Alchymista
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/159643/bmid_alchymista-wRQ-159643.jpg
4
7480
7480
Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Neskutečně nudná kniha. Myšlenek tam není mnoho a ještě k tomu se pořád opakují do kola. Pro život přínos žádný.
Zvláštní, jak tuto knihu lidé buď milují/uznávají nebo ji nenávidí/považují za vykradený naivní kýč, komerční sračku plnou žvástů apod. Tak, nepochybně je to napsáno podbízivě, jednoduše stravitelně a mohlo by se zdát, že ta životní moudra, převzatá odjinud, jsou jak z instantního práškového nápoje a pořádně vyčpělá. Na druhou stranu má to sílu, i když si k některým věcem došel člověk sám a umí zpomalit a přinutit k zamyšlení. Je to taková naivní moderní bajka, která ze sebe sype poučení víc než by bylo třeba, ale i teď, co jsem ji přečetl podruhé, cítím, že to nebylo marné a že mi něco dala. Minimálně osvěžení toho, co už vím - že Osud, jako takový neexistuje a když si myslíme, že zůstaneme sedět na prdeli a všechno k nám přijde, protože to je přece náš osud, tak to je nesmysl - všechno si musí člověk vydobít sám, žádný Osud mu s tím nepomůže, ač při zpětném pohledu se to tak může zdát. A většina lidí to tu pochopila podle mně obráceně - že se celý vesmír spojí - spojí, ale musíš pro to pořádně něco udělat. Vždyť opustil vše, co měl, přešel celou poušť a málem ho zabili - to mi nepřijde, že seděl se založenýma rukama a čekal na ten vesmír. Kdo něco opravdu chce, kdo jde za svým snem, tak ho dosáhne, jediné, co mu v tom může zabránit, je strach. Občas je třeba si opakovat takové věci.
Kromě Veronika se rozhodla zemřít jediná kniha Coelha, kterou jsem četla a na další se ani nechystám, toť asi vše.
Může být užitečná někomu, kdo tápe v životě a je teprve na začátku hledání...hodně mladým nebo hodně neinformovaným.
Na první dojem jednoduchá kniha, ale skrývá se v ní mnoho velkých životních pravd; chce to někdy zastavit se a popřemýšlet o některých větách a možná vám víc věcí začne dávat smysl. Jak se kniha bude líbit asi záleží na momentálním rozpoložení člověka, ale určitě stojí za přečtení.
Mě knížka hodně překvapila, vůbec jsem nečekala, že mě tak zaujme. Nelituji, že jsem si ji přečetla a ráda bych se ke knize opět vrátila :)
Roky mi tuto knihu předhazovali, že si ji musím přečíst. Tak jsem to tedy nakonec udělala. No...příjde mi jako velmi, VELMI slabá napodobenina Bible.
Ono asi záleží na tom, v jakém rozpoložení tuto knihu čtete. Jistě! To záleží vždy a u všech, ale tady obzvlášť. Těžko hodnotit, rozhodně mě kniha neuchvátila tak, jak je často prezentována. Jednoznačně si myslím, že je přeceňována a pokud někdo tvrdí, že je něco jako Malý princ, potom je úplně mimo.
Kniha není špatná, ale je až přesycená „moudry,“ kdy některá z toho ani moudra nejsou. Často mi to přišlo jako takový patos, byť některé části byly velmi povedené. Příběh je zajímavý, čtivý a snad i k zamyšlení, přesto pro mě spíše průměr, který se mi ale více líbil, než nelíbil.
Opravdu nemám ráda, když se kniha snaží být moudrá, ačkoli na to ani v nejmenším nemá. Všechny ty citáty mi přišly nesmyslné, prostě úplné žvásty. A můžu s jistotou prohlásit, že na slovní spojení "životní příběh" budu do smrti alergická. Dočetla jsem to jen s velkým sebezapřením a přeskakováním spousty odstavců, jen abych se konečně dozvěděla, co se skrývá za tím pokladem (a oním zjištěním se naštvala ještě více, protože poklad je naprosto nezajímavý a nepřekvapivý). Pokud nemáte rádi chrlení citátů o ničem, vyhněte se této knize obloukem.
A jéjej zase taková dobře načasovaný knížka....znáte to, zrovna se tam odehrává to, co se Vám děje ve Vašem životě (stejně jako 1984 svého času...no jo to bylo asi před měsícem). Oh damn it...damn, damn and triple-damn.
"Strach vyměnit vše, čeho jsme dosáhli, za pouhý sen, je docela přirozený."
Kniha je uchvacující! Dlouho na ní budu vzpomínat při své cestě za svým životním cílem. Každý tak máme možnost prožít si svuj životní příběh. Krásná a naplňující kniha. Doporučuji
Po dlouhé době kdy sem neměl na knížky čas, se mi dostala kruce tato kniha. I když jsem byl s počátku nedůvěřivý, autara jsem vůbec neznal, tak mě kniha velmi zaujala, teď již čtu několikátou knihu od tohoto autara a ztím mě nenudí.
Čtivé a moudré na pár stránkách. Každý čte v řádcích to, co chce nebo co mu jeho vlastní Duše dovolí. Vidím příběh Santiaga. Pastevce ovcí. Snad díky náhodě a snad dílem Osudu potká Krále, který mu řekne a Osobním příběhu. A kdo by nechtěl prožít svůj osobní příběh? A tak při hledání pokladu, cestou přes poušť, zažívá svůj příběh, který je tak čtivě napsán. A ten poklad? Možná je to ta truhla zlata, kterou Santiago skutečně na konci příběhu nalezne. Možná je to Fátima. A možná je to ta cesta samotná.
-----------------------------------------------------------
"Protože Láska neznamená stát na místě jako poušť, ani létat světem jako vítr, ani pozorovat všechno z dálky, jako ty. Láska je síla, která proměňuje a zlepšuje Duši světa. Když jsem do ní pronikl poprvé, myslel jsem, že je dokonalá. Pak jsem však viděl, že je odrazem všeho tvorstva a jsou v ní jejich války a vášně. To my živíme Duši světa, a země, kde žijeme, bude lepší nebo horší podle toho, jací budeme my. A tady záleží na síle Lásky, protože když milujeme, vždycky si přejeme být lepší, než jsme."
Paulo Coelho - Alchymista
Alchymistu jsem přečetla se silným sebezapřením, protože podle mě se jedná jen o stavění jednoho klišé za druhé, která jsou čas od času propojena motivačními citáty. Pro mě naprosto zbytečná četba, která mi dala leda tak to, že nechápu, proč by měl někdo potřebu číst další Coelhovu knihu. Já to rozhodně neudělám.
je mi jedno jestli si ze mě Paolo utahuje, po přečtení jsem se cítila o 3 hvězdičky šťastnější. Chápu že je to trochu naivní kniha, ale přece může něco říct i dospělému člověku. A totiž- podstatné je být šťastný, být šťastný, být šťastný, a jde to, jen si nenamlouvejme že to nejde.
Možná, kdyby neexistoval Malý princ, byl bych z této knihy u vytržení. Tohle je totiž to samé. Jednoduchý až triviální děj, na kterém je nalepena spousta mouder. Což o to, moudra jsou to pěkná a univerzální a je třeba se nad nimi zamýšlet. Ale bohužel ten pocit něčeho výjimečného se u mně nedostavil.
Do Alchymisty jsem se pustila převážně ze zvědavosti. Jméno Paulo Coelho znám už dlouho, nicméně bez žádného kontextu. Stejně tak jsem věděla, že Alchymista je oblíbené dílo mnoha lidí - ale už jsem nevěděla proč.
Ani po přečtení jsem nezjistila, proč je kniha tak populární. "Poslání" knihy by kdekdo dokázal shrnout do krátkého článku. Nikdy jsem neměla pocit, že bych potřebovala někoho, kdo by mě "vedl" ke šťastnějšímu způsobu života. V životě jsem na to přišla sama, a to se nepovažuji za hloubavého, oduševnělého člověka.
Nebavil mě příběh, moudra ani hlavní hrdina (absolutní trouba).
[SPOILER] Zvlášť mě vyděsilo, že poklad, za kterým se hrdina celou dobu trmácel, byl poklad v klasickém slova smyslu. Celou dobu jsem doufala, že jde o metaforu a celý příběh nalezením tohoto "pokladu" vyvrcholí.
Skvělá kniha plná zajímavých mouder. Hodně změnila můj pohled na svět i mou cestu po něm. Všude kolem nás jsou znamení a dokud nedojdeme svého cíle, nezůstaneme v klidu.
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 | Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Tak jsem dostal přes týden dvě pokuty za parkování a jak se píše v Alchymistovi - když se něco stalo jednou, nemusí se už nikdy stát, ale co se stalo dvakrát stane se zcela jistě i potřetí - no a ne že hned v sobotu jsem si zapomněl rozsvítit a stavěli mě pánové s velkýma plácačkama a dostal jsem pokutu i potřetí.....