Alchymistova dcera
Katharine McMahon
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32269/bmid_alchymistova-dcera-5IX-32269.jpg
4
58
58
Emilie Seldenová vyrůstá jako osamocené dítě ve starobylém sídle v anglickém Buckinghamshire, opředeném mnoha tajemstvími. Žije pouze se svým asketickým otcem Johnem, přírodovědcem a alchymistou, který z ní chce vychovat svou následovnici, a se dvěma sloužícími. A tak ačkoliv se Emilie vyzná v přírodních vědách jako žádná jiná dívka v zemi, do tajů lidské duše nikdy nepronikla, protože nemá nikoho, kdo by ji k tomuto poznání zavedl. Na jaře roku 1725 naruší jejich zatím nejodvážnější experiment – pokus vdechnout život mrtvé hmotě – příjezd dvou zajímavých mužů. Emilie pod dojmem první lásky a přívalu dosud netušených citů učiní osudové životní rozhodnutí. Ocitá se v Londýně, v honosné, ale zároveň nemilosrdné společnosti, na kterou není ani v nejmenším připravená. Pokusí se uprchnout zpátky ke svým knihám a studiu, ale místo toho narazí na ohromující tajemství. Teprve toho skandální odhalení jí pomůže vyznat se sama v sobě, pochopit své nejbližší a najít smysl svého dosud nenaplněného života.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2010 , BB artOriginální název:
The Alchemist’s Daughter, 2006
více info...
Přidat komentář
hm, podle anotace jsem čekala trochu něco jiného - namísto toho se mi dostalo červené knihovny...
Příběh je to podle mého názoru rozhodně zajímavý. Autorka dokázala přiblížit život v 18. století, poučila čtenáře - řku o základech alchymie, dokonale popsala povahu a psychiku dívky, vzdělané sice v přírodních vědách a mnohém dalším, ale svým otcem naprosto odtržené od reálného života své doby. Emilie musela překonat mnoho překážek, ale závěr... závěr příběhu zůstal víceméně otevřený, i když snad lze doufat v nějaký neurčitý happyend.
Vnímala jsem knihu jako popis jednoho úseku života několika lidí, a protože život jako takový, pokud člověk není přímo dobrodruh, neslézá velehory, neplaví se po moři či Amazonce, neprodírá se džunglí, je poměrně jednotvárný, skoro až nudný, musím konstatovat, že kniha nebyla příliš zábavná. Jistě, byly tady dosti kruté boje a byly tady skryté i otevřené úklady a k tomu cestování kočáry a hlučný špinavý Londýn versus čistý, zdánlivě nezkažený venkov... a nějaké ty prapodivné vztahy k tomu...
Takže podle mého názoru: rozhodně zajímavé a poučné, ovšem, pokud člověk očekává nějaký vzruch (i když Emilie svá četná vzrušení prožila) příliš se ho nedočká.
Hlavní hrdinka je vychovávána podivínským otcem k lásce k vědě.Žije si tak trochu ve svém světě a nevidí co její manžel provádí.Prozření je tvrdé.Po smrti otce hledá rodinu své matky,nachází denník a změní svůj náhled na život.Musí začít znovu a jinak.Otevřený konec - možná bude následovat pokračování.
Knížka byla zajímavá ale čekala jsem od ní trošku víc. Ten konec mi přišel trochu divně useknutý.
Kniha se skvěle čte. Vývoj příběhu je napínavý a překvapivý, popisy krajiny i Londýna barvité a výborně navozují atmosféru. Jediné, co mne zklamalo byl otevřený konec, mám radši, když je děj dořešený.
Cekala jsem vic. Zacatek slibny, rozuzleni "zahady" a vubec dej po navratu z Londyna odflaknuty, predvidatelny. Ich forma mi nevadila, naopak.
Knížka se mi moc líbila. Nejdřív jsem se trochu bála kvůli některým zdejším recenzím, ale kniha je skvělá. Začátek trochu slabší, ale pak to chytne spád. Má to pěkný vypravěčský styl. Jen ten konec je více otevřený..
Prvních pár stránek nevýrazných, ale nakonec se příběh z 18. stol. Anglie rozjede. Velmi zajímavé jsou poznatky z alchymie. Jen ten závěr mohl být lepší.
Kniha se mi nelíbila. V ničem. Hlavní hrdinka je nepříjemná slečna zcela podléhající vlivu otce, ani ostatní postavy mě za srdce nechytly. Ze začátku jde o poměrně suchopárné popisy fyzikálních pokusů, ale to jde koneckonců přeskočit. Horší ale je, že žena, o kterou v knize jde, je v podstatě člověk s poruchou osobnosti, divná a nesympatická. Od začátku má smůlu, protože otec, krom alchymie, koná výchovné pokusy i na ní samotné. Pak se divme, jak dopadne, že jo.... Zápletka se záhadnou matkou hrdinky se dala čekat a konec taky. Knížka neslaná, nemastná a ten román je studený jak psí čumák, s odpuštěním.
Na první pohled mě samozřejmě zaujala obálka knihy a když jsem si přečetla, o čem to zhruba bude, řekla jsem si, že to vůbec nemusí být špatné a bude to originální a neokoukané. A proto jsem si ji v knihovně půjčila. Ze začátku jsem se začetla velmi dobře, ale celkově se mi zdálo, že tomu něco chybí. Ale pak to všechno nabralo úplně jiný spád a já nemohla přestat číst. Emilie se mi zdála sice trošku naivní, ale postupně se změnila a měla jsem ji mnohem raději. Její manžel se mi nezdál hned od začátku a tak jsem ušila, že s ním nebude něco v pořádku. Celkově se mi kniha líbila, ale zdá se mi nedokončená...
Nejdříve musím zdůraznit, že mě naprosto okouzlil obal knížky a knížku jsem si hned odnesla domů, aniž bych cokoli věděla o autorce knihy. To se mi moc často nestává. Knížka mě zpočátku (asi 30 stran) moc nebavila, ale dala jsem jí šanci i díky komentářům tady. A udělala jsem dobře. Vzhledem k tomu, kolik má kniha stran , je těch 30 stran docela únosných. Potom už kniha dostala spád a autorka ukázala, že umí napsat opravdu zajímavý příběh pro ženy zasazený do Anglie 18.století ozvláštněný poznatky z vědy a alchymie té doby. Myslím, že si knížka své čtenářky najde a nezklame je, tak jako nezklamala mě.
Název, obálka i popis přímo lákaly, abych si ji odnesla z knihovny...a pak jsem ji měla rozečtenou tři týdny. Prvních třetinu (zhruba)jsem uvažovala, že ji odložím, pak se začalo konečně něco dít. Přestože je příběh originální, jeho zpracování je zvláštní - takový nijaký. Proto tři hvězdičky, není ani výborná ani otřesná, prostě nic moc. A konec je - jaksi bez konce.
Tak, ja som musela so zaťatými zubami pretrpieť prvých sto strán. Ďalších 50 strán sa začal rysovať aký taký príbeh jej manželstva, mužova nevera, strata dieťaťa, manželov ľavoboček a tak podobne. Potom to začalo byť zaujímavé, no ale ani to ma neuspokojilo. V príbehu je hromada "alchymisticých" drístov, ktoré so samotným príbehom nemajú nič spoločné. Vôbec som nepochopila, prečo sa autorka zapodievala s alchýmiou. Nič sa ňou neriešilo, nevyvolala dejovú sekvenciu, nebola napínavým prvkom príbehu. Emília, hoci sa o nej tvrdilo, aká je úžasne vzdelaná, pri prvom samostatnom pokuse vyhodila do luftu vlastný dom. Nič nevypátrala, nenapísala žiadnu publikáciu, vôbec nič. Ale možno to bolo spôsobené tým, že som niektorým chemickým alebo fyzikálnym výrazom nerozumela.
Dokonca aj štýl písania v prvej osobe v prítomnom čase ma trochu rušil. Pre príbeh nebol vhodne zvolený. Napriek tomu dávam aspoň tri hviezdičky - za snahu autorky vyhľadať tak ťažký materiál ako je história chémie "alchýmie" hodne citovala zo starých diel s presným pomenovaním.
Musím říct, že zhruba prvních 30 stran jsem musela překousat a knihu se mi nechtělo číst, ale pak nastal zlom a knihu jsem přečetla běhěm chvíle (alespoň tak mi to přišlo). Moc se mi líbila a s Emilií jsem prožívala každou chvilku :)
Po první knize K. McMahonové - Růže ze Sevastopolu, jsem byla naladěná na jiný příběh, ale hned v začátku si mě tato kniha získala a užila jsem si ji. Pěkně se četla.
Alchymistova dcera
Ze začátku se mi knížka celkem líbila. Ke konci jsem stále čekala na skandální odhalení, které mi nijak skandální nepřišlo. Nemám ráda otevřené konce, ale přečíst si případné pokračování, bych klidně oželela.