Alenčina čítanka
Eduard Petiška
Víte, děti, že malá Alenka má doma moře? A jste zvědavé, co všechno může zažít na výletě s dědečkem, nebo když se obuje do maminčiných střevíčků? Půvabné ilustrace Heleny Zmatlíkové doprovázejí Alenčiny veselé příběhy, úsměvné pohádky o zvířátkách a věcech, které Alenku obklopují. Čtivá vyprávění jsou doplněna krátkými říkadly a vtipnými, lehce zapamatovatelnými básničkami.... celý text
Literatura česká Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2001 , Knižní klubOriginální název:
Alenčina čítanka, 1971
více info...
Přidat komentář
"Z pravěku"
Po letech, kdy jsem knihu odložila s tím, že jsem na ní už stará a nevrátím se k ní jsem si ji přečetla znovu a vrátila se tak do dětství.
Úsměvné příběhy o malé Alence a její rodině, kamarádech a světu, ve kterém žije a chce to zkoumat svým dětským pohledem. V příbězích , které se střídají s pohádkami o plyšových zvířatech Alenky se objevuje způsob přemýšlení malé holky a braní věci doslova ( Slepice má slepičátko. Kohout kohouťátko. Mám dost penězí?). Krásné ilustrace Heleny Zmatlíkové.
Pokud jste podobný ročník jako já, četli jste Alenku ve škole. Ale musím říct, že mne osobně dost zarazilo, že o Alence je vlastně jen třetina knihy. To jsem zapomněl a čučel jsem na to já i dcera. O to více, že se vlastně nedočkáme žádného pořádného zakončení. Část s loutkami je díky vzájemné provázanosti překvapivě milá, zato poslední velký příběh je otřes, ten si mohl Petiška nechat někde v šuplíku. Celkově příjemné, dnes už lehce retro, čtení.
Krásné čtení a nádherné kresby paní Zmatlíkové. Bez těchto kreseb, by ty knihy prostě nebyly ono. Vše se vším souvisí a spousta dětí si na mnohé knihy vzpomene jistě díky nádherným kresbám.
Se synem jsme s chutí přečetli Martínkovu i Alenčinu čítanku - a není náhodou, že mají knížky podobný název, ony jsou si podobné celé. Rozdíl je vlastně jen v pohlaví hlavní postavy a v prostředí, kde se odehrávají - Martínek žije na vsi, Alenka ve městě (z čehož se podle mě mohlo "vytřískat" víc). Myslím ale, že kluci mohou číst knížku o Alence, stejně jako holčičkám se bude líbit ta Martínkova. Knížky mají stejný koncept - příběhy ze života dětí jsou prokládány pohádkami, které dětem většinou vyprávějí členové rodiny. Je zajímavé, že u Martínka nás víc zaujaly kloučkovy příhody, zatímco u Alenky nás víc bavily pohádky (třeba ta kaštanová, o želvě a opici nebo o bacilech).
Je to trochu historický exkurz do výchovy v socialistické zemi. Mám ráda Petiškovi příběhy, ale jsou chvíle, kdy si jako rodič říkám, že jsme ráda, že se mnoho výchovných situací dnes řeší jinak.
K Martínkové čítance nesmí chybět Alenčina čítanka. Opět krásná vzpomínka na dětství s nádhernými ilustracemi, které jsem si obkreslovala
Jako dítě jsem tuhle knihu (spolu s Martínkovou čítankou) četla skoro pořád. A nebo si aspoň prohlížela obrázky od paní Zmatlíkové, která byla vždycky fantastická. Už si také moc nevybavuju, o čem kniha byla, ale pamatuju si ten hezký pocit, který jsem při listování touto knihou měla. :-)
Často tu zmiňuji, že knihy ilustrované Bornem a Zmatlíkovou jsou zárukou dobrého počtení. Tady bych trochu ubrala, konkrétně u téhle knížky souhlasím s níže uvedeným komentářem, že to bylo příliš všední. Tak, že teď, po 2 letech od posledního přečtení, si vůbec nepamatuji, o čemže to je. Nicméně dětem se to může líbit (nejspíš hlavně kvůli těm obrázkům) a Petišku kvůli téhle jedné věci zavrhovat nebudu, k jiným jeho obyčejným, všedním příběhům se s dcerami vracíme rády.
Vím, že je to klasika a chápu proč, jen mě Eduard Petiška bohužel moc nebaví. Jeho příběhy jsou takové - hledám to správné slovo - všední. Ne proto, že vyprávějí o všednodennosti, ale protože jakékoliv téma je vyprávěno bez jakéhokoliv vzrušení, ploše. Alespoň já mám z jeho knih vždy ten stejný pocit - jedno jestli je hlavní hrdinkou Alenka, Anička, Hanička nebo Martínek. Ale dětem se čtení líbílo. Proto jedna extra hvězda navíc k mému hodnocení.
Čtenářská výzva 2019 - 15. Kniha od autora, který napsal více než 20 knih
Skvělá knížka, milovala jsem ji jako dítě, teď jsme si ji půjčili s mými dětmi v knihovně a čteme každý den. Také se jim líbí a já jsem šťastná.
Když jsem byla ve školce, tak mi tuhle knížku vždycky četla maminka před spaním. Moc se mi líbila kapitola o Vašíkovi, tak mi ji četla pořád dokola. Nikdy jsme tu knížku nedočetly celou, ale když už jsem uměla číst, tak jsem si ji konečně celou přečetla a úplně mě okouzlila.
Štítky knihy
pohádky pro děti čítanky zvířátka dětská dobrodružství
Autorovy další knížky
2005 | Staré řecké báje a pověsti |
1975 | Birlibán |
1996 | Alenčina čítanka |
1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
1987 | Anička a básnička |
Opět knížka z mého dětství ,některé jsou kapitoly napínavé, krásný dětský Alenčin svět, kde si povídá a medvídkem Medouškem a Hášenkem.