Alternativní kultura - Příběh české společnosti 1945–1989

První syntetizující práce vymezující fenomén tzv. alternativní, tj. neoficiální kultury v českých zemích v letech 1945–1989 je výsledkem úsilí kolektivu autorů pod vedením prof. Josefa Alana. Toto dílo vznikalo prolínáním a doplňováním prací specialistů v jednotlivých oborech a jeho cílem byla především interpretace jednotlivých oblastí z hlediska sociologického a kulturně-historického. Za tzv. alternativní považují autoři tu část kulturní scény, která byla v letech totalitní nadvlády buď přímo vytlačována na okraj společenského dění vlivem ideologické intolerance panujícího řežimu, nebo sama vědomě na začlenění do hlídaného „hlavního proudu“ rezignovala. Jedná se přitom nejen o poměrně velkou výseč české literatury, ale rovněž o značně velké procento tvůrčích snah v oblasti výtvarné fotografické, posléze i divadelní a filmové, jimž bylo dovoleno projevit se jen v jaksi pololegálních, trpných sférách. Nejinak tomu bylo v oblasti hudební a hudebně-literární, která vlivem téměř totální intolerance ze strany kulturní politiky ČSSR dala vzniknout jednak českému undergroundu let sedmdesátých, jednak tzv. hudební alternativě let osmdesátých. Součástí knihy je CD s hudební výběrem. Obsah: 1) Alternativní kultura jako sociologické téma (Josef Alan) 2) Hodnota a hranice objektu hudby (Tomáš Bitrich) 3) Z podzemí do podzemí - Český postsurrealismus čtyřicátých až šedesátých let ( Stanislav Dvorský) 4) Od avantgardy přes podzemí do undergroundu – Skupina edice Půlnoc 1949–1955 a undergroundový okruh Plastic People 1969–1989. (Martin Machovec) 5) Hudební alternativní scény sedmdesátých až osmdesátých let (Josef Vlček) 6) Nezávislé písemnictví a svobodné myšlení v letech 1970-1989 (Tomáš Vrba) 7) Fotogenie resistence: 1939–1989 (Josef Moucha) 8) České výtvarné umění 2. poloviny 20. stol. – Alternativa a underground, umění a společnost (Marie Klimešová) 9) Skutečnější než realita – Alternativy v českém filmu (Martin Čihák – Michal Brenant) 10) Divadlo – pokus o vymezení – Prolegomena ke každé příští historii alternativního divadla, která se bude řídit vědou (Vladimír Just) 11) Neoficiální dramatika v letech 1945–1990 – Dramatika silného hrdiny (Lenka Jungmannové) 12) Originální Videojournál – Pokus o samizdatovou televizi (Alice Růžičková) 13) Samizdatová literatura v Ceskoslovensku 70. a 80.let. (Jiří Gruntorád)... celý text