Alžběta a Babeta
László Hárs
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38590/bmid_alzbeta-a-babeta-hO5-38590.jpg
4
38
38
Alžběta Boróková, budoucí gymnazistka, se nastěhuje ke své tetě Lonci z rodné vesničky Köhalombatty, která je tak malá, že v ní není ani střední škola. V Budapešti ji čeká uvítání velmi drsné. Parta stejně starých výrostků – Čára, Kódl, Buran a Nohatej – se stane jejím úhlavním nepřítelem. Bety musí hledat zbraně i nejúčinnější způsoby, jak úspěšně čelit jejich klukovským nápadům, které nejednou počítají i s fyzickým násilím. Kde je málo sil fyzických, musí nastoupit chytrost a vhodně volená taktika! A tak se zrodí Alžbětino dvojče Babeta, která… Babeta zkrátka karty promíchá, takže hra dostane patřičný spád a dramatičnost.... celý text
Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 1979 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Biri és Bori, 1964
více info...
Přidat komentář
Četla jsem před více než 30 lety a dodnes si pamatuji, jak se mi knížka líbila. Čtivá a vtipná.
Úžasně nadčasové téma. Když se člověk povznese nad zastaralý slovník a představuje si děj v současných kulisách, užije si hezký příběh, který má spád.
Příběh byl velmi zajímavý, čtiví, ale vím, že kdybych si jej přečetla o pár let dříve, oslovil by mne mnohem víc, než teď.
Moc prima knížka a skvělej příběh jedný chytrý holky....stojí za přečtení i dnes...
Bety Boróková mě nikdy neomrzí. Pokaždé si její kousky užiju. Pan Pupík k Babetce obdivně vzhlíží a já s ním.
"Láhev od rumu?" civěl strýček Gyula zachmuřeně na tetu Lonci. "Počkej, tu jsem viděl. Špacírovala před domem a tvrdila, že má rande s flaškou od koňaku."
Četla jsem dávnoasi před 15 lety , a dodnes si na ni občas vzpomenu, i když jsem ji hned po přečtení musela odevzdat, a od té doby jsem ji neviděla. Proto *****. na to množství odkazů na maďarskou literaturu si pamatuji, ale nevadilo mi.
Jedna z knih, co mi lidi donesli do školní knihovny a o které jsem nevěděla, zda ji tam nechat nebo ne, a proto ji nejdřív přečtu.
Je to docela pěkně napsaný příběh s dobrou zápletkou a maličko napínavým vyústěním, ale je to fakticky staromódní – nejmodernější slovo je tam bigbít a natupírované vlasy a tak podobně. Nemůže s tím nic udělat ani docela svižný autorův styl (přiznávám, že jsem docela často přeskakovala, ale nebylo to proto, že bych se nudila, ale chtěla jsem to mít rychle přečteno). A pak – je tam tolik narážek na maďarské reálie, maďarskou historii a literaturu, že to naše mládež asi nepojme. Knihomola by dost možná zaujal spisovatel Jókai a jeho sto svazků dobrodružných románů (odkud si také hlavní postava Bety vypůjčila ten nápad s dvojčetem, který pak skvěle sehrála). Je příjemné, že na konci člověk najde seznam maďarských jmen a jejich výslovnost (není však seřazena podle abecedy), ale když není čtenář z těch, kdo si nejdřív knihu důkladně prolistujou, než se dají do čtení, tak mu to není k ničemu, protože na to narazí, až když dočte!
Alžběta a Babeta
Četla jsem před 40 lety a vzpomněla jsem si, že se mi tenkrát líbila. A i dnes je stále hezká a dobře se čte a myslím, že by se i dnešním slečnám mohla líbit.