Divoká Aljaška
Kathleen A. Tucker
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539289/bmid_divoka-aljaska.png
5
126
126
Když se Calla vrací zpátky do Toronta, není si vůbec jistá, jestli Jonaha, do kterého se na Aljašce tak bláznivě zamilovala, ještě někdy uvidí. Jednoho dne se však Jonah nečekaně objeví na prahu jejího domu a navrhne jí, aby se za ním na Aljašku přestěhovala. A Calla překvapivě souhlasí. Rozhodne se opustit celý svůj dosavadní život a vydat se do neznáma, aby se svou láskou našla na Aljašce nový domov. Jejich původní plán najít si dům v blízkosti velkoměsta však brzy vezme za své, a než se Calla naděje, stěhují se spolu na venkov, do staré roubenky na břehu jezera, daleko od lidí, daleko od civilizace. Ačkoli s Jonahem tráví noci plné vášně, přes den ho skoro nevidí a její sen o romantickém životě ve dvou se pomalu začíná rozplývat. Po seznámení s několika místními svéráznými sousedy Calla pochopí, že si v tomhle malém společenství bude muset vydobýt své vlastní místo a zároveň bude muset najít sebe samu. Přestože Jonaha velmi miluje, začíná se bát, aby ji nepotkal stejný osud jako její matku, která kdysi od jejího otce z Aljašky odešla. Podaří se jim tuto náročnou zkoušku ustát?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , RedOriginální název:
Wild at Heart, 2020
více info...
Přidat komentář
Příjemné a oddechové čtení. Kniha je velice čtivě napsaná, postavy mi dost sedly. Oblíbila jsem si Roye a Zekeho omdlévání :-D
Jak mě první díl přišel trochu prvoplánový s hraním na city, tak tento druhý jsem si opravdu užila. Moc mě bavil kozel, nerudný soused i sousedka Muriel. Mělo to šťávu, po trochu slabším začátku se to pěkně rozjelo.
Jako to bylo u prvního dílu tak se mi stalo i druhého.... Takový ten prvotní dojem, že jsem se nemohla úplně začíst a že by mě příběh hned čapl a pohltil... Ale čím dál jsem se dostávala, tím víc mě dostával a pak už jsem jen hltala stránku za stránkou a byla neskutečně zvědavá jak tohle celé dopadne... Opět mi příběh neskutečně padl do noty a ještě jsem navíc velmi sympatizovala s hlavní hrdinkou, protože podobné pracovní nasazení je mi doma také známo :) Ke konci i pár slz uteklo... Opravdu zanechalo velký dojem
Kniha Divoká Aljaška je ohromující cestou do divoké přírody, která vás pohltí od první stránky a nepustí, dokud neotočíte tu poslední. Autorka dokázala zachytit krásu i nehostinnost aljašské krajiny tak živě, že jsem při čtení téměř cítila ledový vítr na tváři a slyšela praskání sněhu pod botami. Příběh je strhující – naplněný emocemi, od strachu a osamění až po naději a odhodlání přežít. Postavy jsou autentické a jejich vnitřní boje, touhy i pochybnosti mě hluboce zasáhly. Sledujeme nejen jejich souboj s přírodou, ale i s vlastními limity a minulostí, což dává příběhu hloubku, která vás donutí přemýšlet o vlastních hodnotách a odvaze. Syrovost a upřímnost popisů vás vtáhnou do světa, kde každý den znamená boj o přežití, ale zároveň i poznání, že největší síla člověka tkví v jeho odhodlání a víře. Divoká Aljaška je nejen příběhem o přežití, ale především poctou nespoutané přírodě a vnitřní síle člověka. Tato kniha zůstane ve vaší mysli ještě dlouho po dočtení – je krásná, krutá a neskutečně inspirativní.
Opět jsem si užila krásnou atmosféru divoké aljašské přírody. Zároveň mě moc bavily postavy - Calla a Jonah, ty prostě nejde nemilovat. Ale zamilovala jsem si i souseda morouse Roye a dost silně vlezlou sousedku Muriel. Baví mě tihle lidé, kteří na první pohled působí tvrdě a nepřístupně, ale nakonec zjistíte, že je k tomu dohnala jejich nelehká minulost a že ve skutečnosti to jsou lidé s velkým srdcem, jen to nedávají najevo a pokud ano, tak poněkud svérázným způsobem.
Skvělá volba, pokud si chcete přečíst dobře napsanou romantiku s propracovanými postavami a zažít nevšední prostředí.
Bála jsem se, že pokračování nebude tak dobré jako 1. díl. Ale i 2. díl mě chytl. Je to trošku jiné, nejsou tam tak silné emoce jako v Nespoutané Aljašce, ale moc mě bavilo číst, jak se z Cally stává silná a sebevědomá žena a staví se na své nohy. Vztah Cally a Jonaha má pořád šmrnc (miluji sexy Yettiho), prostředí Aljašky je zajímavé (tahle země mě vždycky fascinovala). Je to úplně jiný svět. Jsem zvědavá na další pokračování a moc doporučuji :)
Tahle autorka a její díla nemají chybu.
Žádný přeslazený děj
Postavy jsou s unikátním charakterem, nedokonalé a normální
Nepřehnaný, ale přesný popis prostředí
Jsou tam aktuální témata ve světě
Kdybych mohla, dám tisíc hvězdiček. Doporučuju! Stejně jako všechny knihy od K. A. Tucker
Nejprve jsem si myslela, že pokračování nepřekoná první díl, při jehož čtení jsem se nasmála i si zabrečela. Opak se stal pravdou.... Obsah knihy vyobrazuje roční soužití "barbíny a yettiho" na samotě, v prostředí krásné, ale drsné zasněžené Aljašky. Pobyt zásadně změnil Callu, i když bojovala s vlastní nedůvěrou. S pomocí Jonaha, kozla Zekeho, mývala Bandity a nápomocných sousedů musela všechny nástrahy života na ranči pokořit, a že jich bylo. Pro městskou holku strastiplné, ale přeci "láska hory přenáší". Konec. Škoda, klidně bych dala přídavek tohoto hezkého příběhu i díky kvalitnímu překladu paní Šotolové.
(SPOILER) Chápu Cally nespokojenost s životem uprostřed ničeho s medvědem za zády a nepříjemným sousedem co by kamenem dohodil. Ale poměrně rychle zjistíme, že je to pro ni jak dělané. S Jonahem vedle sebe dokáže Calla, že je pracovitá, chytrá, nápaditá. Fandím jejich lásce jako trám. Moc hezký počin.
Oba dva díly prostě paráda. Úplně se mi trefily do vkusu, silný příběh, hodně romatiky, krásná a divoká příroda....přečteno jedním dechem.
Ze série Aljaška jsem nadšená. Přečetla jsem obě knihy jedním dechem a bylo mi líto, že vyprávění skončilo. Snad se brzo dočkáme pokračování.
I druhý díl série byl plný sympatických postav, navíc i těch zvířecích, což jsem uvítala. Při čtení jela moje představivost na plné obrátky, možná proto mě příběh Cally, Jonaha a jejich přátel tak bavil. Vlastně jsem nadšená z každé linky vyprávění... Takže doporučuju všema deseti.
PS: Kdo taky objevoval Aljašku na mapě? :-D
Škoda, že nejde dát šest hvězdiček. Oba díly absolutně super. Moc jsem si přála, aby druhý díl ještě neskončil. Bavilo mě úplně všechno - vyprávění o Aljašce, charaktery postav, Calla, Oscar ... Knize nemám, co vytknout.
Za mě jedna z nejlepších románových sérií, kterou jsem do teď četla. Těším se na poslední dva díly, i když poslední díl je věnovaný Marii :).
První díl (Nespoutaná Aljaška) byl nadprůměrně super, proto jsem čtení druhého dílu odkládala co to jen šlo, protože jsem se bála, že mě zklame. Překvapivě musím říct, že pro mě Divoká Aljaška je o dost lepší, než předchozí díl! Pořád tu jsou krásné popisy Aljašky, stále jde z příběhu cítit její divokost a nechybí ani oblíbené postavy … ale navíc se příběh věnuje tomu, jak se vlastně pracuje na vztahu co člověk chce udržet. Je to takové nakouknutí za zavřené dveře, kde většina romantických knih končí, protože se v nich primárně věnuje utváření vztahů, ne jejich budování.
Tak ráda jsem se vrátila na Aljašku k příběhu Jonaha a Cally. Život tam jistě není jednoduchý, ale ta soudržnost mezi lidmi, to je něco, co v civilizaci nezažijete. Lidé tam nejsou tak "sluníčkoví" , mají své problémy, alkohol, deprese z dlouhých zim, ale přesto jsem si čtení moc užila.
První díl se četl sám - autorka fakt umí psát. Druhý díl byl ještě lepší, věrohodnější a hlavně o životě v drsných podmínkách, kde jsou lidé na sobě zavislí a musí si navzájem pomáhat. Doufám, že bude třeba další pokračování.
Autorka má ten dar psaní, který vás přinutí na okamžik přehodnotit svůj život. Párkrát se mi zachtělo sbalit si to nejnutnější, vyhledat na internetu nejbližší volnou chatu a strávit tam aspoň nějaký čas u dobrého jídla, teplého krbu a sklenky vína. Ta atmosféra, kterou autorka přenesla na stránky knihy, byla nepopsatelná. To útulno, s nehostinnou krajinou Aljašky v pozadí. To byla taková nádhera...
Líbilo se mi jak příběh hezky plynul a byl takový reálný, ne přeslazený. Autorka opravdu popsala skutečné problémy, které mŮžou lidi potkat, že ne vždy je vše zalité sluncem, že začátek vztahu je opravdu jen začátek a ta líbánková fáze jednou skončí a začne skutečný život. Za to fakt tleskám. Calla s Jonahem jsou skvělým párem, i když ta jejich vzájemná (ne)komunikace mě někdy trochu vytáčela :D. Znovu mi to trochu připomnělo mé milované Virgin river, kde jsou jednotlivci součástí komunity, lidé si vzájemně pomáhají a i ti největší bručouni umí překvapit. Kromě známých postav zde potkáváme spoustu nových, a všichni jsou opět skvělí. Tuto sérii jsem si neskutečně zamilovala a i když Calla není největší fanynkou Marie, tak na její knihu se taky moc těším.
Příběh Cally a Jonaha je jako balzám na duši, který dozrává ...
Jejich společné živobytí, ve kterém hledají sami sebe a vzdávají se svých zvyklostí pro druhého i nejistota, zdali je to ta správná cesta, dokresluje prostředí drsné Aljašky, která vábí nepoznaným...
Kupodivu jsem si užívala i nerudného Morouse, který nakonec přispěje k utužení nejednoho vztahu a vyklube se z něho užitečný pomocník.
Kniha byla vyvážená po všech stránkách a ja si čtení užívala, díky!
Málokdy se stává, že se mi druhý díl nějaké série líbí víc než ten první - a to je právě případ Divoké Aljašky! Nespoutaná Aljaška se mi líbila, ale měla jsem k ní určité výhrady - v prvním díle se hlavní postavy občas (resp. dost často) chovaly jako puberťáci, byla bych uvítala více "Aljašky" - přírody i běžného života v tomto odlehlém koutě světa - a hlavně mi vadily pravopisné chyby a poněkud neobratný překlad. Nic z toho se ale v Divoké Aljašce naštěstí nevyskytuje - postavy se (převážně) chovají jako svéprávní dospělí lidé, tak trochu nedobrovolný proces Callina zabydlování "na samotě u lesa" mi svou atmosférou lehce připomněl legendární Vejce a já (teď mám chuť si ho, snad už podesáté, zase přečíst!) a výměna překladatelky sérii významně prospěla.
Doufám, že autorka chystá další díl - sledovat Jonaha a Callu a jejich život v divočině je nesmírně zábavné!
Autorovy další knížky
| 2015 |  Deset malých nadechnutí |
| 2015 | Jedna malá lež |
| 2015 | Čtyři vteřiny rozhodnou |
| 2015 | Pátá cesta k pádu |
| 2024 | Osud hněvu a plamene |
Chci se přestěhovat na Aljašku do srubu s výhledem na jezero. Mýval i kozel Zeke můžou na pozemku zůstat :-). A urostlý bush pilot klidně taky :-).
Žádné zdlouhavé váhání, polemizování, přemýšlení, natahování, prostě jo, zamilovala jsem se a jdu s ním žít na Aljašku.
Všechna čest, jak si s tím přestěhováním Calla poradila. Ta holka jela. S tou city girl z prvního dílu neměla pomalu nic společného. Jo dobře, to rozhazování peněz jí zůstalo (ten profesionální kávovar a vířivku ale rozhodně schvaluji) :-). Bavilo mě vše okolo jejich nového života, ať už předělávání srubu, zakládání společnosti, zahradničení, její snahy vařit prostě za mě perfektní, čtivé a zkrátka jsem se nemohla odtrhnout. Snad nikdy jsem takové to sžívání a zabydlování se na jiném místě tak nehltala, jako právě tady. I popis přírody a drsných podmínek mi nějak nepřekážel. Naopak.
Jejich vztah doprovázeli menší problémky, ale vždy to téměř hned vyřešili. Žádný zdlouhavý dramata. Jonah jí dával najevo, že bez ní si to nedovede představit a že ji miluje. Jen jí, né žádnou kamarádku veterinářku :-). Ke konci mi sice přišlo, že se tam tolik neukazoval, ale zase dostal prostor děsivý soused Roy. Ten vývoj situace mě tak zaujal, že jsem v ten moment nemohla jít ani spát. Nové postavy jsem si oblíbila a nejvíc sousedku Muriel. Představa, že ke mně takhle vlítne a nakáže mi zavařovat, pěstovat a vše ostatní, no, ale tak myslela to dobře :-).
Po dočtení jsem si šla hned objednat vánoční novelu, protože o těch dvou chci číst dál (a nejsem si jistá jestli u nás vyjde, spíše si myslím, že bude následovat příběh Marie), tak že to asi svědčí o tom, jak moc si mě to celé získalo. Nečetla jsem na posledy a je to jeden z těch příběhů, na který jen tak nezapomenu.
- začátek na novém místě
- dá se říci druhá šance
- zvířata, kam se podíváš i medvědi
- soused, z kterého jde strach
- společné podnikání
- prostředí, ve kterém se hodí mít nabitou pušku v dosahu