Alchymista
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/184023/bmid_alchymista-vEx-184023.jpg
4
7628
7628
Symbolické putovanie andalúzskeho pastiera Santiaga za pokladom do Egypta. Prostredníctvom symbolického jazyka alchýmie sa Paulo Coelho snaží sprostredkovať poznanie, v čom spočíva podstata šťastia i to, že poslaním každého človeka je ísť po stopách znamení za svojím Osobným príbehom.
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2000 , SofaOriginální název:
O Alchymista, 1988
více info...
Přidat komentář
Doposlechnuto v audioverzi, několikrát jsem u toho usnula, ale pointu jsem naštěstí pochopila.
Určitě se k ní chci vrátit i v knižní podobě. Spoustu myšlenek mě zaujalo, dívám se teď na vše jiným pohledem.
(SPOILER)
Buď jsem knížku pochopil špatně, anebo se prostě s většinou neshodnu. Ani z Malého prince, se kterým ji spousta čtenářů srovnává, jsem nebyl dvakrát nadšený, ale v něm autor alespoň metaforicky upozorňoval na skutečné lidské neduhy a snažil se přednést poselství, která se dají, při troše snahy, uskutečnit. Ale tady? Když jsem potřetí četl, že "celý vesmír se spojí, aby mi pomohl", myslel jsem, že to ani nedočtu. Těhle self-help ezo mouder mám už po krk a o to víc mě drásalo, že to nečtu u nějakýho pošuka na fb, ale v knize považované za "světový filosofický román."
Vesmíru je každej u zadku a většině lidí, když něco "opravdu chtějí", se to stejně nesplní, protože nemají dost talentu, inteligence, peněz, štěstí, kontaktů a podobně.
Takže co si z knihy mám odnést? Ok, pochopil bych, kdyby pointa byla, že ten poklad nosí Santiago v sobě, že to je nějaké vnitřní poznání apod. Dobře, to by pak možná mělo smysl, ale ono to bylo vážně zlato :DDD (kterého už stejně měl dost). Jakože cože? Možná jsem palice hloupá pesimistická, ale tohle pro mě bylo, vzhledem k ohlasům, jaké kniha má, obrovské zklamání.
Pro mě takový lepší Malý princ - příběh celkový je poměrně jednoduchý, je tam hodně symboliky a hlubších myšlenek. Ano, je tam hodně nerealistických věcí, ale pointou této knihy ani nebylo podat nějaký realistický příběh. Celkově to bylo moc pěkně napsané, na zamyšlení, ale zároveň nic extrémně složitého, takže spíše taková filosofická oddechovka. Hodnotím to velice kladně, podobných typů knih jsem četl více a tahle je moje asi nejoblíbenější.
Není to tak dlouho, možná rok, dva, kdy jsem se poprvé setkala s Alchymistou, tehdy v audio podobě. Už tehdy mě nesmírně zaujal.
Včera jsem na knihu narazila při čekání na zpožděný vlak na pražském nádraží a okamžitě jsem věděla, že se mnou pojede domů.
Dnes v podvečer jsem ji otevřela a během pár hodin ji i přečetla. V jednu chvíli, kdy jsem ji zavřela, abych dala klidu očím, se mi samy od sebe začaly koulet slzy jak hrachy po tvářích. A jak samy přišly, tak i odešly. Byl to ale příjemný pocit očištění.
Já vím, že je kniha svým způsobem zvláštní, ale já v ní vidím tu hloubku myšlenek mezi řádky. Vždyť co je důležité, vidíme jen srdcem, říkal Malý Princ.
Já si dnes z knihy odnáším znovu nabyté přesvědčení, že vše, co mne v životě potká, na svůj smysl. I hluboká bolest, která zapříčiní vděčnost za budoucí pocit štěstí.
Věřím, že pokud si něco opravdu přeji, celý vesmír se spojí, abych to mohla uskutečnit. Jenže nesmím sedět a čekat, ale jít svému štěstí naproti.
No, jak začít? Nebyl to vyloženě špatný příběh, ale taky ne úplně dobrý. Musím se přiznat, že chvílemi mě to opravdu nebavilo. Některé části mi přišly hrozně zdlouhavé a špatně se četly. Což je vlastně celkem škoda, protože námět má skvělou myšlenku. Jen mě to prostě nezaujalo tak, jak jsem si myslela. Ovšem to nemění nic na tom, že kniha stoprocentně stojí minimálně alespoň za jedno přečtení :)
Mix Bible, Koránu a Harryho Pottera. Byla to oddechovka na zkrácení času s Covidem, ale moc mně nezaujala. Znovu už né.
Kniha se mi ohromně líbila. Hned na začátku mě chytila a až do samotného konce mě nepustila. Děj byl poměrně prostý, ale myšlenky a úvahy, kterým byl propleten, mi připadali neskutečně fascinující. Něčím se mě ta kniha opravdu dotkla a naprosto chápu, proč je právě Alchymista jednou z Coelhových nejznámnějších knih. Za mě naprosto doporučuju!
Kniha se mi dostala do ruky, jako povinná četba k maturitě a ačkoliv byla místy trochu moc pohádková, ideologická a naivní, mně se líbila. Možná je to tím, že jsem věřící, a tak je mi spiritualita a víra blízko. Ale ta oddanost a víra v srdci. Nebát se jít za svým snem. Něčím mě to okouzlilo. Rozhodně stojí za přečtení.
Úžasná kniha, jednoduchý a přitom kouzelný příběh, který má hloubku a hodně co sdělit. Myslím, že stojí za přečtení bez ohledu na věk čtenáře.
Netušila jsem co mě čeká a jsem velmi mile překvapena. Kniha vhodná k zamyšlení. Od tohoto autora si určitě ještě něco přečtu.
Jsem si samozřejmě vědom především duchovního rozměru této knihy. Nicméně splnila účel a dala mi odpočinout, zamyslet se, na chvíli zpomalit. Prostě krásný kontemplativní kousek! Mohl bych popisovat zajdu dojmu které si odnáším. Ale pro mě stěžejní je fakt, že občas zapomínáme, občas často, že jsme strůjci svého života a že překážky,i Když si to těžko přiznáváme, Jsi do svých životů vkládáme především sami a často bez své vůle. Paradoxně se opravdu bojíme nikoliv neznáma, ale primárně toho co známe, resp. toho a o to, Co máme, neboli vlastníme. Je to paradox života.
Alchymista je fajn a jistě i k zamyšlení, jen je to závěrečné poučení méně hluboké, než bych u takového pomalu plynoucího filozofického příběhu očekávala.
Alchymistu jsem zhltl za dva večery a bylo to opravdu kouzelné.
Poklidná filozofická pohádka.
Knihu si mám v plánu rozhodně znovu přečíst za pár let!
Po dočtení jsem nad knihou musel opravdu velmi hluboce přemýšlet, nevěděl jsem, zda se mi vlastně líbila natolik, abych mohl ignorovat jisté obsahové prvky. Už v polovině jsem pochopil, o čem to vlastně je a příběh mi připadal až moc jednoduchý, respektive tedy hlavní myšlenka nebyla nijak hluboce do příběhu zasazená. Proto jsem si celou dobu přál, aby mě konec přesvědčil o opaku a aby myšlenka byla mnohem komplikovanější, což se bohužel nestalo. Ač přístup k životu stylem "věř, snaž se a bude ti splněno" je mi sympatický a určitým způsobem věřím na nějaké splynutí s Vesmírem, tak ovšem s určitými rezervami a zrovna u literárního díla vyžaduji, aby to bylo pojato trochu více kreativněji. Myšlenka o splnění každého přání je zde popsána opravdu velmi bez nějaké hloubky a putování za pokladem není nijak originální, až si říkám, proč je vlastně tato kniha tak úspěšná, když hraje na notu pouze naivní stránce lidské osobnosti, tudíž by se tato kniha dala klasifikovat, jako taková pouhá pohádka pro děti. Kniha se však pěkně četla a jelikož neoplývá mnoha stranami, jako zpestření knihomolského dne je celkem příjemná.
Příběh jsem poslouchala, asi před dvěma roky a moc se mi líbil.
Zajímavé úvahy a moudra. Něco jsem si z toho vzala, něco ne. Líbily se mi ty měsíční kameny. Jeden bílý, druhý černý. Urim a Thummim. Miluji kameny a tak si je pořídím.
A příběh si poslechnu ještě jednou.
Pěkný příběh, kdyby mi ho někdo jen tak odvyprávěl byla bych ale spokojenější. První půlku jsem zhltla. Líbila se mi všechna ta moudra do života, ale v druhé půlce je tohle přesně to, co mě začalo nejvíc štvát. Neshoduji se úplně s filosifií autora a stát se větrem a podobně mi přijde jako hloupost. Pro lidi více založené v tomto směru to musí být skvělý zážitek (viz komentáře níže), ale pro mě to bylo trápení dočíst poslední stránku, ačkoli holá linka knihy se mi líbila.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
4* za dobrej příběh. Ale je spousta podobných knih, které mě chytly o něco více. Tady mi přišly některé pasáže až moc neuvěřitelné..
Ale na druhou stranu se mi četlo dobře. Kapitoly jsou kratší, trošku jsem se nad tím zamyslela, a nebylo to tak zlé. Spíš jsem uvažovala nad 3*.. ale budiž. Iritovalo mě neustálé opakování věty o tom, když si něco přeji, celý vesmír se spojí.. a tak. Jasný, věřim tomu, ale nemusím o tom tolikrát číst v jedné knize.
Takže by to vlastně byla spíš tří a půl hvězda.