Alexandr Veliký - Konec světa

Alexandr Veliký - Konec světa
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29442/-29442.jpg 4 31 31

Asie, to je další Alexandrův cíl. Ovládl větší část Malé Asie, Sýrii s Foinikií a Egypt, ale míří ještě dál, chce se stát nedostižným vládcem, jemuž se nikdo nevyrovná mocí ani postavením. Sňatek s krásnou Roxanou, rozpory s přáteli, temné úklady a spiknutí vojáků, ba dokonce i vraždy provázejí poslední roky života jednoho z největších vojevůdců, který významně poznamenal dějiny světa.... celý text

Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: , Alpress
Originální název:

IL CONFINE DEL MONDO, 1998


více info...

Přidat komentář

MartinJay
01.08.2020 5 z 5

Skvěle napsaná knížka a pro mne i vzpomínka na dětství. Kniha je z 99 procent pravda, protože se jedná o historické skutečnosti. Samozřejmě, že tam jistě zapracovala autorova fantazie. Což je na druhou stranu dobře. Alespoň před sebou nemáme suchou učebnici dějepisu, ale poutavý román.

LordByron
03.06.2020 4 z 5

Skvelá knižka a skvelá spomienka z detstva. Autor je odborník a naozaj 99 percent veci historicky sedí a nijaký chvalospev to nie je i keď Alexandra podáva viac-menej v pozitívnom svetle... Len neverte komentáru túto pani Braunerovej - neviem prečo, ale zjavne je dosť zaujata a myslím, že nikto iný co si knihu férovo prečíta by ju takto nezhodnotil.
Len ako úplný detail spomeniem, že ak je tak šokovaná tým, že sa nespomína,, milenecký pomer s Hefaistionom "tak to je taktiež úplne historicky presne, lebo ani jeden staroveký historik taky pomer nespomína... Nebolo by to pravda nič zvláštne v Grécku, ale aj tak to nespomínajú (na rozdiel od trebárs Epameinonda o ktorom sa vie ze mal dvoch milencoch a dokonca aj Caesara o ktorom sa šepkalo ešte za jeho čias ze spal s kráľom Eumenom).


DavidGreňa
01.03.2017 5 z 5

V prvom rade sa chcem ospravedlniť, nechcem sa teraz hádať či bol Alexander taký alebo onaký, lebo pravdu povediac mal aj kladne vlastnosti aj tie záporne. Je pravda, že Alexandra beriem ako najväčšieho a najschopnejšieho dobyvateľa sveta. Od Pressfielda som čítal Afganske ťažení a táto kniha bola vynikajúca. Ale čo sa tyká Persepolisu môj názor je rovnaký, že to Alexander spravil v triezvom stave, alebo minimálne úmyselne. Arrianos tvrdí, že to bol akt pomsty za Athény a Plutarchos tvrdí "Jedni tedy vyprávejí, že se to stalo takto (v dôsledku opilosti), jiní však, že to učinil umyselne" Takže ani staroveký autori v tom nemali jasno, už to budu len dohady. V. Zamarovsky spomína aj jeden z možných názorov, ktorý mam aj ja "Pád paláca Perského kráľa mal symbolizovať pád perzskej ríše" Podľa mňa ukázať, že vláda starých panovníkov je preč a nastupuje nový do vtedy nevídaný systém spolupráce víťazov a porazených. Ale ako píšem, koľko ľudí toľko názorov. Čo sa týka Teb "neváhal zničiť starobylé mesta", toto je pomerne silne povedané. Plutarchos "Když se približil k Thébám, dával jim ještě priležitosť litovat toho, co sa stalo.." Arrianos "Zde se také utábořil (v posvetnom háji Ioláuv), čímž poskytl Thébanum ještě dostatek času, aby si uvedomili svou vinu a mohli k nemu vyslať posli. Ti však byli vzdáleni toho,aby něčím přispeli k dohodě, naopak jejich jezdci a dosti četní lehkooděnci vyjeli z města až k tabou, stříleli po předních hlídkách a několik Makedoňanu dokonce usmrtili" A aj napriek tomu Alexander naďalej vyčkával a dával Tebanom šancu na zmierenie. A Alexander dal popraviť mužov? Arrianos "Thébané se už ani nebránili, když je v lítém boji pobíjeli ani ne tak Makedoňané jako spíše Fókové, Platajané o ostatní Boioťané" Samozrejme, ktorý sa chceli pomstiť za krivdy (vraždenie), ktoré vykonávala Tebska armáda počas predchádzajúcich vojen v Grécku. 6000 mužov bolo zabitých, ostatní predaní do otroctva. To mi nepripadá ako zabíjanie na pokyn Alexandra. Tyros ani nekomentujem, po sedem mesačnom dobíjaní a po verejnom pozabíjaní zajatých Macedončanov sa nemôže nikto diviť, že Macedónska armáda po vstupe do mesta žiadneho chlapa nešetrila. Ale v hneve a nie na príkaz Alexandra. Bolo zabitých 8000 mužov a zbytok predaných do otroctva. V Gaze muži padli prevažne pri obrane mesta, zbytok predaní do otroctva. Okrem Teb žiadne z týchto miest nezrovnal, práve naopak obnovil ich silu a po celej ríši budoval ďalšie mesta. A pil víno hlavne po víťazstvách a potom sa hlavne spustil po smrti jeho druha Hefaistiona. Keby mi zomrel niekto veľmi blízky tak asi aj ja by som sa spustil. Ale to by sa dalo baviť do nekonečna, že sa stalo to alebo ono, takže toľko z mojej strany. Ešte raz sa ospravedlňujem za pomerne útočný komentár, môj názor na Alexandra, je ale stále rovnaký.

braunerova
19.02.2017 3 z 5

V.M.M. je výborný spisovatel, navíc odborně erudovaný. Mohl napsat skvělou trilogii, proto mě štve, že je z toho takový trapný chvalozpěv. Pokud si autor za hlavního hrdinu historického románu vybere skutečnou osobu, měl by se držet faktů a svou fantazií zaplnit bílá místa. Například jiný román o Alexandrovi, Ctnosti války od Pressfielda, považuji za jednu z nejlepších knih vůbec.
K tomu co píše DavidGreňa. Že královský palác v Persepoli nechal zapálit opilý Alexander během divoké pitky uvádí Diodóros Sicilský, Plútarchos a Curtius Rufus. Jestli je to velká blbost se těchto pánů už nezeptáme, neboť jsou 2000 let po smrti. Caesar během 7 let galských válek nadiktoval 7 knih Zápisků a množství korespondence. Alexandrovo asijské tažení trvalo 10 let. Kromě několika dopisů nenapsal nic, zato všichni zmiňují jeho nezřízené pití neředěného vína. Ostatně tím byli Makedonci proslulí.
Je nesmysl posuzovat skutky Alexandra a jiných starověkých vůdců dnešníma očima. Ano, Alexander byl velkorysý, ale také neváhal zničit starobylá města Théby, Tyros a Gazu; všechny muže nechal popravit a ženy a děti prodal do otroctví. Stejně postupoval i v Sogdiáně. To mu ale nemůžeme vyčítat, stejně jako Caesarovi nebo římským císařům. Zabíjení, otroctví nebo bisexualita byly běžnou součástí jejich života a ani jejich současníci v tom neviděli nic amorálního. Kvůli tomu není třeba vytvářet paralelní světy, ve kterých jsou tito vyjímeční lidé čistí jako andělé.

DavidGreňa
03.02.2017 5 z 5

Vynikajúca trilógia. Ale pre realne zhodnotenie Alexandrovho života odporúčam prečitať ešte Alexandr veliky - Paul Cartledge. A pochopiť že Alexander bol vojenský génius ale bol aj človekom, ktorý robí chyby a s mocou rastie chuť. Prehlásenie sa za Boha bol v rámci udržania si ríše vynikajúci krok, inak by ho národy od stredozemného mora po Indiu neuznali. Hodnotiť človeka, ktorý dokázal v staroveku vybudovať najväčšiu ríšu a dokázal ju udržať je v dnešnej dobe nemožne. Vypálenie Persepolisa brať ako čiste opilstvo je veľká blbosť. A tvrdiť, že sa len opíjal, kým Caesar písal svoje zápisky. Fúha tak to by som chcel mať jeho vydrž a dokázať sa každý večer opiť a ráno svieži nastúpiť v plnej zbroji a prejsť desiatky kilometrov a s geniálnym umom zviesť všetky ponúkajúce sa bitky. A to hovorime o Alexandrovi, ktorý nebol nesený v nosítkach a v každej bitke bol na čele ako Caesar. Hmmm a čo tak tvrdiť, že kým Alexander si cenil svojich protivníkov a veľa krát im nechal vysoké postavenie, tak napr. Caesar nechával vyvraždiť niektoré usadlosti Galov a Germánov s celými rodinami a to ani nespomínam dobyvateľov ako Kyros, Hannibal, Ramess, skoro všetci Rímski Cisári, ktorý zabili všetkých, ktorý im stali v ceste. Alexander mal milenecky pomer s Hefaistionem, ale v starom Grécku a Ríme bolo 95% chlapov bisexuálov, ale aj Alexander aj ostatný boli aj veľký milovníci žien.Áno autor je nekritický ale príspevok od Braunerovej je až zaujatý.

braunerova
04.08.2016 3 z 5

V roce 324 př.n.l. se nechal Alexander prohlásit Korintským spolkem za žijícího boha. Athénský politik Lykúrgos při té příležitosti poznamenal, cože je to za boha, který musí chodit na záchod.

Ve třetím díle pokačuje lakování Alexandra na růžovo. Autor je bohužel zcela nekritický. O výše uvedené události se nezmiňuje. Také zamlčuje milenecký poměr s Hefaistionem a Bagoasem. Vypálení paláce v Persepoli při makedonských orgiích vydává za předem promyšlený plán. Svého přítele Kleita probodl Alexander omylem. Také není pravda, že se historik Kallisthenés otrávil, ve skutečnosti zemřel ve vězení, i když proti němu nebyly žádné důkazy.
Mimochodem dnes se historici přiklánějí k teorii, že Alexander byl otráven kýchavicí bílou přimíchanou do vína.

Farisss
29.10.2014 5 z 5

Celá trilogie je naprosto úchvatná. Popis společnosti, vztahů, historických faktů, detailní popis bitev je úchvatný. Jedna z mála knih, kterou jsem četl 3x. Těžko rozlišovat mezi jednotlivými knihami, každá popisuje údobí života Alexandra.