Americký císař
Martin Pollack
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/254446/bmid_americky-cisar-TK4-254446.jpg
4
100
100
Halič, nejchudší a nejzanedbanější region rakousko-uherské monarchie, zubožení Haličané sní o lepším životě za velkou louží. Začíná masový exodus do Nového světa, během nějž se stovky tisíc emigrantů stanou výhodným obchodním artiklem. Nevzdělaným a zoufalým lidem mohou podvodníci namluvit téměř cokoli, třeba i to, že newyorská socha Svobody představuje Panenku Marii a americký císař pán čeká na chudé s otevřenou náručí. Převaděči, agenti a bezohlední kuplíři pohádkově vydělávají na neštěstí a nevědomosti svých bližních. Kniha Americký císař ukazuje nejtemnější stránky vystěhovalectví z Haliče na přelomu 19. a 20. století. Martin Pollack v ní pečlivě až puntičkářsky shrnuje historická fakta, avšak fascinující jsou především příběhy skutečných lidí. Před čtenářem zároveň vyvstane smutná paralela se situací mnoha uprchlíků v dnešní době.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Romány
Vydáno: 2014 , Větrné mlýnyOriginální název:
Kaiser von Amerika: Die große Flucht aus Galizien, 2010
více info...
Přidat komentář
Od tejto knihy som nemala žiadne očakávania a tak ma príjemne prekvapila. Autor píše dobre, zaujímavo a opäť som sa toho veľa dozvedela. Aj keď mi chýbala nejaká mapa na začiatku v ktorej by bolo vyznačené, o ktorej oblasti kniha je, či nejaké trasy ľudí, ktorí sa chceli dostať do Ameriky. Taktiež autor občas skákal v čase hore-dole, čo ma miatlo. Ale až na tieto výtky je to veľmi poučná kniha. Rozdiely medzi obyvateľmi Haliče a iných oblastí boli obrovské, ľudia tam žili v neskutočnej chudobe. Najviac ma ale prekvapilo to množstvo ľudí, rôznych agentov, prevádzačov, podvodníkov a podobne, ktorí zjavne nemali kúsok svedomia a nerobilo im problém obrať iných aj o posledné peniaze, či predať dievčatá niekam do nevestincov. To boli obrovské organizácie s množstvom ľudí, miestami sa mi to čítalo naozaj veľmi ťažko. Autor u niektorých emigrantov aj ukazuje, ako pokračoval ich život v Amerike a ani tam to veru nebol med lízať. Len škoda, že takýchto príbehov nebolo viac a neboli také ucelenejšie. Ale aj tak klobúk dole pred autorom, napísať takúto reportáž muselo dať veľa práce.
Dobrá kniha o nedobrých veciach.
Hneď na začiatok musím povedať, že mi sadol Pollackov štýl, kniha sa mi dobre čítala. Je síce pravda, že niekedy som sa stratil v množstve mien a názvov miest, ale rýchlo som našiel niť. Jednotlivé časti celkovej krízy sú rozdelené do uzavretých kapitol, takže si knihu môžete kľudne dávkovať po častiach, ako keby ste čítali poviedky.
Taktiež sa mi páči celkový vzhľad knihy.
Síce od udalostí, ktoré Pollack opisuje, uplynulo veľa času, tak na aktuálnosti téma ani za mak nestratila.
žijem v oblasti, kde prebehlo niekoľko veľmi silných emigračných vĺn. aj cez Vianoce sa rodina mojej ženy cez net zhovárala s rodinou, ktorá žije v USA, s pánom, ktorý má už vyše 90 rokov a ani neviem, či sa vôbec na Slovensku narodil. prakticky v každom dome tu majú väzby na vysťahovalcov. amerikáni sa od ostatných odlišovali. oblečením, vyjadrovaním, rozhľadom a v neposlednom rade domami, ktoré si po návrate dali postaviť. už to bol rozdiel - nestavali sami, dali si postaviť... a počúvam historky, ako na „kravský pas“ prešli cez hranice, na šíf do Hamburgu. ich stopy sme našli v zoznamoch z Ellis Islandu, zachovali sa aj fotky z oslavy na lodi (to už ale bolo kedysi v 30. rokoch, to neboli tie prvé vlny)...
čo je podstatné, vždy boli tie spomienky sprevádzané humorom, vypichovaním žartovných situácií. tí, čo to šli skúsiť, mali v sebe veľa múdrosti a málo potreby sťažovať sa na zlý osud, brali svet a život z tej lepšej stránky.
preto ma táto kniha úplne dostala. vynikajúce spracovanie, obrovské množstvo faktov, neprikrášlený život v najchudobnejších častiach c. a k. monarchie pred neuveriteľnými 130 rokmi... bezcennosť ľudského života, drsné kšeftovanie s bielym mäsom, neskutočné pomery, ktoré pre chudobných rodičov menili ich deti na predajný artikel, choroby, povery, nevedomosť...
navyše sa na nete dá nájsť aj práca, ktorá Pollackovi pomohla pri bádaní: Przestępstwa emigracyjne w Galicji, 1897-1918. ak vás táto téma naozaj zaujíma, oplatí sa prečítať si aj toto.
Co se týče aut v té době, tak funkční vozidlo bylo vyrobeno v letech 1888–1889 v Adamovských strojírnách. Jednalo se o první, benzinem poháněný automobil se čtyřtaktním motorem, který byl vyroben v Rakousku-Uhersku. ;-)
Také 19. století zrodilo uprchlickou krizi.Poláci, Ukrajinci, Rusíni, Slováci, křesťané i židé – ti všichni na konci 19. století masově prchali z neutěšeného východu rakousko-uherské monarchie do Ameriky. Na své cestě za lepším životem se stávali nejen oběťmi převaděčů a různých obchodníků s lidskou bídou, ale také námětem dobových konspiračních teorií. V Americe měl přitom jejich boj o přežití teprve začít...
Když jsem knihu náhodou objevila, zajásala jsem, že konečně někdo něco napsal o Haliči a dozvím se tak, jak se tam lidem žilo v době, kdy tam žili i někteří mojí předkové. Ten můj nejbližší se přesunul s několika sourozenci k nám na ostravsko, ale jeden z jejích bratrů emigroval do Ameriky... Pro mě je kniha velice zajímavé čtení a i když se mi nečetla lehce, určitě se k ní budu vracet.
Kniha jako celek je barvitou a nesmírně zajímavou reportáží, jejímž primárním cílem je vtáhnout čtenáře do pohnuté atmosféry tehdejší doby, přiblížit mu myšlení a motivy lidí, kteří se vydali hledat štěstí na druhý konec světa, a až poté jej případně nechat přemýšlet o číslech a dalších faktech. Alespoň u mne to tak fungovalo.
Ze střípků událostí mnohdy naskládaných nesourodě jeden přes druhý složil autor mozaiku tehdejší emigrační vlny jako fascinujícího fenoménu, který ovlivnil několik haličských generací. Souhlasím s některými komentáři v tom, že to není úhledně upořádáné historiografické dílo a možná se proto nemusí každému číst snadno, pro mne osobně ale i v tom tkví určité kouzlo knihy, protože faktografická rotříštěnost nutí čtenáře vnímat každý nový příběh více jako součást celkového obrazu, jakési emotivní dokreslení spíše než jako další očekávanou položku v jasně uspořádané řadě.
Rozhodně doporučuji přečíst, silný zážitek. Nejedná se o lehké čtení, ale čtivé to je, velmi informačně obohacující taktéž, a jak mnozí v komentářích poznamenali, můžete najít určité paralely s dnešní situací především v tom, jak se v jakékoliv době a situaci najde dostatek lidí, kteří se rozhodnou nemilosrdně kupčit s lidskými sny.
Téma vysťahovalectva a emigrácie do USA ma veľmi zaujíma a chcel som vedieť, ako to vtedy, pred vyše 100 rokmi prebiehalo, či sa len tak chudobný sedliak z dediny rozhodol, že odíde za mláku, rodina sa mu vyzbierala na lodný lístok a šiel... Táto kniha mi na veľa otázok dala odpovede a vďaka nej už mám predstavu, ako to prebiehalo, no štýl písania ma príliš nenadchol. Tu je to zaradené do kategórie romány, pričom ide o literatúru faktu, nemáme tu žiadny ucelený príbeh, len nejaké útržky minipríbehov niekoľkých osôb, poskladané hlavne z informácií vyhľadaných v archívoch. Keby to aspoň bolo písané tak, že postupne nám predstaví príbehy jednotlivých ľudí, no celistvo jeden príbeh od začiatku do konca a potom ďalší príbeh, ale autor sa to rozhodol rozkúskovať a skáče od slovenských vysťahovalcov k ruským židom a halíčanom a zase krížom krážom sa k ich osudom vracia , až máte z tých postáv mišmaš. Takisto sa nedrží lineárnej postupnosti a skáče v rokoch hore dole a viacnásobne sa opakuje. V jednej kapitole ukončí súdny proces a v ďalšej sa zase k nemu vráti, akoby ešte neskončil. Celé to pôsobí tak neprehľadne a neohrabane, akoby išlo o prvý rukopis, ktorý potrebuje zredigovať. Škoda tej formy, lebo informácie sú tu veľmi zaujímavé a vidíme, že aj pred tými 120 rokmi to na svete chodilo tak ako dnes. Vždy sa našli podvodníci, ktorí chceli zarobiť na ťažkom osude iných a človek až žasne, ako už vtedy fungovali tieto siete špekulantov a priekupníkov. A vlastne to celé vysťahovalectvo Európanov do Ameriky sa dnes opakuje v prípade migrantov z Afriky a Blízkeho východu do Európy. A panujú aj rovnaké nálady voči migrantom, ako panovali vtedy... Absolútne nič sa nezmenilo.
Zajímavá reportáž o zapomenuté kapitole evropských dějin. Nejvíce mě zaujala aktuálnost celého díla - tehdejší převaděčské a pašerácké metody se v podstatě nijak nelišily od těch dnešních. Člověk po přečtení knihy více porozumí lidem z oblastí jako je Afghánistán nebo Eritrea a jejich bolestnému střetu s realitou. Vykreslování Německa těmito lidmi jako ráje na zemi je téměř do puntíku stejné s barvitým popisem USA od chudých haličských obyvatel. Kniha krátce řečeno upozorňuje na spouštěcí mechanismy masové migrace obyvatelstva. Jedná se o kombinaci chudoby v domovské zemi, absence jakékoliv naděje na změnu k lepšímu, arogance a ignorace místních úřadů, nefunkčnosti státního aparátu, ekonomické neperspektivnosti celého regionu, důvěřivosti, nedostatku vzdělání obyvatelstva a především naděje na lepší život.
Neveselé čtení, ovšem v dnešní době obzvláště důležité. Nejen proto, že se nyní nacházíme na té "druhé" straně...
Svědectví z archivů a kronik o životě v nejzaostalejší zemi rakousko- uherské monarchie, bídě jejich obyvatel a vystěhovaleckém exodu v posledních desetiletích devatenáctého století, až do doby 1. světové války. Lidé v Haliči, sužováni nekonečnou bídou, převážně negramotní, snadno podléhají lákavým slibům o krásném životě v Americe , jsou odíráni různými podvodníky a stávají se snadnou kořistí různých náhončích, cestovních agentur a lodních společností, které je přepravují za oceán. Je to kruté čtení , zvláště když si čtenář uvědomí, že negativní jevy ve společnosti přetrvávají.
Od dob, které autor popisuje, se na prostoru bývalého mocnářství změnilo mnohé. Co se ale ani s léty nemění, je lidské uvažování.
Vzpomněl jsem si na ty, a máte je ve svém okolí i vy, kteří v dnešní době dojíždějí za prací do západní Evropy. Nejčastěji Irska, Velké Británie (i když teď asi mnohem méně), Německa a Rakouska. Dělají povětšinou v pohostinství. Pracovní doba od 10 do 23 hodin. Mytí nádobí, úklidy, stlaní postelí a údržbářské práce. Bydlení po dvou, třech, čtyřech v malých bytech s, na české poměry, vysokým nájemným a minimem soukromí. V sezóně žádné volno, mimo sezónu otázky, zda zůstanou na stejném místě. Po návratu do Česka obdiv v očích známých, neboť si za "mytí nádobí" vydělají i 30000,- čistého. Týden, dva doma. Obejít příbuzné, známé a zpátky do práce!
Přesto si mnozí řeknou: "Hm, má se!" A nedodají: "Jenže za jakou cenu?"
Od knihy som mala veľké očakávania. Prvá polovica knihy ma zaujala viac, v druhej polovici som zaznamenala prílišné opakovanie už predtým spomínaných informácii, javov, okolností... Charaktery a ich osudy boli len okrajovo načrtnuté. Kniha je však určite dôležitá, hlavne v súčasnom negatívnom spoločenskom naladení voči emigrantom.
velmi zajímavá kniha sepsaná pravděpodobně na základě korespondence, zápisů, novinových článků...
když si vezmeme, co se později v Haliči událo, je mi téměř do pláče.
také jsem si víc a víc jist, že karma funguje neúprosně a my si za problémy s menšinami můžeme sami...
Velmi zajímavá sonda do fenoménu vystěhovalectví do Ameriky. Syrové, bez příkras a drsné. V osobách jsem se velmi rychle ztratila, ale vůbec to nevadilo. Nebyly podstatné, spíš šlo o atomosféru té doby.
V 1888 sa na ceste mohol pokojne objaviť už "klasický" automobil, prípadne starí parou či plynom poháňaní predchodcovia, ktorým sa ale možno "auto" už hovorilo. Nie som odborník na túto oblasť, ale mňa to nevyrušilo.
Kniha ma štvala- bola to moja prvá reportážna kniha, a čakala som fakty, relevantné informácie, rozdelenie podľa tematiky. Nič z toho to tu nebolo. Najprv som si myslela, že je to prekladom (nepatrím medzi Hvoreckého fanúšikov), potom som sa dozvedela, že Pollack sa snaží písať reportáže autenticky.
Tým pádom neviem ako sa mohlo stať, že na viacerých stranáach sa objavilo slovo auto (a myslím, že v roku 1888 sa ešte nepoužívalo), alebo preskakovanie z tém na tému, z myšlienky na myšlienku bez ladu a skladu.
Sklamanie.
Čítalo sa mi to pomalšie, ale keď som mala konečne chvíľu bez detí, šiel záver knihy už úplne jednoducho a rýchlo, takže neviem úplne posúdiť, či to bolo štýlom alebo mojím (núteným) nastavením.
Na základe dobových prameňov, pamätí a výpovedí potomkov dal Pollack dohromady zaujímavé reportážne dielo. Aby bolo skutočne historickým, na to mu chýba poznámkový aparát, ale v tomto prípade mi to vôbec nevadí.
Drobné príhody konkrétnych ľudí prekladá Pollack všeobecnými informáciami o vysťahovalcoch, ich snahách a problémoch. Napriek tomu, že aký-taký prehľad som mala, aj tak ma šokovali praktiky rôznych "agentov", ktorí zneužívali nevzdelanosť chudobných ľudí z Haliča a priľahlých oblastí.
Pollack to napísal naozaj dobre.
Skvělá kniha! Člověk si při tom čtení uvědomí, jak se máme všichni dobře. Porovnáme-li to s nevýslovnou chudobou, ve které žili lidé v tomto koutě monarchie, jejíž jsme byli také součástí. A to bylo před sto lety! To není přece tak daleko.
A další věc, kterou jsem si uvědomila - obchod s nevědomostí a chudobou. Jak lákali naháněči chudé obyvatele Haliče na zlatý americký sen....a přitom jim šlo jenom a pouze o jejich vlastní byznys. Vydělávali na lodních lístcích, na dopravě....atd. Dokonalá podoba s tím, co se děje dnes. Proč se nikdo nepoučí?
Skvělý reportážní počin, který mi přiblížil místo a dobu, kdy samozřejmé nebylo nic než strádání. Člověk musí obdivovat vůli a výdrž nejen těch, co se rozhodli emigrovat, ale i těch, co zůstali.
Knize bych drobně vytkl neustálé skoky v čase. Neuškodilo by také doplnit vydání o mapu regionu.
"Haličané málo pracují, protože příliš málo jedí, jejich strava je bídná, protože příliš málo pracují, a předčasně umírají, protože se bídně stravují. Průměrná délka života v této chudé části monarchie je u mužů 27 let, u žen o něco málo více."
Štítky knihy
rakouská literatura Amerika chudoba, bída Lvov (Halič) vystěhovalci, emigranti emigrace agent převaděč středoevropská literatura Halič
Autorovy další knížky
| 2012 |  Brněnský pochod smrti |
| 2014 |  Americký císař |
| 2017 | Smrť v bunkri: Správa o mojom otcovi |
| 2020 | Halič: Putovanie po stratenom svete |
(SPOILER) Je moje chyba, ze jsem cekala neco jineho: beletrii o tom, jak nekdo z Halice emigruje do USA kolem roku 1890 a jake jsou pro imigranty zacatky. Tak o tom to neni. Trochu me to tedy zklamalo. Kdyz ale zapomenu na sve ocekavani, tak super. Je to hodne o statistice a historickych podlozenych informacich. Moc se mi to libilo a kniha se velmi dobre cetla. Hodne zajimave.