Nespoutaná Aljaška
Kathleen A. Tucker
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518758/bmid_nespoutana-aljaska-q2U-518758.png
5
328
328
Když byly Calle dva roky, odstěhovala se do Toronta se svou matkou, která si nedokázala zvyknout na způsob života na Aljašce. Od té doby Calla svého otce neviděla. Dnes je jí dvacet šest let a žije typický velkoměstský život. Jednoho dne ji kontaktuje otcova kamarádka a sdělí jí, že je otec vážně nemocný. Calla se rozhodne po letech vrátit do rodného města. Vydává se na cestu, která jí v mnoha ohledech otevře oči – na Aljašce pozná úplně jiný život, než na jaký byla zvyklá. Život, který je svým způsobem velmi prostý, ale rozhodně ne jednoduchý. Jonah, talentovaný bush pilot a pravá ruka jejího otce, si neumí představit, že by se z Aljašky odstěhoval. O Calle, dívce z města, nemá vysoké mínění. Je přesvědčený, že je tak rozmazlená a zhýčkaná pohodlím, že se s životem v divočině nedokáže vypořádat. Přesto mezi nimi navzdory původním antipatiím postupem času vzniká přátelství. Nebo se snad jedná o nějaký hlubší cit?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , RedOriginální název:
The Simple Wild, 2018
více info...
Přidat komentář
Za názvem Nespoutaná Aljaška se skrývá velmi krásný, romantický, dojemný příběh, který mě dokázal několikrát rozesmát, ale i rozbrečet. Aljašku jsem si oblíbila již v knize Velká samota od Kristin Hannah. Někdy bych se tam ráda podívala, ale tento sen je pro mě nesplnitelný. Tak alespoň díky knihám můžu poznávat krásy divoké aljašské přírody. Na druhý díl se těším.
Od autorky mám doma sérii Deset malých nadechnutí, na kterou se teprve chystám.
Čtenářská výzva 2024: Téma 7. Kniha poprvé vydaná v ČR/SR v posledním čtvrtletí 2023.
Od K. A. Tucker u nás už pár knih vyšlo. Já četla pouze fantasy, ale už delší dobu mě obálkou, názvem a nadšenými ohlasy láká jedna z romantik.
Calla se se svou matkou odstěhovala z Aljašky do Toronta, když jí byly pouhé dva roky. Od té doby otce neviděla. Nyní, v šestadvaceti letech, se rozhodne vrátit, když se dozví, že její táta velmi vážně onemocněl.
Calla je z velkoměsta zvyklá na jiný život a změnu jí rozhodně neusnadňuje ani Jonah (talentovaný bush pilot).
Není žádným tajemstvím, kde se příběh odehrává a autorka nádherně popsala prostředí a seznámila nás s bush piloty (létají na nebezpečná místa a na jejich práci jsou závislí obyvatelé ve vzdálených končinách mimo civilizaci).
V tomto příběhu najdete jiskřivou romantickou linku, ale není to jen o lásce. Jsou tu krásně vykreslené přátelské a hlavně ty rodinné vztahy, které vás chytí za srdce a už dlouho mě nikde tak moc nebavil vývoj hlavní hrdinky jako tady.
V Nespoutané Aljašce nechybí nic, co čekám od contemporary romance a zasloužila by si mnohem víc než jen pět hvězd.
Děkuji @knihydobrovsky za knihu. #spoluprace
Povrchní nevěrohodný příběh, kterak se rozmazlená dívka okusila krásy Aljašky. Nevěřila jsem těm postavám, jejich pocitům, jejich rozhodnutí a chování. Celé to bylo podivné. Takhle prostě podle mne vypadá román s vykonstruovanými postavami, které nemají moc společného s realitou. O Aljašce jsem si z celého příběhu zapamatovala jen to, že je naprosto příšerná. A linka s vážně nemocným otcem? Nevzalo mne to, asi kvůli tomu, jak nešikovně byla taková závažná věc podána. Romantická linka taky nestála za moc. Navíc jsem si celou dobu čtení chtě nechtě srovnávala tuto knížku s knihou "Holka přes palubu" od Tessy Bailey, kde je téma rozmazlené mladé dívky v zapadákově na konci světa vystiženo mnohem, ale mnohem lépe. No, alespoň si knížky "Holka přes palubu" budu víc cenit. Je v ní uvěřitelná lásky, uvěřitelnější rozhodování, uvěřitelnější navazování vztahů i uvěřitelnější obavy kvůli náročnému zaměstnání milého. Na rozdíl od Nespoutané Aljašky, kde tohle všechno chybí.
Nespoutaná Aljaška mě dostala v mnoha ohledech - za prvé je to emocionálně nabitý příběh, dost možná u něj uroníte i nějakou tu slzu. Není to zdaleka jen o lásce, ale i o vztazích s rodiči, o přátelství, sousedských vztazích, sounáležitosti. Nechybí nádherná divoká příroda, dozvíte se spoustu informací o tom, jak se na Aljašce žije. Na své si přijdou i milovníci letadel. A rozhodně se i zasmějete. Slovní přestřelky mezi Callou a Jonahem neměly chybu. A Jonah? No která z nás by se nezamilovala do pilota s postavou yettiho a se srdcem ze zlata, že ano.
Dlho ma samotný názov odrádzal. Nespoutaná Aljaška však nepatrí do ružovej knižnice. Je v nej romantika, ale samotná kniha rieši aj veľmi závažné otázky. "Dvanáct let jsem se zaměřovala na to, jaký Wren Fletcher není. Místo toho jsem měla sebrat odvahu a zjistit, jaký je." Tieto slová si hovorila hlavná postava - dcéra - o svojom otcovi. Autorka dokázala vykresliť jednotlivé postavy a ich charaktery tak, že si ich konanie viem predstaviť i v skutočnom živote. Žena, ktorá sa nedokázala zžiť so životom na Aljaške (čo asi naozaj nemusí každému vyhovovať), dokázala svojím postojom (a možno aj sebaobranou), vytvoriť negatívny postoj aj vo vlastnej dcére. Je ale pravda, že aj v reálnom živote má každý z nás svoje vlastné preferencie a nie je vždy ľahké, a niekedy aj nemožné, robiť vo vlastnom živote kompromisy. "Mama hotel" - hoci v tomto prípade ide najmä o "nevlastný otec hotel" však určite nepomáha, aby dospelé "dieťa" dokázalo zmysluplne a zodpovedne žiť a vytvoriť si hodnotový systém.
Čtení pro milovníky romantických příběhů, mladá žena, kterou zajímá jen móda a vymetání barů v Torontu, objeví na Aljašce nejen jiný, pro ni neznámý svět, ale i svého otce, přátele a lásku. Pěkné čtení, dojemné zvláště ve chvílích, kdy se otec loučí se životem. Líbilo se mi vzájemné soužití obyvatel Aljašky i členů rodiny Cally, líbilo se mi závěrečné vyřešení problému hlavní dvojice. Chyběla mi Aljaška jako taková, o celé přírodě jen několik slov - mlha, skála, planina, řeka, mývalové. Přesto román dává silné poselství.
Příjemné čtení, mám ráda romány, kde se i něco dozvím. Jako celek to bylo velmi působivé a emotivní. Nejen díky nemoci.
Calla mi byla děsně protivná, takto povrchní lidé mi nejsou sympatičtí. Ale na druhou stranu, reflektuje dnešní generaci tak proč ne. Jak píšu, bylo to emotivní a tak i obracení očí v sloup se počítá :D
Jonah je naopak medvídek a dokonalost sama. Vlastně si myslím, že by nemohl existovat :)))
Kupodivu mě nejvíc zasáhly osudy Agnes a Simona. Díky nim nebyl příběh tak přeslazený a prvoplánový.
Autorka umí psát naprosto emotivně.Konec jsem samozřejmě obrečela,ale celá kniha byla úžasná.
Příroda, láska,rodinné vztahy vše úžasné popsané a moc krásně zpracované...
Pekný príbeh. Pre mňa zaujímavejší príbeh uzmierenia dcéry a umierajúceho otca než romantický príbeh ženy a muža. Prostredie Aljašky ma však dostalo najviac. Iste to nie je vôbec jednoduchý život, ktorí tam ľudia žijú, ale ako sa zdá sú nadmieru spokojní a veľmi šťastní. Kniha je písana veľmi príjemným štýlom a hoci mi vzťah Cally a Jonaha nesedel, tak som si knihu veľmi užila. Ale pokračovanie ich príbehu zrejme vynechám.
Do knihy jsem se po prvních pár kapitolách okamžitě zamilovala. Jazyk autorky a její popisy byly úžasné, za což určitě také vděčím překladatelce.
Kromě toho jsem si oblíbila všechny postavy, které se v této knize objevily. Tedy hlavně jsem si zamilovala Jonaha. Milého, sarkastického a prostě skvělého vikingo-yettiho. Kdy přijde řada na mě osude, abych našla také svého sexy muže?
Každopádně to bylo tak dobře napsané, že jsem si ke konci i pobrečela, což se u mě tak často nestává.
Tudíž, jak jsme jistě z mého komentáře zjistili, si knihu má maličká romantická dušička užila. Což znamená, že doufám ve vydání dalších autorčiných knih.
To bylo moc hezké čtení. Mám pro Kanadu a Aljašku slabost, k tomu pěkný příběh, co víc si přát. I když člověk tak nějak věděl, jakým směrem se bude děj ubírat, tak to nijak nevadilo. Život lidí, kteří žijí na odlehlých místech Aljašky není vůbec jednoduchý a letadla jsou pro ně jediným spojením se světem. Doufám, že se brzy dočkáme pokračování.
Hluboký příběh o tom, že někdy je třeba překonat svou hrdost a pýchu a udělat to, co máme. Protože v okamžiku, kdybychom chtěli něco uskutečnit, už taky může být pozdě.
Příběh o drsné přírodě Aljašky, houževnatých lidech a jedné rozmazlené slečince, která se rozhodne přijet navštívit svého nemocného otce.
Otce, který jí jako malou nechal odejít s matkou pryč z nehostinné Aljašky a který jí celý život zanedbával. Hořkost, kterou vůči němu cítí, se pomalu začne vytrácet, když pozná jeho život a zjistí, že jí i matku nikdy nepřestal milovat.
A zarostlý Yetti, který je jedním z pilotů v otcově společnosti, na tom má velký podíl. Učí ji poznávat skrytou krásu Aljašské přírody a taky skrytou krásu jí samé. Navenek drsňák, uvnitř však citlivý muž, který chce jen její dobro.
Kniha byla skvela. Cetla se jednim dechem. Byla plna emoci a ke konci jsem si pekne pobrecela. Skadleni hlavnich hrdinu bylo takove odlehceni v situacich, ktere byly emocne narocnejsi. Libilo se mi prostredi Aljasky, zase neco noveho oproti romanum odehrahajicim se ve slunne Italii, Francii..
(SPOILER)
Ach. Ještě mám slzy v očích. Přiznám se, že prvních pár stran mě vůbec styl autork nebavil. Při padesáti jsem to chtěla zabalit a začít číst jinou knížku, což se mi mockrát nestává a když jsem e dostala na stovku, věděla jsem, že zbytek knihy přečtu jedním dechem. Příběh byl plný emocí, nebyl vyloženě přeslazený, ale prostě ze života. Po Jonahovi slinták určitě každá čtenářka a já úplně, protože to byl úplně můj typ. Stejně jak Calla Jonahuv. Dějová linka otce a dcery byla taky výborná, příběh s rakovinou dost reálný, vzpomněla jsem si při tom na svou milovanou babičku a její poslední dny tady.
Bylo jasné, že Calla už nebude nikdy vnímat Toronto po Aljašce stejně a líbila se mi její proměna.
Wren a Susan jsou ukázkou toho, že někteří lidé se prostě milují celý život, i když spolu reálně nejsou..
A jak píše někdo již dole. Taky chci mývala. Nejlépe Banditu.
Před lety se mi autorčiny knížky moc líbily, a tak jsem zajásala nad zjištěním, že konečně vyšla další. Ale popravdě jsem docela zklamaná.
Především proto, že mi hrubě nesedla hlavní postava (a ani její matinka a nejlepší kamarádka mě neuchvátily). Minimálně půlku knížky na mě působila jako rozmazlená, sebestředná a dost povrchní nanynka (ostatně, Jonah ji zhodnotil dost přesně). Vytáčelo mě, jak se všechno muselo točit jen kolem ní, jak pořád remcá, když není po jejím, jak jí nepřijde hloupé úplně zadarmo bydlet u rodičů, přestože už dávno sama vydělává, její povrchní zaměření jen na vlastní vzhled.
Na Aljašce se jí naštěstí trochu srovnal žebříček hodnot, ale než k tomu došlo, málem jsem knížku odložila. Popravdě úplně nechápu, co kromě tvářičky na ní Jonah viděl, a té lásce až za hrob mezi nimi prostě nevěřím.
Nejzajímavější pro mě byl popis života na Aljašce, budování vztahu s otcem a některé vedlejší postavy, i když mi jich bylo často dost líto (nejvíc otčíma, to byl světec, který si rozhodně zasloužil něco víc).
Za mě s přehledem nejslabší autorčina kniha, ale další si asi přečtu, třeba to bude lepší (anebo si potvrdím podezření, že jsem z těchhle knížek už vyrostla).
Asi jsem nečekala takhle emotivní příběh, ale náramně jsem si Aljašku užila. Callu jsem si oblíbila hned na začátku a vůbec nechápu, že Jonaha nezabila. Já bych to asi udělala. U jejich přestřelek jsem se moc bavila. A to jak si Calla začala pomalu uvědomovat, že ji Jonah přitahuje bylo skvělý. Takový to "no do p*dele co se to právě stalo". Jonah byl typický maloměšťák a já postupně zjišťuji, že tyhle bručouny miluju. Bylo jasný že Calla ho zaujala od začátku a proto jí tak trápil. Nemohl přece připustit aby se mu líbila holka z velkoměsta.
Co se týče hlavní linky ta byla srdcervoucí. Callu obdivuju že po prvních dvou dnech neodjela domů. Co mě ale dostalo byl vztah Wrena a Susan, i po tolika letech, to mě snad dojalo nejvíc.
A na závěr "Každý potřebuje svého Simona."
P.S. okamžitě potřebuju mývala
Moc jsem se na knížku těšila a po dočtení musím říct, že jsem od ní čekala trošku víc.
I tak jsem si ale čtení užila a příběh se mi líbil Jen jsem čekala asi něco trošku jiného. Větší popis Aljašky například. :-)
Naprosto mě uchvátila! Ještě několik dní po dočtení na ni myslím, nechtěla jsem, aby skončila...
Poslední dobou jsem neměla štěstí na výběr knih, takže Nespoutaná Aljaška je tím nejlepším, co jsem v několika posledních měsících přečetla. Miluju příběhy odehrávající se na Aljašce a miluju dobře napsanou romantiku. A tahle dobře napsaná rozhodně byla, chemie mezi Callou a Jonahem by se dala krájet! A Jonah byl...neskutečně sexy :)
Já tedy knihu maximálně doporučuju a těším se na pokračování, protože se chci na Aljašku vrátit. Takže doufám, že se dalšího dílu dočkáme a taky doufám, že jej bude překládat někdo jiný, protože ten překlad byla jediná nedokonalost celé knihy.
Prvni polovina knihy nic moc..., ale pak celkem dobry...
Ale ten preklad se jaksi moc nepovedl... :-(
Štítky knihy
láska Aljaška romantika piloti
Autorovy další knížky
| 2015 |  Deset malých nadechnutí |
| 2015 | Jedna malá lež |
| 2015 | Čtyři vteřiny rozhodnou |
| 2015 | Pátá cesta k pádu |
| 2024 | Osud hněvu a plamene |
Krásná kniha, krásný příběh, který jsem si užila od začátku do konce.
Usmívala jsem se i smála nahlas, ale na konci nechyběly ani slzy, dočetla jsem ráno ve 4 hod. a usínala s myšlenkami na Aljašce. Mooooc se těším na druhý díl.