Alláh není povinen
Ahmadou Kourouma
Kouroumův román Alláh není povinen vzbudil ihned po vydání ve Francii mimořádnou pozornost. Vyprávění dětského vojáka, který prošel občanskými válkami v Libérii a Sieře Leone devadesátých let, je neobvykle pojatou kronikou událostí, o nichž máme dosud jen matné tušení z několika fotografií Jana Šibíka, které poměrně nedávno vyvolaly obrovský zájem české veřejnosti i médií. Ahmadou Kourouma opět napsal originální, výjimečnou knihu, která zřejmě napsána být musela.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , Mladá frontaOriginální název:
Allah n'est pas obligé, 2000
více info...
Přidat komentář
Poměrně syrová zpověď malého dětského vojáka, který popisuje své putování Afrikou při hledání tety.
Při čtení musíme brát v potaz to, že vypravěčem je skutečně malý kluk, jehož dětství není na naše poměry úplně ideální...
(SPOILER) Příběh této knihy zcela jistě stojí za přečtení. Malý chlapec vypráví o svém putování zeměmi plných válek, krize, bídy, smutku, hladu a chudoby. Mě na knize vadilo spíše to, jakým stylem byla napsána. Obsahuje spoustu vysvětlivek slov, která každý čtenář pochopí i bez vysvětlení, tudíž to působí spíše zbytečně. Samotné pasáže se místy hodně opakují. Sám autor mi přijde že sám sebe shazuje. Na začátku knihy říká: "A začínám vyprávět svoje pátý přes devátý." Často zakončuje tím, že toho má už dneska dost, už vám nic povídat dneska nebudu, nemám k tomu povinnost. Když jsem tuto větu slyšela poprvé, tak jsem se sama sebe ptala, proč to tedy píše, když vlastně z této věty to vypadá, že to ani vyprávět nechce. Každopádně v paměti mi navždy zůstane věta: "Prd, co už jednou vyšel ze zadku se už zadržet nedá."
V západní Africe jsem strávil dost času na to, abych věděl, že kniha v ničem nepřehání. Politici a warlordi zmiňovaní v knize jsou skuteční a doopravdy jsou to takoví parchanti, jak Korouma popisuje.
Koroumovo vyprávění je skvělé jako román i jako dokument
Zvláštní krvavá poetika - válečná Afrika zjednodušeným pohledem dětského vojáka. Domorodí sirotci neřeší světový mír a dostatek hraček, když je potřeba někoho zabít nebo mu useknout ruku mačetou, nemají žádnou maminku nebo dědčka, který by jim řekl, že se to nemá dělat.
Po přečtení přijdou myšlenky, jako je vůbec možní válku v Africe zastavit, nepleteme se náhodou do ničeho, o čem nic nevíme a řešíme to úplně špatně? Je západní moderní řešení války fakt to, co pomáhá míru? Co se všemi těmi bude, když nemají žádnou jinou hodnotu než zabíjení v pralese a ani nevědí, proč by to neměli dělat, když v tom vyrostli?
Je to beznadějně opravdové.
Kniha která zaujme zvláštním stylem, plným vsuvek a vysvětlivek, které mohou připadat nadbytečné. Ve svém důsledku však osobitým způsobem vtáhnou čtenáře do světa dvanáctiletého chlapce, který nám příběh vypráví. Svět který mnohdy nechápe ale my jej vnímáme jako normální, svět který připadá normální jemu ale pro nás je zcela nepochopitelný. Syrové, drsné vyprávění, které popisem krutostí dospělého čtenáře vede k zamyšlení zda knihu přečíst, ale pro vypravěče je tento svět zcela běžný. Je to příběh z jiného světa - světa odlišného téměř ve všech směrech - geograficky, kulturně, mentálně, nábožensky.....Kniha která stojí za přečtení.
Zvláštní způsob jak popsat osudy dětského vojáka. Nepůsobí to drsně,naopak místy vtipně .
AUDIOKNIHA - Dost mne iritovalo neustále opakování pasáží, že jsem si zprvu myslela, že mi jede jedna smyčka dokola. Je to syrový příběh dětského vojáka a jeho putování Afrikou za tetou. Místy jsem se i zasmála, ale znovu bych jí už nečetla.