Amanda
Kristýna Sněgoňová
Vesmír je kruté místo. Právo na život má pouze ten, kdo si jej uhájí v boji. To ví i posádka lodi Kraksna. Lidstvo je zotročeno mocnou mimozemskou rasou, a tak za pomoci technologie prastaré vesmírné civilizace hledají cestu, jak svoji planetu osvobodit. Nebo alespoň nakopat zadek těm modrým parchantům, co ji vyplenili. Život je ale otázkou priorit. Na planetě Namathé se údajně nachází lidská žena, kterou je třeba zachránit. Hlavně ze vznešených humanitárních důvodů, to dá přece rozum. Jenže když při tom pracujete pro mimozemského mafiána, co vypadá jako slepice, mají věci tendenci se poněkud komplikovat.... celý text
Přidat komentář
Začátek knihy byl takový no spíše seznamovací, což mi ani nevadilo, první díl jsem četl před více něž rokem, ale přišlo mi, že lord Mrdák a Bouchač se zbytečně zaplétali do každé blbosti. Pak kniha nabrala tempo a vlastně i smysl. Sice se pokazilo, co se mohlo, ale i díky tomu jsem si knížku nakonec užil.
Nebyla jsem nadšená jako u ostatních knih od Kristýny. Děj byl sice zajímavý, ale dalo se předpokládat, co se stane na dalších stránkách. Myslím si, že kuchař musel umět hodně mizerně vařit, protože opakování této skutečnosti na každé 10. straně mi přišlo moc. Za mě taková oddychovka. Dneska dávám bohužel méně hvězdiček.
Hned po prvním dílu Legie sahám po druhém a jsem zvědav, jak se s tím popere K.S., od které jsem zatím četl jen několik docela povedených povídek. Od začátku knihy super čtení, ale ke konci mi to přišlo všechno už docela předvídatelné. Nicméně i přes slabší konec 5* a těším se na další.
Jo jojojojojo jojojo!
Sněgoňko s Kotletou, chytněte se za ruce a jděte vstříc k zapadajícím sluncím a měsícům a daaal vymejšlejte tyhle prdloviny!!!!
Mafianská slepic jo? :-) :-) :-)
(SPOILER)
Ale jo!
Jak se mi nelíbily nemluvně psaní, sušší, fádní mimozemšťané psaní Kotletou, tak musím říct, že Sněgoňová rozpoutala takovou čerstvost a činorodost, že zachránila sérii - svou zvlášťě legrační hospodskou scénkou v prvních kapitolách, kterou si pro mě série opět získala svůj drive! Díky za to!
Sněgoňová zvládá bravurně multitaskovat mezi napojením se na Kotletův styl a tvůrčím psaním dokonale využívajícím promyšlenost a rozmanitost načrtnutého vesmíru.
V neposlední řadě oceňuji nafingování obalu knížky vůči zápletce - čtenáři pochopí ; )
TAK.
A teď k tomu, co Sněgoňová neumí (fůů to bude terno) - ROZVÍJET naše staré znáááméé z jedničky a INTERAKCI mezi nimi - aneb to, co podle všech dělá takové Hry o trůny tak dobrým, kultovním. A nemyslím si, že brak nutně potřebuje mít motto "Piš pořád dál a dál a když nevíš co, tak zopakuj to co už jsi zopakoval." No zkrátka - to čtenář nejdřív přehlédne, pak notnou chvíli vydrží, pak překousne, ale nakonec zopakovat ten samý dialog po stodesáté už deprivuje. To to autoři fakt nevidí? A to nemluvím, jen o téhle knížce - ukazuji na tebe Korněve!
Kotleta prostě načrtnul vztahy hl. postav, ale Sněgoňová ho jen bezhlavě zkopírovala, jakoby se soustředila na postavy nové. Chana s Giussepem a ve vztahu k nim i duo hrdinů prostě zamrzly na místě! Neodpustitelné! Jakoby Sněgoňová vzkazovala: "Kotleto! Netuším co si s nima zamýšlel, tak si je rozepiš ve trojce, fuck it, naschle." Nejmíň mě tam asi sere Gerasim, ten je v pohodě, ale interakce Giussepeho (v podstatě s kýmkoliv) a Agy s kapitánem Bouchačem je hodna mrsknutí knihy se slovy "Bruh" z vokna a jít si pak vymlátit nervy do boxovacího pytle. Jsou fakt za trest.
Koncovka je jedna velká young adult pohádka. A kdo mě zná ví, co si kurva o young adult myslím. NO TO SNAD NE! TAK JSTE TO MĚLI KONCIPOVAT JAKO YOUNG ADULT OD ZAČÁTKU A NE MĚNIT V OUTRU ŽÁNR! PŘÍŠTÍ DÍL BUDE VERŠOVANÝ?!?! Křičím v duchu ke knize, ve které se zázraky dějí na denním pořádku a nikdo, NIKDO neumírá.. Nejen nesmrtelnost postav tak vypaluje tuhle knihu jako fašisti Ležáky.
Kdo si myslíte, že píše tvrdší díly série - "buran" z Bruntálu nebo půvabná rusalka z Brna? Za bé je správně. Dopředu upozorňuji puritány, kterým vadí sprostá slova či sex s různými mimozemskými otvory, aby se této knize zdaleka vyhnuli. Ty co si to užívají (myslím tím samozřejmě jen četbu) čeká parádní jízda. Už se těším na Šprty.
Mám takový pocit, že se tato série vydává zajímavým směrem. V každém případě ani tady nechybí břitký humor směřovaný na lokality Moravskoslezského kraje. Nechybí ani zmínka o nejslavnější ulici v Ostravě. Prostě paráda.
Není to tak šílené jako u Kotlety a také to není nejlepší od Kristýny. Uvidíme, co bude dál.
Druhý výlet do vesmíru dvojice Kotleta-Sněgoňová se opět velice povedl. Stalo se toho méně než v díle prvním, ale o to více děj odsýpá spád je strmý, jak to od Kotlety očekáváme. Příběh se odehrává na jedné planetě, můžete se tak těšit na méně vesmírné sci-fi a více akce, spousta živočišných druhů a nějaká ta vymyšlená udělátka a hejblata však nechybí.
Snad i díky kolegyni Sněgoňové je kniha méně pornografická, než Kotletovy dřívější počiny a ději to spíše prospělo, než ublížilo. Takže děkuji a jen tak dál, už se chystám do KD pro další kousek
Hodně dobré pokračování, které přináší nové figury a umně vytváří další podhoubí série. Ke konci mi přišlo, že tomu trochu dochází dech.
Dovolím si přeskočit obligátní část o tom, jak jsem pochyboval, že "nějaká Sněgoňová" bude držet krok s Kotletou, abych byl během chvíle vyveden z trapného omylu a nezbylo mi nic jiného, než se tady veřejně Kristýně omluvit. Omlouvám se :-)
Druhý díl Legie byla jízda ve větším stylu než otevírací díl. Nejvíc mě bavilo, jak Gerasim pod autorčinýma rukama rozkvetl do krásy a pro mě byl on a jaho pošťuchování s kapitánem hlavním koření příběhu. To, co posádka Kraksny vyvedla na Namthé byla jízda od samého začátku, přes Gersaima v hambinci, využití vesmírného slimáka jako biologické zbraně až po safari. Parádně jsem se pobavil a hned se těšil na další výlet na palubě Vzdorující.
Na závěr opět děkuji panu Stránskému za nezapomenutelný přednes.
Na sérii Legie spolupracuje František Kotleta s Kristýnou Sněgoňovou. Přestože se Kristýna snaží stylem a slovníkem přiblížit Kotletovi, tak jsou mezi knihami znát odlišné vypravěčské postupy. Přijde mi to, jako by Kotleta vyřezával sochy (=děj) motorovou pilou, zatímco Sněgoňová je opracovává dlátkem. Kotleta se v ději rychleji posouvá a umí ve zkratce načrtnou podstatné. U Sněgoňové se bohužel navíc objevuje v ději až moc náhod, které z knihy zbytečně dělají sci-fi pohádku.
Nicméně, musím uznat, že mě hodně bavilo slovní popichování hlavních postav. V tomto ohledu Kristýna předčila i samotného Františka Kotletu :)
Od této autorky jsem se párkrát pokusil přečíst Krev pro rusalku a nikdy ji nedočetl. Považuju ji za jednu z nejhorších záležitostí, co se mi dostaly do rukou.
Takže, jak si vedla při psaní série s Kotletou?
Dá se to. Na jedno přečtení dobrý, ale vše působí uměle a tak nějak už dopředu víte, jak to dopadne. Popravdě, tuhle knihu jsem za týden pustil z hlavy a absolutně si nevzpomenu na jediný, zajímavý moment. První díl sice prošel jedním uchem tam, druhým ven, ale tam si vzpomenu aspoň na nějakou zajímavou scénu. Tady ne. Uměle nafouknuté prázdno.
Když se člověk zorientuje ve vší té mimozemské havěti, tak je to super čtení s dobrými hláškami, které určitě někdy využiju. Děj je opravdu nepředvídatelný, pokaždé, když si říkám, jó a teď to dopadne takhle, tak to dopadne úplně jinak i když stejně blbě :) Takže posádka Kraksny má mou plnou pozornost a jdu na další díl. Ještě musím pochválit za načtení Martina Stránského, dokázala bych ho poslouchat do nekonečna a ještě dál.
Řekl bych že se tahle nová série od Kotlety a Sněgonové pěkně rozjela. První díl byl nadprůměrnou Kotletovkou - tj. napěchován akcí, drsnými hlášky i vtipem a druhý díl vůbec v ničem nezaostává. Možná bych si i dovolil říct že se mi líbí trochu víc.Postavy jsou jaksi více vyrýsované a příběh komorně zajímavější. Legie má teď moji plnou pozornost a doufám že si tuhle vysokou kvalitu udrží.
Udržuje Kotletův styl, v některých částech kniha lehce pokulhává, ale celkově dobrá a co se děje týče, tak na rozdíl od první knihy zde graduje správným směrem.
Pochopíte to? Další dobrodružství, a sakra nebezpečné, se rozehrává kvůli ženské. Tvor nazývaný pracovně Slepic potřebuje dostat z emzáckého paláce disk a navnadí posádku, že by mohli přitom osvobodit ženu. Lidskou ženu. Tomu se prostě nedá odolat. Takže zatímco Aga jde předat chepit, Moravec, Gerasim a Vodička za podpory (naprosto neschopného) Guisseppeho zůstávajícího na kosmické lodi, přijmou výzvu. A rozjede se bláznivá jízda, která končí novým kontraktem. Nebo vlastně nekončí...
Fakt jsem se dobre bavila. Zhltla jsem druhy dil stejne jako ten prvni. A musim rict, ze takhle zamotanou a napinavou knihu jsem v ruce uz dlouho nemela. Ta scena v palaci a v zahrade se zviraty, to byla pecka! Fakt jsem se bala, ze Vodicka (muj favorit) umre diky nejake blbe nahode. Ale nastesti vse dobre dopadlo a ja se radostne vrham na dalsi dil.
Štítky knihy
mimozemšťané české sci-fi technologie budoucnosti mimozemská invaze
Autorovy další knížky
2020 | Město v oblacích |
2018 | Krev pro rusalku |
2020 | Amanda |
2021 | Šprti & frajeři |
2021 | Země v troskách |
Fakt mě to baví...pořád se něco děje,šílený přestřelky...teď i 2 nový postavy,vydrží-li...takže Amanda,jako díl super,jako postava super...sem zvědavej,co bude dál...