Alt-Life
Thomas Cadène
Alt-Life je příběh z budoucnosti. Josiane a René patří do generace 50/50. Žijí napůl ve skutečnosti, napůl ve virtuální realitě. A lidstvo právě potřebuje uprchnout z umírajícího světa. Právě proto se přihlásí jako dobrovolníci pro pokus bez možnosti návratu. Stanou se průkopníky nového světa – na 100 % virtuálního. Čeká je svět řízený jejich touhami, svět bez bolesti a přirozených potřeb. Zde je možné vše (nebo téměř vše). Jejich dobrodružství narýsuje budoucnost dalších lidí, kteří se k nim rozhodnout připojit. Současný francouzský komiks, jehož kresba vychází z Moebiova vidění světa, zaujme jak zajímavým libretem, tak kreativním pojetím.... celý text
Přidat komentář
Je to mierne zaujímavý príbeh, ktorý ale rozhodne nie je originálny či dokonca prevratný. Príbeh o tom, že človek sa dostane do virtuálnej reality, tam môže čokoľvek a začne sa nudiť, čítal každý priemerný čitateľ sci-fi už mnohokrát. Komiks je pekne nakreslený, ale je to len pozlátko, pod ktorého povrchom sa neskrýva nič hlboké. Celý príbeh sa točí okolo sexu. Dve postavy, rok „virtuálneho života“ a ten celý vyplnený sexom (ona) a trápením sa „prečo nemám chuť na sex?“ (on). Z čoho vystáva otázka: ak by ste mali možnosť byť bohom, doslova vytvárať akékoľvek svety, vesmíry, vlastnú fyziku... Strávili by ste celý čas sexom? A premýšľaním o ňom?
Zajímavé pozastavení nad budoucností virtuální reality, ale jestliže jste na sci-fi vyrůstali, asi vám Alt-Life nesdělí víc, než co už jste četli jinde v různých obměnách. Je to obdobné, jako filmovému fanouškovi s nadšením vykládat o originálním blockbusteru, ve kterém… počkejte si na to… se Titanic potopí na dno! Podobně na mě působila zápletka komiksu Thomase Cadèneta, v němž si dvojice hrdinů snaží uvyknout neomezeným možnostem umělého světa a následně se vyrovnat s neblahými následky, jaké na psychiku mohou mít. Vyprávění nutí k zamyšlení, ovšem kromě vtipných souloží a inteligentních dialogů mi obsahově nenabídlo nic zajímavého. Děj je minimální, autor se soustředí především na vývoj ústředních postav a svět za jejich zády (ať už reálný, nebo virtuální) je pouhou kulisou umocňující jejich existenci. A přestože filozofická nadstavba je bezesporu podnětná, finální vyústění nenabízí žádnou formální odpověď či životní paralelu. Pouze morbidní pointu, která je však maximálně zdařilá.
Kresba je sympatická, vůbec celé knižní provedení nadstandardní, ale bohužel co navenek láká, uvnitř zklamává. Obsah zůstává povrchní, nejde do hloubky témat, a nemá to nic společně s omezenými slovními možnostmi komiksu, kde nelze užít slov, lze užít obrázků a jejich vzájemné kompozice. Zde ale toto dílo nemá příliš co nabídnout. Pokud chcete něco o vztazích doporučím raději Charlese Burnse, jeho komiksy jsou úplně jiná třída.