Američtí bohové
Neil Gaiman
Američtí bohové série
1. díl >
Stín trávil tři roky ve vězení, kde se držel zpátky a snažil se přežít. Všechno co chtěl, bylo vrátit se do náručí své milující ženy a po zbytek života se vyhýbat malérům. Několik dní před svým propuštěním se však dozvídá, že jeho manželka zahynula při automobilové nehodě. Svět se pro něj změnil v chladné místo. V letadle, cestou na pohřeb, se Stín setkává s postarším mužem, který si říká pan Středa, ten mu nabídne práci. Stín, muž, který už nemá co ztratit, ji nakonec přijme. Pracovat pro tajemného Středu však není bez rizika a Stín brzy zjistí, že jeho místo ve Středových plánech je mnohem nebezpečnější, než si kdy představoval. Podniká rušnou cestu tajemným světem Ameriky, jak ji nezná, a jeho společníky jsou mimo jiné i vražedný Černobog, charismatický pan Nancy nebo půvabná Easter – ti všichni vědí o něm víc, než on sám. Postupně se Stín dozvídá, že minulost neumírá, že každý – jeho ženu nevyjímaje – má svoje tajemství a že sázky jsou vyšší, než si kdo dokáže představit. Schyluje se k bouři epických rozměrů. Stín a Středa se stávají centrem konfliktu starého jako lidstvo samo. Pod povrchem každodenního života se schyluje k válce – a bojovat se bude o samotnou duši Ameriky... Vydání druhé, doplněné autorem (originálně vydáno v roce 2003).... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , PolarisOriginální název:
American Gods, 2001
více info...
Přidat komentář
Velmi inspirující kniha. Vídám tuto frázi napsanou v různých komentářích a názorech často, ale sama ji používám jen zřídka - toť jen ke zdůraznění síly dojmu, který ve mně Američtí bohové zanechali. A ať už tedy američtí nebo jiní, každý nejspíš máme ty své, a díky této knížce jsem je zkusila najít a zjistila jsem, že jsou skutečně tady, jen jsem je celý život příliš nevnímala. Díky Gaimanovi si na ně jednou za čas zase vzpomenu. Knihu jsem četla již potřetí, ale teprve nyní na mě zapůsobila tak efektivně, jak by to u božstev mělo být. Kromě vynikajícího námětu musím opět ocenit Gaimanův jazyk a smysl pro poetično v každodenním životě.
Bohužel vůbec mě to nechytlo. Nevím, zda jsem něco přehlédl, ale pro mě to bylo převážně nudné, samé putování, žádný děj. Měl jsem problém to vůbec dočíst. Nakonec dočetl, ale neodnesl si nic z této knihy. Škoda:/ Taky porno pasáže si mohl Gaiman nechat od cesty o ty opravdu nestojím...
Je to první kniha, kterou jsem od tohoto autora četla, a ještě k tomu jsem ji dostala k svátku. Tedy bez jakýchkoliv doporučení, očekávání nebo alespoň představy, co přibližně očekávat. Nakonec jsem byla nesmírně nadšená. Kniha byla místy možná maličko zdlouhavá (možná proto, že jsem měla rozšířené vydání vydané k desátému výročí), ale i přesto by nakonec bez jakéhokoliv kousíčku nebyla úplná. Dokonce i poslední dodatečná část, která je až na konci knihy, ačkoliv se vztahuje k dřívějšímu ději, skvěle zapadla. Děj byl zajímavý a hlavně velmi nápaditý (možná jsem četla zatím příliš málo knih, ale myslím, že s ničím podobným jsem se doposud nesetkala), kniha byla krásně čtivá a nikde nebyly žádné zbytečné opisovačky míst nebo lidí nebo podobných věcí, kapitoly knihu krásně dělily a vsuvky z dávnější Ameriky krásně doplňovaly děj. A nakonec to je ještě jedna z mála knih, u kterých mi připadá, že se tím příběhem snažil něco říct, něco co si musí každý přečíst mezi řádky a sám rozmyslet. Takže vlastně skvělá kniha, kterou bych každému vřele doporučila :)
PS: Když jsem si před samotným příběhem četla, jaké všechny ceny kniha vyhrála, připadalo mi dost zvláštní, že to bylo v tolika různých a především dle mého názoru odlišných kategoriích. Teď už mi je zcela jasné, jak se něco takového mohlo stát :)
Nejspíš jsem taky čekal víc. Jiné Gaimanovy knížky mě zasáhly nesrovnatelně víc. I tak dobrý čtenářský zážitek.
Možná jsem od téhle knihy čekal až moc, protože jsem pořád od známých slyšel jak je skvělá. Proto mě nakonec velmi zklamalo, že se jedná o, podle mě, naprosto průměrnou knihu, která se neuvěřitelně vleče. Možná to je i tou obrovskou pasivitou hlavního představitele. Ani to finále není nijak epické nebo napínavé. Knihu jsem dočetl v podstatě jen z povinnosti a rozhodně si dvakrát rozmyslím, jestli si ještě někdy přečtu něco od Gaimana
Nemám ráda fantasy, ale tenhle autor je výjimka. Jen v téhle knížce přecejen fantasy složka příliš čněla, takže se mi nečetla tak lehce, jako ostatní. Ale i tak to bylo fajn čtení.
Musím předeslat, že Gaiman se pro mě už v zásadě vyčerpal. Nikdykde mě v době svého vydání nadchlo, stejně tak Hvězdný prach. A i po letech mají obě tyto kniho své kouzlo, i když už si je znovu asi nepřečtu (popáté? pošesté?). Koralina byla pěkná jednohubka a Sandman, dokud nepodlehl své vlastní velikosti a rozvleklosti (třetí/čtvrtá kniha), byl velmi kvalitní komiks. Jeho povídky považuji za slabé, psané pro efekt, zbytečně přeplácané "nápady" a "obrazy". Anansiho chlapci jsou opakováním úspěšné formule, Mezisvěty teenagerská slátatnina. Vrcholem Gaimanovy tvorby je tak pro mě jeho temná, božska road-story Američtí bohové. A že se jedná o road-story je jasné už ze synopse. Celý děj se totiž dá shrnout v zásadě do tří vět. Ale o děj jako takový ani nejde. Ústředním motivem celé knihy je však pohyb, pohyb vynucený, pohyb z prostoru do prostoru (a i mimo něj), pohyb od známého k neznámému, pohyb od bezpečného k nebezpečnému. Road-story jak se patří.
Dle mého jedna se slabších Gaimanových knih. Přesto jde o originální příběh a Gaiman je bezpochyby mistr moderní městské fantasy!
Na začiatku ma knižka trošku sklamala, pretože od Gaimana som očakávala skvelú knižku. A čítala som ďalej len preto, že knihu napísal ten, kto ju napísal. Asi niekde v prvej tretine som jej začala prichádzať na chuť a na konci som bola rada, že som vydržala. Objavila som v nej myšlienky hodné zamyslenia sa, príbeh, ktorý obsahoval zvrat (čo ja milujem) a postavy, ktoré hoci neboli hlavné boli fascinujúce.
Aj keď som mala prvoplánovo chuť napísať, že táto knižka sa mi od autora nepáčila tak, ako tie ostatné čo mám od neho prečítané, v konečnom dôsledku musím povedať, že má svojské čaro a stojí za prečítanie.
Jedinečný román, který by si neměl nechat ujít žádný příznivec kvalitní literatury. Tajemný, napínavý, místy hororový a fantastický příběh plný známé i neznámé mytologie a imaginace, kterou vládne jenom Gaiman.
Vikingové, Indové, Slované, Afričané...Každý národ, který kdy vstoupil na břehy Ameriky, si s sebou přinesl své bohy. Bohové nikam neodešli, pořád žijí zde. Staří, zapomenutí, vyřízení, naštvaní, odhodlaní. Moderní doba však přinesla nové modly a stvořila nové, nemilosrdné bohy. Blíží se bouře...
Z knihy mám trochu rozporuplný pocit, kvůli kterému váhám mezi třemi a čtyřmi. Na jednu stranu se jedná o úžasně propracované fantasy, ve kterém vystupují originálně vykreslené charaktery z panteonů celého světa. Na stranu druhou je tam ale všeho trochu přespříliš, až to v člověku budí dojem eklektického bizarního panoptika, kde je vše strašně umělé a laciné (což byl ovšem možná Gaimanův záměr), ve kterém se pohybuje hlavní postava Stín, který svým charakterem (paradoxně?) připomíná "stín" - nevýrazný, nevyhraněný, plochý, opomenutelný a nudný. Za tohle mě možná ukřižujete, ale všemi opovrhovaný vyprázdněný vzor průměrné puberťačky v podobě Belly z "tvajlajtu" se mi při popisování Stínova charakteru trochu vybavil - do Stína se také může promítnout kdokoli, jeho jedinou konkrétní vyhraněnou vlastností je totiž to, že je hromotluk, jinak je stejně neurčitý jako stín prasete, jemuž na hřbetě sedí želva s cylindrem.
Přestože je celý příběh poměrně kompaktním a propracovaným dílem, tak jeho jednotlivé části mi občas přišly do příběhu křečovitě napasované, jakoby chtěl Gaiman jejich prostřednictvím předat nějakou velkou multi-kulti "indie" myšlenku - viz. například intermezza s (ehm) "queer" tématikou (obecně řečeno). Právě tyto ne příliš souvsející odbočky od hlavní příběhové linie mi přišly až příliš strojené, dávající jasně najevo Gaimanovo nezdolnou toleranci ke všem a ke všemu, a tudíž dost otravné. Hlavní příběh ovšem stojí za to, i když od začátku víte kdo je kdo a pokud se trochu vyznáte v severské mytologii, tak patrně budete tušit i to velké rozuzlení na závěr, přesto si myslím, že stojí za to si knihu přečíst. Gaimanův zkratkovitý a roztříštěný styl mně sice občas vadí, ale je to holt už jeho takový "trade mark", který v záplavě současné unifikované románové tvorby ostře vyniká.
Každé knížce dávám 100 stránek a když mě do té doby nezaujme, odkládám. Stalo se i při čtení této knihy a i když jsem se zde dozvěděl, že se děj pak přeci jen rozjede, nechce se mi do toho.
Postavy bohů jsou zobrazeny s výtečným citem pro mýty, z nichž si je Gaiman vytáhl. Pasáže s nimi jsou strhující. Ve dvou třetinách pro mne kniha poněkud ztratila tempo a musela jsem se trochu více snažit, ale konec už byl zase jízda. Gaiman umí, ačkoliv Dobrá znamení (spolupráce s T. Pratchettem) jen tak něco nepřekoná.
Zaujímavá kniha s veľmi originálnym nápadom a prepleteným dejom. Záverečné rozuzlenie je skutočne prekvapivé
Do čítania Amerických Bohov som šiel s pomerne veľkými očakávaniami. Musím priznať, že sa mi knižka čítala dosť ťažko. Najmä druhá tretina príbehu na mňa pôsobila pomerne nezáživne, ťažko som sa nútil do čítania... až! Až prišla posledná tretina, ktorá všetko zlé spláchla. Kocky skladačky začali do seba zapadať, dynamický dej s niekoľkými prekvapeniami a naozaj pekným záverom viac než odčinil nedostatky prvých častí. Takže - knižku treba dočítať.
Amerika ako taviaci kotol nie len národov, ale aj ich bohov je vskutku originálny nápad. Neporozumel som síce, prečo prím hrajú božstvá z Germánskeho panteónu, ale nevadilo to, mám ich rád. Neil Gaiman je pán.
Pro mě trochu zvláštní žánr a první setkání s tímto autorem. Určitě nebude poslední. Velkolepý zajímavý román. Nemůžu říct, že bych se od něj nedokázala odtrhnout, ale přečetla jsem ho docela rychle. Děj se nedal tak docela dopředu předvídat a na závěr si autor nechal překvapení.
Rawen616 napísal: ,,Kdyby tam místo bohů byly dvě mafiánské rodiny sbírající síly proti sobě a hlavní hrdina dělal řidiče jedné z nich, vyšlo by to uplně nastejno.,,
S takýmto popisom viac-menej súhlasím.
čakal som od toho omnoho viac. Slubovalo to niečo extra ale v skutočnosti to nebolo nič extra... Prišlo mi to také suché a pesimistické. A tá ,,LSD,, jazda starčekov na kolotoči (detskej manéži) a rozprávanie sa s mŕtvolami a psami, bez toho aby to hl. hrdinovi bolo divné ako keby to bolo celkom normálna vec... no proste až šibnuté prvky v reálnom prostredí (bývalý trestanec, smrť manželky, hladanie novej práce atd)... akokeby autor nenašiel tú správnu mieru...
Mám rád fantasy a scifi (mnoho z toho žánru som už prečítal a lubilo sa mi to) ale toto bolo trocha mimo... avšak malo to celkom zaujímavý dej
u mna 3/5
Docela mi trvalo, než jsem se jí prokousala, ale že je to úžasná kniha, tak to je. Neil se vyznamenal. Není moc o akci, ale spíš o myšlenkách. Hlavní hrdina se vším postupně prodírá, až do sebe nakonec všechno zapadne. Neil vykreslil zajímavý pohled na bohy a víry a zasazeno do praštěné Ameriky, dobrý nápad.
Štítky knihy
postmoderna mytologie anglická literatura Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) Locus Poll Award (ocenění) zfilmováno – TV seriál cesta, roadtrip IllinoisAutorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Tuto knihu jsem dostala "naslepo" k narozeninám. Nevěděla jsem, o co jde, kdo komu vládne, kdo koho trestá, ale kniha se mi velice líbila. Asi hlavně proto, že se zajímám o severskou mytologii a hlavní postavy jsou vyňaté ze severských legend a vsazny do přítomnosti.
Občas mi přišly mírně kostrbaté přechody z minulosti do budoucnosti a z jiných světů do Ameriky, ale kniha chytla a pustila mě, až když jsem dolouskala poslední písmenko.