Alchymista
Paulo Coelho
Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost. Vydání čtvrté, v Argu třetí.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2021 , ArgoOriginální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
Knížka je plná milých a úsměvných myšlenek. Nijak mě neobohatila, ale ani nepobouřila. Brala jsem ji jako takovou oddychovku (možná spíš pohádku).
Ona by to vážně mohla být taková jednoduchá, leč milá pohádka pro dospělé. Po x letech jsem Alchymistu přečetla znovu a jasně vidím, jak jsem čtenářsky i duchovně dospěla.
Když to vezmu čistě literárně, tak je to psáno velmi jednoduchým stylem, některé věty a slovní obraty se opakují tak často, až je to trapné. To si snad autor myslí, že je tolik čtenářů natolik psychicky zpomalených, že je třeba líbivé výrazy jako Osobní příběh, Duše světa nebo vše je jedno opakovat do zblbnutí? Čtivé to jistě je, příběh se odehrává v atraktivním a tajuplném prostředí, ale tolik nastavované kaše a slovní cukrové vaty bylo až moc. Ačkoli v tomto žánru jsou dnes vydávány daleko kýčovitější dílka, pravda.
No a co se týče duševního a duchovního přínosu. Je tam snůška lží a blábolů, ale také perličky moudrosti, jen je v tom najít :-). Oproti dřívějšímu čtení hodně okouzlení zmizelo, ale určité postřehy mají stále něco do sebe a vidím je nově. Kdo potřebuje dávku optimismu, pro toho bude kniha nejspíš přínosná. Ale kdo neustrnul na jednom místě plném duhových bublin štěstí, bude se ptát: "Toť vše?"
Ono každé dosažení snu, každá úžasná zamilovanost a každý dotyk štěstí jsou nějak vykoupeny. Více či méně, dříve nebo později. Znáte Charlieho příběh cesty za snem v Růži pro Algernon? Četl autor kdy knihu Jóbovu? Teď, s prožitými zkušenostmi, už nemohu přijmout Alchymistu tak, jako před x lety. Své čtenáře si jistě najde. Pustím se znovu ještě do dvou jeho knih a domnívám se, že taková Veronika ode mne dostane hodnocení o stupeň vyšší. Tam ten příběh neklouzal tak po povrchu. Ale uvidím.
Alchymista je pro mě jakási pohádka pro dospělé plná hezkých myšlenek, které sice nejsou nijak převratné, ale přesto čtenáře obohatí.
„Když člověk opravdu něco chce, celý vesmír se spojí, aby svůj sen dokázal uskutečnit.“
Cesta může být cíl.
Někdo hledá v knihách právě potvrzení, že život má nějaký smysl, něco optimistického. Každý z nás je jiný, každý má svou životní cestu (osobní příběh). Každý z nás si přece vybírá různé knihy a z různých důvodů.
Alchymista obsahuje několik jednoduchých poselství (ano, evidentně přeceďuje již známá moudra, ale to je přece jedno. O jednom tématu bývají stovky knih a stále se vydávají nové... ). Pro někoho to je ztráta času, někdo to naopak ocení (třeba ten, kdo má v osobním příběhu přečíst si tuto nebo podobnou knihu :-) ). Podle mne je to vidět i na hodnocení – často je hodnocena buď vysoko, nebo naopak nízko. Asi to souvisí i s tím, že se o knize hodně mluvilo – určitá část čtenářů pak může zažít zklamání...
Mě se kniha líbila, ale že by si z toho sedl na zadek, to bych neřekl. Jednoduché, moudré, trochu zabalené do pohádkového hávu. Tečka.
Podle mě se dá shrnout do pár slov a to shrnutí už jsem četl. Nečekaně v dětské knížce - „Obrázkové říkanky“. Paní Jelínková možná Alchymistu četla, protože tohle je podle mne v několika řádkách celá kniha (pozor, v podstatě je to trochu spoiler) :
Hloupý Honza
Hloupý Honza na své peci
cítil se jak ptáček v kleci.
Úspory si vybral v bance,
vzal si buchet čtyři rance.
I kdyby měl umřít hladem,
vypraví se za pokladem.
Opustil svou rodnou hroudu,
trmácel se na velbloudu.
Uprostřed té světa bídy
spatřil Honza pyramidy.
Marně zkoušel přijít na to,
kde by mohl najít zlato.
Pak uslyšel od mudrce,
unavený, ušlý:
To se skrývá v hloubi srdce,
jako perla v mušli.
Honza řekl: U sta hromů!
Podíval se do srdce.
Na zpáteční cestě domů
proměnil se v mudrce.
Kniha své doby. Coelho přesně v duchu svých esoterních kolegů vybrakoval co se dalo, rozstříhal, slepil a vydal. Pokud ke knize přijdete s jistou čtenářskou zkušeností, nejednou vás napadne: "Tohle jsem už někde četl. A tamto už jsem u někoho viděl." Vaše tušení budou správná. Coelho je chytrý a jistě četl a zná. A moc dobře ví, že lidé se nechtějí probírat tuny náročného textu. Tak všechno zředí, zjednoduší, zahraje na strunu narcismu. Líbivých lží je však po mém vkusu až moc.
Všichni jste skvělí, úžasní. Hrajete hlavní roli v Historii světa. Následujte svůj Osobní příběh (ty vole!!?), dokážete všechno o čem sníte, prostředky k tomu máte ani to nevíte. Jste chudí? Osud. Jste bohatí? Osud. Jste slavní? Vosud přeci. Hvězdy to chtěli.... a taky vesmír.
Máte rádi horoskopy? Alchymistu budete milovat. Stejně jako zmíněné z prstu vycucané předpovědí, velmi umně skládá vágní a dostatečně "hluboké" myšlenky, aby se v tom našel každý. A co se nestane? Zázrak! Sedí to.
Tak pravil NEW AGE.
(Tento komentář zmizel. Napsal u uveřejnil jsem ho už 8.3. 2016. Nasral jsem Vesmír nejspíše , ten se spojil a smazal ho. Ale já tě krutě přechcal kosmíre.)
Alchymista patří ke knížkám s určitým poselstvím, které si musíte přečíst v určitém věku a ve správnou chvíli. Leč uznávám, že autor moudry nešetří a na čtenáře je valí jedno za druhým, což může u někoho vyvolat otravný pocit zaseknutého kolovrátku. Mně se knížka líbila, ale taky jsem možná jen ve "správné" etapě života pro tuhle knihu.
Známá knížka, která na mě vykukovala opravdu dlouho z různých míst. V rámci čtenářské výzvy (bod č. 1 - kniha, která byla zmíněna v jiné knize – zmíněno v knize Zkrocení bouřliváka) jsem ji konečně přečetla a musím říci, že opravdu nelituji. Knížka je plná moudrosti a ti, kteří nevěří na žádné vyšší vědomí a neocení její symbolismus, si ji mohou užít díky pěknému příběhu. Já osobně se k ní nejspíš budu ještě vracet a je to taková ta kniha, kterou si asi koupím domů i když jsem j měla půjčenou z knihovny…
První kniha v mém životě, kterou když jsem dočetla poslední stránku jsem otevřela od začátku a četla ihned podruhé. A baví mě i potřetí a myslím, že bude bavit stále.
Jako... asi takhle. Knížku mě fakt bavilo číst, a měla jsem slabší momenty, kdy jsem si říkala, jak vlastně se dá život žít jinak, že stačí jenom chtít...... A na druhou stranu mi to ale přijde jako hrozná snůžka keců. Jednohubka na dovolenou, ale člověk to asi nesmí brát moc vážně.
Čteno na doporučení. Trvalo mi asi tři týdny, než jsem ji přelouskala. Po asi dvou? letech si z ní moc nepamatuji, což asi mluví za vše.
Další knihy od autora si nechám v klidu ujít.
Ech... horsiu stratu casu s knihou si nepamatam. Netalentovany grafoman, a este aj vykradac. Nikdy viac.
Není to žádný fanatický příběh o víře, přesto ji v něm najdete,tak jako filosofii o životě vpletenou do příběhu o putování za vlastním štěstím.Možné spojené s neskutečným,pohádka s důvtipem a moudrostí.Nic složitého,pro určitou skupinu čtivé, uvolňující.
Jednoduchá čtivá knížečka plná zamyšlení.. Několik myšlenek jsem si opsala.. Člověk musí číst příběh srdcem, ne rozumem.. ;)
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Dle mého názoru je to takový okultně-beletristický kýč. Meyrinkovi nesahá ani po kotníky. Literárně průměr.