepoznání. I na jejím konci se skrývá poklad.
Měla jsem se mít na pozoru, když mi Alchymistu vehementně doporučovali ti, kteří knihu nevezmou do ruky za celý rok. Anotace mě ale zaujala, tak jsem to zkusila. A zklamala se. Možná, kdybych tu knihu četla o 10 let dřív, možná, kdybych nebyla založením spíše pesimista, možná, kdyby nebyla hlavní myšlenka knihy jasná už od začátku. Je mi líto, za mě je to jedna z nejpřeceňovanějších knih vůbec. Pokud někomu ukázala cestu, tak fajn, mě jen naučila vyhýbat se jejímu autorovi. Což je možná škoda, třeba napsal i nějakou dobrou knihu.
To, po cem se tak honime, casto lezi primo u nasich nohou. Ale musime urazit poradny kus cesty, abychom to zjistili.
Poutavý příběh o tom, že nejhorší ze všeho je neudělat nic.
Vlastně je to tak trochu pohádka Poklad na mostě - v noci se vám zdá, že na tom a tom místě najdete poklad, tak tam ráno jdete a nic nenajdete. Ale vlastně tam najdete daleko větší poklad - informaci, že ten SKUTEČNÝ poklad - ať už realný nebo metaforický - máte doma. (Což byste se ovšem nedozvěděli, kdybyste se kvůli tomu nevydali na tu dlouhou cestu...)
A možná ten „skutečný poklad doma“ znamená, že během té cesty zažijete tolik věcí, že dojdete k tomu, že Všude dobře, doma nejlíp - zkusíte si kdeco, takže už nemáte potřebu se někam štrachat a za něčím se honit.
Pěkná kniha, která ukrývá mnoho pravd... Po přečtení si člověk uvědomí, co všechno vidí zkresleně, jaké má a může mít schopnosti, jak využít všechen čas a jak nahlížet na život. Konec byl pro mě nejméně zaživný, ale úplný závěr nádherný a jistě překvapivý.
Lidé se nebojí neznáma. Každý člověk je schopen dosáhnout všeho, co chce a co potřebuje. Bojíme se jenom, že ztratíme to, co máme.
Skvělá kniha přečtená jedním dechem. Nečekaný konec, tedy alespoň já jsem ho absolutně nepředpokládala. Hold občas hledáme všude v okolí a zapomínáme, že vše co potřebujeme je uvnitř nás.
Tahle kniha je úžasná a dokáže ve čtenáři probudit vztah k duchovnu. Uvědomila jsem si, že naše víra a vytrvalost k nám přitahují to, po čem toužíme. Je to navíc velmi optimistická kniha.
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Není divu, že tato kniha je přirovnávána k Malému princi. Příběh o životní pouti s hezkými ilustracemi, který Vás nenechá knihu odložit. V knize je spousta mouder s kterými musí souhlasit snad každý. Je to kniha, která se určitě dá číst pořád dokola, tak aby se člověk zase a znovu mohl pozastavit a zapřemýšlet.