Aljaška
Jack London
Nekonečné mrazivé dálky panenské přírody, vidina zlata a odvážní mužové v dramatických životních situacích – to jsou poznávací znaky severských povídek Jacka Londona.
Přidat komentář
Jack London umí znovu rozžehnout vnitřní dobrodružný plamen duše, jehož první jiskry mají u mě na svědomí knihy Daniela Defoa, Otakara Batličky, Jaroslava Foglara a Eduarda Štorcha. Malé jiskry daly vzplanout ohni, do kterého už jen stačilo přikládat. A oheň neustále sílil s příběhy Hermana Melvilla, Jacka Kerouaca, Forresta Cartera, Ernesta Hemingwaye, Jana Welzla a mnohých dalších. Duše čtenáře dobrodruha je hladová po příbězích člověčí nezdolnosti, odvahy a charakterech mužů, jež se svou srdnatostí a houževnatostí více podobali bohům nežli lidem.
V mém případě třetí kniha Jacka Londona a až napotřetí příběhy pro Londona typické, tedy naplněné psími spřeženími, vířícím sněhem, mrazivou polární září, zkázonosnou honbou za mamonem a přírodou, která vždy bude na člověka spíše naléhat, aby už definitivně složil svou hlavu do sněhového polštáře a vzdal se veškerých svých malicherných tužeb a pohnutek.
A po knize o cestách duše opouštějící spoutané tělo, po knize o vnitřním démonu, jež pohlcuje duši i hlavu, do třetice kniha, která mě přesvědčuje nejen o tom, že London umí být autorem tematicky i stylově široce rozkročeným, ale také že London je sázka na jistotu a večery strávené s jeho knihou jsou večery strávené v dobré společnosti.
Výborná sbírka severských povídek z pera velkého autora.
Některé povídky jsou poměrně drsné , jiné prekérní a další zase celkem humorné. Vždy však vysoce poutavé a autentické.
Krásně a detailně je popisována příroda, atmosféra místa, zima Aljašky a to vše v komplexu vlivů na život člověka v daných podmínkách. Ač jsou popisy detailní, nejsou nudné, naopak - dokáží čtenáři navodit pocit, jako by v daném místě byl, jako by se vžil do těla postavy příběhu a sdílel s ní její útrapy, kterými se to jen hemží.
Z těch drsnějších povídek mne nejvíce zaujaly Láska k životu, Rozdělat oheň a Ženská statečnost, která byla zároveň i velmi dojemná. Ukázkou mravní síly a poctivé fair play je Honička k Indiánčinu potoku, vajíčková povídka Tisíc tuctů vajec je zase vtipná.
Vše psáno čtivým jazykem. Doporučuji.
Jack London je králem dobrodružné literatury pro dospělé nebo aspoň odrostlejší čtenáře. Ať už se jedná o dramatický příběh o několika týdenním hladovění na cestě za záchranou sebe sama, adrenalinový závod psích spřežení nebo humoristickou povídku o Aljašských finančních spekulacích, vždy fandíme hrdinům se zaťatými pěstmi. Není mnoho autorů, kteří by krom neuvěřitelné lehkosti a čtivosti svých děl navíc dokázali čtenáře tolik vtáhnout do děje. Jack London prostě patří mezi ty autory, po kterých mohu bez obav sáhnout, pokud toužím po lehčí, ale kvalitní literatuře.
Moc pěkné příběhy. Trochu mi vzaly iluzi z mládí o romantice Aljašky a období Zlaté horečky. Reálně vykreslné drsné žití. Převypravovala jsem dětem a moc se jim také líbily.
Příběhy o síle, slabosti, ušlechtilosti i proradnosti uprostřed divoké, krásné a nebezpečné země.
Nádherne čtení, stejne jako ta nedotcena priroda v jeho pribezich. Londnuv styl popisování příběhu,ve kterych se doslova dostanete do kuze lidí z ajlasky,je nepopsatelny. Je az desive jakych zpusobem lide na tak mrazivych mistech prezivaji. Prezitii ze dne na den,dlouha putovani bilym tichem a pratelstvi,jsou hlavnimi myslenkami knihy. Tahle kniha se musi vychutnat..London je uzasny spisovatel,ktery kdyz neco popisuje,jako byjste to vypraveni prozivali zrovna vy,...Doporucuji
Autorovy další knížky
| 2020 |  Tulák po hvězdách |
| 2002 | Démon alkohol |
| 2003 | Bílý tesák |
| 1974 | Bílý Den |
| 1988 | Mezi zlatokopy |
I když je styl psaní knihy výborný, kniha stále trpí předsudky z počátku 20. století. Avšak celkově se to čte dobře.