Amen
Ilona Ferková
Anuša, Marina, Eva a Nataša, z jejichž iniciál se skládá romské slovo AMEN – MY, jsou kamarádky na život a na smrt. Až na nejmladší Natašu končí základní školu a rozhodují se, co dál. Ještě se denně scházejí na rokycanské Bílé haldě, kde sní třeba o kariéře zpěvačky nebo projížďce ve sporťáku, ale za rohem už na ně kyne dospělost. Prožívají první lásky a jejich kamarádství je nejednou podrobeno zkoušce. Perou se s realitou, ať už je jí fabrika, učňák, východní Německo nebo slovenská osada. Nikdy ale neztrácejí smysl pro humor a víru jedna v druhou. Proletářský, česko-romský dívčí román Ilony Ferkové, určený starší mládeži, je výjimečný prostředím romské dělnické třídy i zasazením do období roztančených šedesátek v socialistickém Československu. Odehrává se mezi mladými lidmi, kteří hned po základce museli nastoupit do práce a vedle jadrného jazyka ulice přirozeně ovládají i romantickou řeč lásky. Především je to ale příběh velkého holčičího přátelství. Román je autorčiným doposud nejrozsáhlejším dílem v romštině. Jako první romská spisovatelka se v něm obrací k dospívajícím dívkám.... celý text
Přidat komentář
Konečně kniha na nějaké úrovni od romské autorky. Není to zrovna můj šálek, ale byl to docela zážitek.
Štítky knihy
dospívání 60. léta 20. století Romové, cikáni romština milostné vztahy Rokycany pro dospívající mládež (young adult) romská literatura dívčí rományAutorovy další knížky
| 2018 |  Ještě jedno, Lído! / De mek jekh, Ľido! |
| 2023 |  Amen |
"Moc mě to nebavilo. Pro někoho tam asi může být benefit toho, že to je „romanťárna“. Většinu knížky každá z hlavních postav řeší: „Ó ne, miluju kluka, on miluje mě, budu s ním do konce života! A největší problém, co tam je, je „máma mě zabije (ok, ne vždycky, ale většinou ano). Knížka má asi přidanou hodnotu v tom, že přibližuje romské prostředí, jinak tam ale moc zajímavých zápletek a myšlenek není," píše Johana (14 let) ve své recenzi pro facebookovou skupinu Nezletilí kritici.
Jedinou zvláštní zápletku má příběh Nataši, která se odstěhuje na Slovensko – ta zápletka je ale vyřešená hrozně rychle a prapodivně (za mě vlastně špatně). Už tak je to divný a celá ta linka se úplně zabije tím, že se potom Nataša bez důvodu utopí (jakože utone, ne že spáchá sebevraždu). Takhle jsem to pochopila. Je to hrozně nešikovné a zvláštní, prostě to nedává smysl.