Alchymista
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/184023/bmid_alchymista-vEx-184023.jpg
4
7517
7517
Symbolické putovanie andalúzskeho pastiera Santiaga za pokladom do Egypta. Prostredníctvom symbolického jazyka alchýmie sa Paulo Coelho snaží sprostredkovať poznanie, v čom spočíva podstata šťastia i to, že poslaním každého človeka je ísť po stopách znamení za svojím Osobným príbehom.
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2000 , SofaOriginální název:
O Alchymista, 1988
více info...
Přidat komentář
Prostinké až k pláči...to napsal žáček páté třídy pro spolužačku? Pak je to v pořádku. Ale jinak je to ztráta času.
Jsem docela zaskočena rozdílnými názory na knihu. Je zde vyčítáno, že sdělované myšlenky jsou mělké a ve skutečnosti nemají žádnou hodnotu v porovnání s díly jiných, "větších" autorů.
A já si myslím, že je to o tom, co si z těch myšlenek člověk vezme. Někteří očekávají naservírovaný princip života, kámen mudrců a zlato z olova k tomu, místo, aby si sedli a pokusili se jednotlivé úvahy sami rozvést, dál s nimi pracovat.
Přesně, jak se o tom pojednávalo v knize: "... veškerá věda o Velkém díle mohla být vepsána na pouhý smaragd. Lidé však prostým věcem nepřikládali důležitost a začali sepisovat pojednání, výklady a filosofické studie. Začali také tvrdit, že znají cestu lépe než druzí."
Knihu jsem četla v rámci příprav k maturitě a podle mě je velice vhodná pro mladé lidi, kteří s filosofií a takovouto literaturou nemají tolik zkušeností. Tento malý smaragd je může nakopnout k dalšímu rozvoji v této oblasti a toho si velice cením.
Aby se mi tato kniha líbila, musela jsem k ní dospět, myslím tím mentálně. Někdo to má ve dvaceti a někdo ve čtyřiceti. Líbila se mi, některé citáty se mi zapsaly do paměti, například ....
"Všichni vědí naprosto přesně, jak mají žít druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami."
S touto situací se setkávám poměrně často, tak mi to přišlo celkem úsměvné. Celkově je v této knize víc takových pasáží k zamyšlení, proto doporučuji přečíst a uvidíte sami, jestli jste na ní dostatečně vyzrálí ;-)
Já jsem sám se sebou rozhodně spokojený. S čím nejsem je, že si (čistě podle mého názoru) tato kniha hraje na mnohem více, než je, protože při bližším pohledu je v myšlenkách dost prostá a plytká.
Nejúžasnější kniha, kterou jsem kdy četl :) Po dočtení jsem měl obrovskou radost. Ti co ji odsuzují tak jsou pouze zklamaní sami sebou.
Tak poprvé Coelho, a asi i naposledy. :)
Jako pohádka pro děti by to bylo hezké dílko, pokus udělat o to něco víc za použitím filozofie a zdánlivě hlubokých myšlenek na mě ale bohužel nezapůsobil. Ano, při čtení jsem si udělal několik poznámek myšlenek, které mě zaujali. Ale poté co jsem knihu dočetl jsem zjistil že jsou všechny vlastně stejné, a nijak mne neobohacují. Celkový dojem z knihy byl pak takový plytký, nijaký. Dočteno tak spíš proto, abych si mohl odškrtnout, že jsem přečetl Coelha. :)
Četl jsem dost kritiky na to, že autor vlastně řekl všechno, co už dávno víme. Nevím, proč bychom si měli z každé knihy brát ponaučení. Z mého pohledu - krásný pohádkový příběh s filozofickým podtextem. Kdybych chtěl číst do hloubky, sáhnu po jiné knize. Naprosto splnila mé očekávání a přiznávám, že ''moudra'' jsou klišé, ale počítal jsem s tím. Naštvaní jsou dle mne lidé, kteří si za svými sny chtěli jít a selhali, nebo nedokázali najít cestu. Chápu, že vás kniha pak provokuje.
Tenhle Coelhův guláš má velmi specifickou chuť namíchanou z Hesseho cibule, Exupéryho papriky a masa z Tisíce a jedné noci. Věřím, že jsou chvíle v životě, kdy chutná a jindy z něj pálí žáha jak písek z egyptské pouště. Coelho je alchymista. Sběratel. Biografie. 150 stránek z datlovníku.
Excelentní! Některé citáty z této knihy mě provázejí téměř každodenním životem. :)
Úžasná kniha, plných zajímavých plná zajímavých poselství, ovšem je na každém, aby si je vyložil a rozhodl, jak s knihou souhlasí. :)
Mám ráda takové trochu pohádkové příběhy, obsahující nějaké poselství a přesně taková tahle kniha je. Ano, nepřináší nic, co by lidstvo nevědělo již několik staletí, nicméně za mě skvělá kniha. Není náročná na čtení, ale i přesto přinutí k zamyšlení.
Motivačná literatúra zabalená do intelektuálnej beletrie pre masy s prvkami mágie , kde nefunguje (až na ten koniec) nič a navyše sa ten text Coelhovi medzi tými odstavcami rozpadá . A tak sa čudujem čo už dnes dostane nálepku kvalitnej literatúry a zaujímalo by ma koľko veriacich fanúšikov "filozofa" držalo v ruke niečo od Borgesa , Calvina ,Marqueza alebo čítalo nejaké Príbehy Tisíc a jednej noci .
Alchymista je přesně tím typem knihy, která vám zpočátku čtení připadá plná hlubokých životních pravd. S dalším čtením ve vás ale sílí pocit, že se ty hluboké životní pravdy začínají nějak podezřele plácat na mělčině. A jakmile knihu zavřete a zamyslíte se nad tím, co jste právě přečetli, krom skořápky laciných mouder vám nezbude nic opravdu cenného.
Coelho je vhodným kandidátem na takový ten motivační balast s plevelem na pozadí, co musí mít každá správná basic bitch na úvodní facebookové fotce. Instantní pocit výjimečnosti. Moudrosti ze Starbucks.
Dobře se to čte. Pro mě v tom byl cítit takový "americký" motivační přístup, ale čert to vem. Dal bych i pět hvězd, ale jako další knížku jsem četl Tisíce planoucích sluncí od Khaled Hosseini a to se mnou otřáslo tak, že jsem si zpětně musel říkat, proboha, nad čím my to tady máme čas mudrovat...
Pozor, komentář obsahuje spoilery.
Tuto knihu jsem začala číst v angličtině na doporučení jedné dobré kamarádky, která mi ji také laskavě zapůjčila. Možná je mé zklamání dáno přehnaným očekáváním, ale shrnuto jedním slovem: NE!
Po úvodu, ve kterém Coelho píše, že je křesťan, jsem čekala, že bude čtenáři pozvolna osvětlováno, v čem křesťanství spočívá, jaké jsou jeho hodnoty, že Boží laskavost je nekonečná... Ale ouha, autor nám místo toho předestírá příběh-pohádku o tom, že ten, kdo sedí doma za pecí, se v životě nikam neposune, zatímco tomu, kdo „půjde za svým osudem“ či co, na životní stezce uhnou všechny překážky jaksi samy od sebe stranou. To je s prominutím naprostá kravina. Život bez překážek? Hotová antiteze! Vždyť k posunu dál je třeba především pokory, duchovního rozvoje a vlastní snahy. A právě tomu nás překonávání překážek přeci učí. Navíc, vždy se jedná o postupný vývoj, nikoli o skok k dokonalosti. Přinejmenším na tomto světě. :)
Mimochodem, co je to vlastně podle Coelha ten takzvaný osud? Ideální životní stezka, po které se člověk má dát, pokud je jako hlavní hrdina Santiago a dokáže ji jako on následovat? A zbytek lidí má smůlu a bez zásahu „vyšší bytosti“ svého štěstí nikdy nedosáhnou, jelikož nebyli obdařeni vrozenou toulavostí? To mi připadá jako dosti chatrný konstrukt už s ohledem na to, že se mi postava Santiaga nezdá ničím výjimečná, přestože se tohoto hrdinu autor snaží vylíčit jako odhodlaného hledače štěstí, jakého není téměř obdoby.
Korunu všemu nasazuje Coelho v závěru tím, že Santiagem nalezený poklad je čistě hmotného charakteru. Santiago tedy na popud „vyšší bytosti“ opustí dívku, již hluboce miluje a už rok po ní touží... a pro co vlastně? Pro hmotný poklad? Proto, aby nakonec vyznal lásku jiné dívce, „protože se všechny síly světa spojily, aby se spolu setkali“? Člověk jako loutka? Těžko si představit závěr méně křesťanský.
Snad se ale autorovi skrze jistou prostotu vyprávění podaří pomoci alespoň některým z těch, již nevědí, co si počít s vlastním životem; dávám proto Alchymistovi jednu hvězdu. Na mne bohužel tato jednoduchost jazyka i dějové linie měla efekt spíše opačný.
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Pěkná povzbudivá knížka, je čtivá a krátká.