Divoká Aljaška přehled

16.01.2025

Chci se přestěhovat na Aljašku do srubu s výhledem na jezero. Mýval i kozel Zeke můžou na pozemku zůstat :-). A urostlý bush pilot klidně taky :-).

Žádné zdlouhavé váhání, polemizování, přemýšlení, natahování, prostě jo, zamilovala jsem se a jdu s ním žít na Aljašku.

Všechna čest, jak si s tím přestěhováním Calla poradila. Ta holka jela. S tou city girl z prvního dílu neměla pomalu nic společného. Jo dobře, to rozhazování peněz jí zůstalo (ten profesionální kávovar a vířivku ale rozhodně schvaluji) :-). Bavilo mě vše okolo jejich nového života, ať už předělávání srubu, zakládání společnosti, zahradničení, její snahy vařit prostě za mě perfektní, čtivé a zkrátka jsem se nemohla odtrhnout. Snad nikdy jsem takové to sžívání a zabydlování se na jiném místě tak nehltala, jako právě tady. I popis přírody a drsných podmínek mi nějak nepřekážel. Naopak.

Jejich vztah doprovázeli menší problémky, ale vždy to téměř hned vyřešili. Žádný zdlouhavý dramata. Jonah jí dával najevo, že bez ní si to nedovede představit a že ji miluje. Jen jí, né žádnou kamarádku veterinářku :-). Ke konci mi sice přišlo, že se tam tolik neukazoval, ale zase dostal prostor děsivý soused Roy. Ten vývoj situace mě tak zaujal, že jsem v ten moment nemohla jít ani spát. Nové postavy jsem si oblíbila a nejvíc sousedku Muriel. Představa, že ke mně takhle vlítne a nakáže mi zavařovat, pěstovat a vše ostatní, no, ale tak myslela to dobře :-).

Po dočtení jsem si šla hned objednat vánoční novelu, protože o těch dvou chci číst dál (a nejsem si jistá jestli u nás vyjde, spíše si myslím, že bude následovat příběh Marie), tak že to asi svědčí o tom, jak moc si mě to celé získalo. Nečetla jsem na posledy a je to jeden z těch příběhů, na který jen tak nezapomenu.

- začátek na novém místě
- dá se říci druhá šance
- zvířata, kam se podíváš i medvědi
- soused, z kterého jde strach
- společné podnikání
- prostředí, ve kterém se hodí mít nabitou pušku v dosahu