Američtí bohové
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278779/bmid_americti-bohove-TTc-278779.png
4
1426
1426
Američtí bohové série
1. díl >
Stín trávil tři roky ve vězení, kde se držel zpátky a snažil se přežít. Všechno co chtěl, bylo vrátit se do náručí své milující ženy a po zbytek života se vyhýbat malérům. Několik dní před svým propuštěním se však dozvídá, že jeho manželka zahynula při automobilové nehodě. Svět se pro něj změnil v chladné místo. V letadle, cestou na pohřeb, se Stín setkává s postarším mužem, který si říká pan Středa, ten mu nabídne práci. Stín, muž, který už nemá co ztratit, ji nakonec přijme. Pracovat pro tajemného Středu však není bez rizika a Stín brzy zjistí, že jeho místo ve Středových plánech je mnohem nebezpečnější, než si kdy představoval. Podniká rušnou cestu tajemným světem Ameriky, jak ji nezná, a jeho společníky jsou mimo jiné i vražedný Černobog, charismatický pan Nancy nebo půvabná Easter – ti všichni vědí o něm víc, než on sám. Postupně se Stín dozvídá, že minulost neumírá, že každý – jeho ženu nevyjímaje – má svoje tajemství a že sázky jsou vyšší, než si kdo dokáže představit. Schyluje se k bouři epických rozměrů. Stín a Středa se stávají centrem konfliktu starého jako lidstvo samo. Pod povrchem každodenního života se schyluje k válce – a bojovat se bude o samotnou duši Ameriky... Vydání druhé, doplněné autorem (originálně vydáno v roce 2003).... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , PolarisOriginální název:
American Gods, 2001
více info...
Přidat komentář
Málem jsem se nechala autorem nachytat: několik desítek stran plných faktů, které jsem nemohla propojit, a hlavní hrdina-nehrdina, pouhý pozorovatel. Vydržela jsem - a odměna byla nejen sladká, ale především mnohostranně obohacující. Vše se propojilo (no jistě, proto chaotický začátek, jak je možné, že mě to nenapadlo...), vysvětlilo (samozřejmě, ne nadarmo se jmenuje Stín - a přesně takový musí být, aby splnil svou misi...). Nic nebylo navíc, vše do sebe přesně zapadlo a já mám v hlavě ucelený barevný obraz plný světských a božských motivů, plný lásky a smrti - ne jako dvou oddělených stran, ale navzájem v sobě propletených.
Je to odvážné, tak těsně propojit obsah a formu, a je skvělé, že tolik čtenářů umí ocenit i u řekněme zábavné literatury (nemyslím to špatně) něco, k čemu se musí dostat pracněji.
Začátečních asi 100-150 stran nebylo vůbec špatný čtení, docela jsem se i bavil. Ale v určité části se všechno zpomalilo a kniha mě začala neskutečně nudit až jsem si myslel že jí snad nikdy nedočtu. Jediný důvod proč jsem nakonec knihu dočetl byla určitá touha dozvědět se jak to všechno nakonec dopadne, která slábla každou další přečtenou stranou.
Celý příběh vás vlastně připravuje na nečekaný konec, který vás má zanechat s otevřenou pusou a bradou spadenou až u kolen. Takhle přesně je to v knize popisováno, jako příchod epické bouře, která rozpoutá peklo a nebude po ní nic tak jak bylo dříve. Takže většinovou část knihy trpíte autorovi výlevy kde dlouze popisuje všechno, včetně úplně nepodstatných věcí či postav které nemají žádnou roli v celé téhle slátanině. Když už se autor takhle rozepsal tak mohl obětovat i nějakou tu kapitolu jeho novým bohům, které čtenářovi nijak nepřiblížil, nedal jim v podstatě žádný prostor a vystupují v příběhu jako nějaká skupinka Anonymous, která sem tam vypustí něco na povrch. A když už se dostanete ke konci a čekáte příchod všech těch hromů, blesků, tornád, vichřic a kdo ví čeho ještě, tak se nad vámi zatáhnou mračna a spadne pár kapek, jak to vlastně u předpovědí počasí bývá zvykem. Nakonec, po nevydařeném vyvrcholení se autor vrací k určitým pasážím, které v průběhu nakousl a snaží se je narychlo dořešit. Dost velké zklamání.
Toť můj pocit z této knihy.
Slátanina. Autor vzal odvěký střet starého a moderního a zasadil ho do zvláštního pohádkového prostředí v moderní Americe. Do toho zašmodrchal spousty nezapadajících témat a postav, aby zesílil pocit důležitosti. To všechno je propleteno dlouhými únavnými rozhovory s mírou detailů jako ve scénáři, které v knize většinou nehrají žádnou roli. Pohádkový svět je nedomyšlen. Některá zvířata mluví, jiná nikoliv. Někteří mrtví mluví a chodí a jiní mrtví ne. Především to je ale nekončící nuda, oceán vyhozeného času, promarněné šance žít naplno. Je to ten typ knihy, kde vám ani nepomůže, když umře hlavní hrdina.
Jedna z najzásadnejších fantasy kníh nového tisícročia. V každom momente originálna, zaujímavá a nepredvídateľná. Majstrovské dielo.
Ja mam Gaimana rada. Napriek tomu, ze pise fantasy, su jeho knihy, pre mna absolutne prirodzene a hlavne uveritelne. Dialogy jeho postav mi nikdy nepripadaju trapne ci zbytočne honosne. Mnohí fantasy autori sa podla mna zbytocne vyžívajú v dlhych honosnych dialógoch ci skor by som mohla povedat, ze v monologoch. Gaimanove postavy su ako obycajni ludia, ktorych denne stretavame. Okrem toho, neplytva slovami na opisy a aj napriek tomu, si dokazem predstavit scenu.
Upravila jsem hodnocení. Z většího odstupu, když jsem poslední dobou hltala mysticky realismus děl pana Murakamiho, jsem se naučila si čtení vychutnávat jako takové. Ano, pořád je to rozvlacna a upovidana roadstory, ale zjistila jsem, ze ke své spokojenosti nepotřebuji epicke bitvy a hromadu mrtvých. Američtí bohove mají svoji myšlenku a doznívaji doteď.
Začal jsem seriálem, dva, nebo tři díly.....líbilo se mi to, hlavně hudba, vizuál, dialogy.....Sehnal jsem si knihu, stopl sledování......, kniha mě chytla...trochu jsem se pral s popisem postav, které jsem měl díky seriálu před očima a přitom jsou napsány trochu jinak....pro mě kniha tohoto léta
Uf, to bylo něco! S Americkými bohy jsem se na začátku dost prala, protože jsem se nemohla pořádně začíst a navíc nejsem zas tak (hm, vlastně celkem vůbec) zběhlá v cizích mytologiích, takže jsem nemohla pořádně ocenit ani ten koktejl bohů, který Gaiman namíchal. Ale byla jsem odhodlaná tuhle knihu dočíst, protože přeci jen je to Gaiman a já si prostě vtloukla do hlavy, že to určitě nakonec bude dobrý. A vlastně asi bylo. Jen je potřeba prokousat se začátkem a přistoupit na autorovu hru, kdy vám důležité informace dávkuje velice střídmě a na tempo vyprávění, které (snad kromě konce) není nijak převratné. Z Gaimanových knih u mě však stále vede Nikdykde.
Ťahalo sa to sopeľ a hlavný hrdina by možno potreboval trochu hĺbky (len trošilinku)... Ale inak je to kniha prakticky dokonalá. Všetko do seba zapadá, všetko dáva zmysel, metafory sú dôvtipné a ak sa práve nevlečie ako chcípajúci slimák, dej je skutočne vzrušujúci. Nagat tvrdila, že je to kniha o ničom. Ak za niečo považujete dej, a nie postavy, hlbšie témy alebo podobné veci, z 90% mala pravdu. Ale to aj knihy Orhana Pamuka. Navyše jeho knihy sú plné blbcov, kým postavy tuto dávajú aký-taký zmysel (podľa vášho významu slova). Celkovo vzaté odporúčam, ak na to len máte trpezlivosť.
Po Hvězdném prachu a Nikdykde jsem čekala od další Gaimanovy knihy asi moc. Američtí bohové jsou skvělé dílo, propracované, s brilantními postavami a spoustou, spoustou narážek na mytologii a historii, které vám bohužel ne pokaždé hned dojdou a ten, kdo nemá o jiných kulturách přehled, bude ztracený úplně. Co mi ale vadilo osobně víc, bylo pomalé tempo. Gaiman dávkoval napětí a trousil střípky informací přesně po takových dávkách, aby udržel pozornost a vy měli potřebu zjistit, jak to tedy vlastně je. Ale to mi přijde málo. Občas děj plynul tak pomalu nebo byl tak neakční, že jsem po pár odstavcích zjistila, že přemýšlím nad něčím úplně jiným... Konec trochu vyvážil vlažné pocity ze zbytku knihy, ale i tak jsem čekala mnohem víc. Nějakou epickou velkolepou bitvu, o které se celou dobu psalo... Ale nedočkala jsem se. Takže čtení dobré, ale víc se ke knize vracet nebudu a můj největší dojem ze čtení je bohužel nenaplněné očekávání.
Bavil jsem se velmi.
Gaimanovo opus magnum je jinde (ehm, Sandman neasi, ehm), a je hodně vidět že on je hlavně povídkář - a na mírně nesoudržném příběhu knihy se to podepisuje, a své koncepty má pořád stejné a jen je variuje - což je problém, když jste od něj četli už všechno ostatní.
Ale pořád je to spisovatelský bůh a urban fantasy guru, a nikdo na něj dnes nemá.
Nice try, ale Malí Bohové sú len jedni, takže udeľujem bohorúhačské 3*
Za snový kolotoč som sa prečítala až na druhý pokus, ale nakoniec som rada, že som tomu dala šancu. Gaiman píše fakt pekne to mu uznávam, len proste nie až tak pekne aby mohol písať o ničom a prechádzalo mu to u mňa.
Od první do poslední stránky jsem knihu nechtěla odložit. Jen bohužel jsem uprostřed poslední kapitoly dojela vlakem do mé stanice, takže jsem si musela na konec počkat dalších několik minut.
Každopádně jdu nejspíš pokračovat Oceánem na konci uličky
Bylo to zajímavé a přitom nebylo... Nejsem si úplně jistá co si o knize myslet, možná to přijde časem. Už teď je mi jasné, že mi v hlavě nějakou dobu vydrží a tím mě asi zaujala nejvíc.
Dodatek: líbilo se mi, jak autor zpracoval bohy. Přesunul je do Ameriky, aniž by je z nějakého stěží pochopitelného důvodu vyhodil z Evropy. Jsou to "naši" bozi a on to jakožto angličan žijící v Americe respektoval , to je za mě slušné plus
Dávam 4. Celkom pozitívne prekvapenie. Tretia kniha od tohto autora, z dvoch predošlých jedna super a druhá divná. Táto začínala tiež veľmi podivne, miestami som tápala a veľa vecí nedávalo zmysel, ale postupne sa veci odkrývali a príbeh sa veľmi dobre rozbehol. AJ
Gaimana mám hodně ráda, ale tohle mi nějak nesedlo :( Knížka je to zajímavá, to bezpochyby, ale nemohla jsem se začíst a celkově mě to chytlo až ke konci, sama nevím proč. Nechám si ji ještě v záloze, třeba mi za čas dá více.
Vlastně aktuálně čekám na seriál Dobrá znamení, tak jsem si čekání chtěla ukrátit seriálem Američtí bohové, ale samozřejmě nejdřív jsem si musela přečíst knihu. Ze začátku jsem se hlavně musela smát, pak jsem se (skoro) začala bát. Posledních několik kapitol už mi ani nedovolilo knihu odložit, dokud jsem nebyla na konci. Za mě super, rozhodně jsem byla opět nadšená, jako z Nikdykde, ale nedokážu to úplně srovnat, Nikdykde je oproti Americkým bohům takové pohádkově naivní, ale i tak úžasné, Američtí bohové jsou asi prostě boží.
Štítky knihy
postmoderna mytologie anglická literatura Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) Locus Poll Award (ocenění) zfilmováno – TV seriál cesta, roadtrip IllinoisAutorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Nebylo to špatné čtení, ale místy jsem se ztrácel. Nakonec jsem vydržel, příběh se složil a měl jsem jasno. Na mne to bylo místy rozvleklé, nepřehledné. Čekal jsem asi víc, autor je označován za velmi čtivého, ale já tento názor nesdílím. Snad jiná kniha, uvidíme.