Pravdu znát nemusíš
Mary Higgins Clark
Alvira a Willy série
< 9. díl
Mariah je zdrcená z otcovy násilné smrti, ale znovu ji probere k životu, když z vraždy obviní její matku trpící Alzheimerovou chorobou. Protože otec těsně před smrtí překládal cenný rukopis, který nyní není k nalezení, padne podezření i na jeho kolegy a přátele. Dokáže Mariah uvěřit, že tátu zradil přítel, k němuž ji to nezadržitelně přitahuje, anebo se smíří s matčinou vinou?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2016 , AlpressOriginální název:
The Lost Years, 2012
více info...
Přidat komentář
Na tituly této autorky se těším, leč tato kniha patří mezi slabší. Napsala i o hodně lepší :o) Přesto pobaví a doporučuji přečíst..
Mě se knížka četla celkem dobře. Je pravda, že nebyla z těch jejích nejlepších ale rozuzlení nakonec bylo překvapující.
Asi jsem se zase moc těšila a byla zklamaná. Mohu říct, že závěr byl jediný svižný. Škoda
Musím Ti dát za pravdu, dávám tři hvězdičky a to jen proto, že mám Higginsovou ráda, ale tahle kniha je fakt hrozná.....Měla jsem pocit, jako bych se dívala na Jessicu Fletcherovou a hlavně mi lezla na nervy vlezlá "Alvíra" Ta byla mimochodem i v poslední knize Za bílého dne (která byla zase skvělá), tak předpokládám, že bude i v dalších knihách :(
Nevím, zda to bylo zápletkou z kategorie neuvěřitelná a nepravděpodobná nebo chováním jednotlivých postav, ale kniha mě nebavila a měla jsem velký problém ji dočíst. Je mi to líto, ale pro mě zklamání.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Alzheimerova choroba
Autorovy další knížky
2003 | Tatínkova holčička |
1997 | Měsíční svit ti sluší |
2004 | Kam se poděly děti |
2001 | Dělej, že ji nevidíš |
2001 | Patříš mi |
Super psané prostě mě se román četl pohodově a konec byl parádní rozuzlení.