Smrtící žár
Patricia Briggs
Alfa a Omega série
< 4. díl >
Pro jednou se vlkodlačí pár Charles a Anna nevydávají na cesty kvůli Charlesově roli otcova vymahače. Tentokrát je jejich výlet do Arizony čistě osobní – aspoň zpočátku… Charles a Anna brzy zjistí, že na útěku je nebezpečný fae, který vyměňuje lidské děti. Studená válka fae s lidmi začíná nabývat na obrátkách – a Charles a Anna se ocitají v palebné linii.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , Fantom PrintOriginální název:
Dead Heat, 2015
více info...
Přidat komentář
Super díl, přesouváme se do úplně jiného prostředí a já pomalu zjišťuji, že mě knihy s Annou baví mnohem více než knihy s Mercy. Postavy jsou zajímavé, vícevrstevné, tím, že se nedozvídáme vše hned se přirozeně udržuje napětí. Jsem s vývojem série spokojená.
(SPOILER)
V téhle knize se mísí vzpomínky na Charlesovu minulost (a snaha vyrovnat se s blížící se smrtí starého přítele) s honbou za fae, jež unáší a zabíjí děti. To vše na pozadí záměru koupit pro Annu koně.
Příběh Charlese a Josepha je moc hezký a dojemný, stejně tak Chelsey - i když vyhlídka na smečku v područí pratchána by mě taky nenadchla. Hepziba byla zmiňována od začátku tak moc, že to nemohla být náhoda, ale pachatele únosů a vražd jsem netušila. Od začátku jsem nechápala, proč se nikdo nezeptal Mackie?
Užívám si postupné odhalovaní Charlesovy povahy, jen doufám, že to autorka nepřežene. Potěšil mě návrat Leslie (ač dělá spíš křoví), líbil se mi Max, doktor Vaughn a jeho přítel a dokonce i agenti Cantripu (!!!), pobavila učitelka Newmanová.
Nepochopila jsem pouze, k čemu se vztahuje ten název.
Výborný díl. Snad možná nejlepší z celé série. Zápletka byla fantastická, četla jsem po večerech a občas mi běhal mráz po zádech, což se mi málokdy stává. Děj ubíhal tak rychle, že mi vlastně ani nevadila vata s koňmi. Trochu jsem se bála, že se autorka bude místy opakovat, ale tentokrát popustila uzdu fantazii a vytvořila napínavý, sakra čtivý příběh. Fae jsou děsivá stvoření s ještě děsivější minulostí. Bylo by moc fajn, kdyby je víc zapojila do dalších dílů a ukázala, čeho všeho jsou schopni. Je to příjemné osvěžení mezi všemi těmi dramaty mezi vlkodlaky a čaroději.
Hodně předvídatelné, zdlouhavé (místy až nudné), přeměna Charlese na domácího mazlíčka se mi vůbec nelíbí.
Čtvrtý díl je pro mě taková oddechovka. Anna a Charles jsou pro jednou v pořádku, detektivní zápletka se týká jejich přátel – je tu plno zvratů a nenadálých situací, závěr s Josephem a koňmi je moc pěkný. 5*
Autorka nezklamala, i když to tentokrát bylo slabší. Trochu tomu chyběl obvyklý říz, který tomu dodává Anna s Charlesem. A nebo jsem jen nebyla správně naladěná.
(SPOILER)
Opět skvělý příběh z mého oblíbeného světa a tedy 5 z 5. Kniha dává nahlédnout do Charlesova života před Annou. Na jeho vášeň (koně) i na lidské přátele a první lásku. Také se nám do příběhu vkrádá touha Anny mít s Charlesem jejich vlastní děti.
Kniha má tentokrát i hlubší proudy. Každý z nás se potýkáme se smrtelností, možná proto nás svět Briggsové tak táhne. Právě zde díky Josephovu náhledu na svět, neochotě se podvolit a boji jednotlivých postav s jeho rozhodnutím zemřít, můžeme najít odpovědi na vlastní otázky. Můžeme získat další náhled jak čelit smrtelnosti.
OBSAH - SPOILER
V tomto díle se k příležitosti Anniných 26 narozen dostaneme do Scottsdale v Arizoně. Kde má Charles v plánu koupit Anně koně na ranči u svých přátel. Ano čtete správně, Charles má nějaké přátele. Jedná se o syna místního alfy (Hosteena Saniho) Josepha, který se odmítá stát vlkem a tak ve věku přes 80 let pomalu umírá. Než si stihnou, u této známe rodiny chovatelů arabských koní patřící ke kmeni Navajo, koně vybrat nečekaný telefon je odvede jinam. Josephovu synovi Kageovi zavolá jeho žena Chelsea, že má nůž a kolem je spousta krve. Všichni tedy vyrazí k jejich domu. Děti jsou v pořádku v horním patře domu, ale Chelsea pomalu umírá. Sama se pořezala, protože zjistila, že její krev čarodějky jí pomáhá odolat příkazu od neznámého fae. Měla zabít svoje děti a pak i sebe. Tomu zabrání Charles na poslední chvíli tím, že ji promění ve vlkodlaka. A tak se rozbíhá vyšetřování. Jejich dvě nejmladší děti chodí do jeslí a tam Anna a Charles najdou podvržené dítě. Do vyšetřování se zapojují místní agenti CANTRIPu a také stará známá z předchozí knihy agentka FBI Leslie Fisherová. Všichni se snaží najít dívku, která byla podvrženým dítětem nahrazena. Najdou nejen dívku, ale i řadu dalších mrtvých dětí, které si tento fae nechával vždy rok a jeden den. Evidentně se fae sice stáhly z lidského dosahu, ale zároveň vypustili mezi lidi ty nejhorší z nejhorších. Během koňské přehlídky je z domu unesena malá Meckie, jen díky pomoci duchů se vrátí Josephovi síla, aby mohl fae zdržet než dorazí Charles. Netvor je nakonec poražen, ale Joseph umírá na následky zranění z boje. Spokojen s životem jaký žil, v kruhu své rodiny.
Krásné prostředí, příběh se mi celkově líbil, ale už mě straší, kam se ubírá vývoj záporáků v této sérii. Zatímco Mercy se ve svých příbězích dokáže s nejednou potvorou i dohodnout, tady mám pocit, že k vyburcování násilím zcela otupených vlkodlaků je zapotřebí čím dál silnějšího kafe: Už ten minulý špatňák byl pořádné čuně, tenhle je navíc na děti, co přijde příště??
Nejlepší kniha této série. Charlesovi přátelé byli skvělí, hned jsem si je oblíbila navíc jsem dostala možnost poznat více Charlese a jeho život před Annou. Zápletka v této knize byla nesmírně srdcervoucí.
Jsem z této knížky unešená. Snad i z celé série. Přijde mi to jako nádherná pohádka pro dospělé. Kdy vše má dobrý konec, byť si i ten někdy vyžádá své oběti.
Kniha už trošku ztrácí z počáteční energie, přesto je stále o čem číst a hlavní dvojice drží pozornost na správné míře. Napětí, zábava a čtivost. Jsem zvědavá, co mě čeká dál...
Tahle série mě moc baví. Především to, jak Briggsová svou hrdinnou omegou Annou týrá alfy. Není nad jednu neposlušnou ženskou, která dokáže usadit mužské.
Pro mě byl tento díl důležitý i vyrovnáváním se se smrtí blízkého člověka, něčím, co jsem nedávno prožívala.
Štítky knihy
koně magie vlkodlaci městská (urban) fantasy
Autorovy další knížky
2009 | Měsíční píseň |
2012 | Štvanice |
2010 | Krevní pouto |
2010 | Železný polibek |
2014 | Nocí zlomená |
(SPOILER) Spolu s Dvojí spravedlností u mě zatím tento díl vede. Nevím, který bych dala úplně na první místo, bavily mě podobně a každý přináší něco trochu jiného. Kdybych se snažila být objektivní, asi bych musela dát tomuto o jeden chlup přednost. Odehraje se hodně čtenářsky zajímavých věcí, jako proměna na vlkodlaka, odhalení něčeho z hezčích období Charlesovy minulosti a na své si zřejmě přijdou i ti, kteří mají rádi koně (což já nejsem, takže většinu textu o koních bych klidně vynechala). Samotná zápletka mě bavila, pomáhání lidem s nalezením nadpřirozených pachatelů je pro mě zajímavější, než vnitřní záležitosti smečky. I když mi přijde trochu úsměvné, že co se nikdo nedozvěděl desítky let před tím, vyřeší vlkodlaci za odpoledne.
V soukromí hlavních hrdinů se začíná řešit téma dětí. Vlkodlačice nemohou mít děti, protože těhotenství nevydrží proměnu. Dobře. Máme tu jen jednoho unikátního vlkodlaka, který se vlkodlakem narodil, a to je Charles. Možná, že kdyby byl Charles žena, měli by vlkodlaci svou vlkodlačí Evu. Takto se řeší náhradní matky, možnost vydržet celé těhotenství ve vlčí podobě a adopce. Adopce mě úplně nepřesvědčila, domnívám se, že lidé, kteří touží po vlastních dětech, obvykle nepřistoupí na myšlenku, že adopce by byla to pravé řešení právě pro ně jen tak z minuty na minutu, jako Anna. Více mě zaujalo, že vlkodlačice nemohou strávit celé těhotenství ve vlčí podobě, protože z tak dlouhého pobytu ve vlčím těle se lidská složka zblázní a byl takový a onaký případ, kdy... Vlkodlaci měli tisíce let na to, aby s tím experimentovali, nezdá se příliš pravděpodobné, že by nevymysleli něco, co jim to umožní i bez zbláznění se nebo aspoň na přirozené výjimky, které vydrží příčetné nadprůměrně dlouho. Taková výjimka je ostatně i zmíněná, akorát je to on. Archibald vypadá jako náhodně zmíněný vlkodlak, ale jsem zvědavá, zda na jeho případu nechce autorka v budoucnu založit nějaké nové poznatky v tomto směru, protože podle textu strávil ve vlčí podobě celé roky:
"Po smrti družky žil několik let s rodinou. Doufali jsme, že to pomůže, pak jsem ale zjistil, že celou dobu zůstává ve vlčí podobě. Proto jsem ho vzal zpátky ke smečce a donutil ho proměnit se zase v člověka. Nebyl už nikdy jako dřív."
Možná nebyl jako dřív, ale zjevně se celé ty roky choval jako "nejlepší pes" a ani po proměně zpátky nebyl výrazně nebezpečnější svému okolí než před touto vlčí epizodou. Že by žádná vlkodlačice nevydržela příčetná 9 měsíců, ale náhodný truchlící vlkodlak celé roky bez velkých obtíží ano? Zajímavé.