Americkí bohovia
Neil Gaiman
Američtí bohové série
1. díl >
Keď rôzne národy prišli do Ameriky, priviedli so sebou aj svojich bohov – pohanských bôžikov a démonov, ktorým nadprirodzenú moc dávala viera ich uctievateľov. Ľudská spoločnosť sa však rokmi zmenila, uctievačov ubudlo, bohovia upadali do zabudnutia a nakoniec sa z nich stali žobráci, podvodníci, veštci či robotníci na jatkách. Ich miesto zaujali božstvá, ktoré uctieva moderný človek: Auto, Médiá, Mesto, Cesta, Svet a iné. Príbeh sa začína, keď hlavného hrdinu Tieňa prepustia z väzenia a vstúpi do sveta, čo je obrátený naruby. Jeho manželka je mŕtva a záhadný cudzinec pán Streda mu ponúkne prácu. Navyše ho varuje pred prichádzajúcou búrkou – bojom o Ameriku.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
American Gods, 2001
více info...
Přidat komentář
UCHOKNIHA. Tuhle knihu budete buď do morku kostí milovat a obdivovat, nebo zarytě nenávidět. Já se zařadila do první skupiny obdivovatelů - autorův promyšlený styl a vyprávění celého příběhu, poskládaného z malých útržků, které vám postupem času vytváří nádherný a komplexní obraz... Psychedelický příběh, který se převaluje a mísí, kde všechno má svůj význam a smysl, ačkoli ho třeba čtenář nevidí hned. Nemá cenu psát, o čem vlastně příběh je, protože má tolik různých vrstev, že popsat tuhle knihu v několika slovech je prostě nemožné - je originální, šílená, barevná, promyšlená, zajímavá a nezapomenutelná...
Příběh je nesourodá změť naprosto nenavazujících epizodních příhod, které propojují ústřední postavy Stín a pan Středa (proč jim proboha nenechali původní jména?!).
Přiznávám Gaimanovi neobyčejnou barvitost jazyka, schopnost “vymalovat” některé scény a propojovat různé kultury, ale co tím chtěl autor říci, to opravdu nevím. Je to slepenec postmoderních mýtů, které se nakonec zas až tak nespojily.
Za mou osobu jde o k smrti nudnou road movie, cestu odnikud nikam… Kdosi tu knihu přirovnával k vínu a já evidentně nejsem znalec vína.
Omlouvám se všem, kdo tu knihu milují a hodnotí ji tak vysoko, já k nim nezapadnu a dokonce ji po jedné třetině odkládám nedočtenou.
Sorry Mr. Gaiman.
Takový trochu chaos, ale velmi čtivý a napínavý chaos. U žádné postavy – včetně té hlavní – si čtenář nemůže být jistý, čím vlastně je (a zvědavost je přece hlavním hnacím motorem většiny knih). Autor teprve postupně odhaluje totožnost některých postav a jejich záměry a někdy je to odhalení docela překvapivé. Mně se ty hrátky s mýtickými postavami docela líbily, jen to chtělo už dopředu mít něco přečteno o božstvech a dalších nadpřirozených bytostech z většiny hlavních kulturních okruhů (kupodivu vyjma nám nejznámějších antických). A ještě malá poznámka k hlavnímu hrdinovi: Není to poprvé, co použiji tenhle trochu absurdní příměr, ale svou odevzdaností do rukou osudu (přitom to ale není postava nijak pasivní) mi připomínal Medvídka Pú. A stejně jako to dělá zmíněný medvěd, nakonec vzal věci do svých rukou a všechno dobře dopadlo :-) .
Tohle je jedna z mých srdcovek. Četl jsem Americké bohy už tolikrát, že můj paperback vypadá jako hadr na podlahu, hanba mi. Ale jak to může dopadnout, když to s sebou taháte do hospody, do MHD, do vany, na koupaliště i na dovolenou kamkoliv?
A pořád ještě mi to připadá skvělý.
Neil Gaiman stvořil komplexní, promyšleně ideově podchycené a jazykově vysoce zvládnuté, takřka epické dílo. Zatím mám na svém kontě pouze Gaimanovu Nikdykde, která mě ve všech ohledech potěšila, a tak jsem Americkým bohům nedávala příliš šancí. Zbytečně. Je ale zřejmé, že kniha vyvolává rozporuplné reakce. Nejde o očividně líbivou, akční fantasy, nýbrž o hluboce promyšlený a současně potměšilý příběh, v jehož epicentru leží tzv. američtí bohové, a to prosím z pera britského spisovatele. Ovšem s americkou manželkou :-). Gaiman na reálných amerických základech vyfabuloval dílo o bozích, kteří v jeho vnímání vznikají (a zanikají) čistě na základě víry, bozích, kteří pro jednoho nic neznamenají, pro druhého však vše. A tak se dílem promítají staří a noví bohové od severského Ódina přes africké Sáby po mocného boha optického kabelu, třeba, kterých je plný celý svět, nejen Amerika. A uctívači starých a nových bohů se dostávají do střetu. A ta úžasná vlastní jména… Stín, Město, Svět, Kamen, Dřevo. Nebo Středa. Ve stylu buddhistických či indiánských tradic, ale v americkém světě. Kdo je však nakonec kým?
Postava Stína si mě naprosto získala, stejně jako jako jeho putování světem poté, co je propuštěn z vězení. Stín už nemá co ztratit, tak se chová přirozeně, laskavě nebo vražedně, podle toho, jak to situace vyžaduje. Avšak nepodvádí a sobě ani druhým nic nenalhává. Není zákeřný ani zlý. Vážně sympaťák. A Gaiman zase skvělý spisovatel, který dokáže poutavě popsat i venkoncem statické scény a vytvořit z nich malá dramata. Píše tak, že ani žádný vývoj nepotřebujete, prostě si užíváte popisované stavy a scény. I když, abych to nepřehnala, válka, ke které se zde schyluje, má daleko ke statice. Knihu bych doporučila spíše v audioverzi, protože některé popisy - jakkoliv zábavné a zajímavé - mohou svou délkou a přeléváním z jednoho stavu do druhého nejednoho čtenáře při čtení řádků unavit, neřkuli unudit :-). Jenže Gaiman to má všechno promyšlené a je dobré zůstat bdělý, jinak člověk uniknou ty úžasné nuance, na kterých příběh stojí. Pro mne originální dílo napsané poutavým jazykem plné zjevného i skrytého humoru. Gaiman píše stejně lehce, jako jiní dýchají.
Tahle kniha asi není to nejjednodušší čtení, co si může člověk vybrat. Přece jenom je děj docela zamotaný, se spoustou odboček do minulosti i současnosti, ale celkově mě ten nápad s bohy, dovezenými do Ameriky ze všech možných koutů světa, úplně nadchnul. Navíc prim hraje jeden jednooký šejdíř z mého oblíbeného panteonu.
Konec je sice trochu zbytečně urychlený, ale stejně je to kniha, kterou si jednou za pár let rád přečtu znovu.
Knihu jsem poslouchala jako audio, což bylo obrovské plus. Jako papírovou bych ji nejspíše nedočetla. Díky zdlouhavému rozjezdu, různým odbočkám a v některých místech detailním až zdlouhavým popisům, v určitých pasážích popisování toho samého dvěmi osobami hned po sobě, kniha opravdu působí nudně a ne příliš záživně. Příběh, téma a provázanost jako celku je opravdu precizní, ale musíte vytrvat do konce.
Radeji se podivejte na prvni serii serialu a uzijte si otevreny konec serie. Dal nekoukat a ani necist knihu.
Kniha je klasicky prumer, nejspis zasluhou toho, ze jsem videla driv serial, jsem knihu uspesne docetla.
(Jindy by to bylo na skodu, nemit moznost si postavy predstavovat).
Posledni tretina knihy je hruza. Tak usekany a hnusne zakonceny pribeh knihy jsem dlouho nevidela...
Už dlouho mě žádná kniha nenudila tolik jako tato. S autorem to mám prostě jako na houpačce, některé jeho knihy jsou dokonalé a jiné (včetně této) jsem dočetla pouze silou vůle. Přitom začátek mě i celkem bavil, pak jsem ale přestala stíhat autorovy myšlenky, postavy byly vykresleny veskrze dobře, sympatická mi ale nebyla ani jedna. Vsuvky mi přišly zbytečné, celé to bylo takové rozvleklé. Další šanci už autorovi dávat nebudu.
Moje třetí čtenářské setkání s Gaimanem a pravděpodobně asi poslední. U Hvězdného prachu a Nikdykde jsem měl pocit, že filmová či komiksová verze autorovým knihám sluší víc než jejich rozsáhlé knižní předlohy. U Amerických bohů seriálovou verzi asi ani nepotřebuju. Kniha je opravdu hodně rozsáhlá, ale většinu textu tvoří popisy a odbočky, které s hlavní dějovou linií nemají mnoho společného. Hodně mi to připomínalo styl Stephena Kinga. Na tomhle díle určitě za pochvalu stojí barvitost jazyka, propojení různých kultur a scény v podsvětí, jinak mě to bohužel moc neoslovilo a musel jsem se do dalšího čtení hodně nutit.
Válka bohů, jejich závislost na věřících a výlučná role božího syna, je mnohokrát obehraná písnička. I to, že nadpřirozené bytosti žijí skrytě mezi námi. Příliš dlouhé, čekal jsem něco lepšího. Snad si to víc užije Američan kvůli domácímu zeměpisu. Pochvalu zaslouží Kajetán Písařovic za výborné načtení pro audioknihu.
Vlastně jsem si American Gods přečetla protože ji doporučil King - myslím, že v jedné z knih ze série Dark Tower. A našla jsem poklad. Další autor, co si nenechá srát na hlavu a rozjede to na plný pecky.
Po druhej dočítanej knihe pána Gaimana zisťujem, že to asi nie je úplne autor pre mňa. Americkí bohovia je jedna z jeho najúspešnejších kníh a aj u nás ma vysoké hodnotenie. Takže som mal vysoké očakávania. Začnem prekladom - čítal som slovenskú verziu z roku 2013 - keď som knihu kupoval, česká sa kúpiť nedala. Preklad bol otrasný, všade plno chýb, chýbajúce písmená v slovách a aj rozhovor medzi postavami akoby v celku nesedel. Niektoré vety boli preložené celé zle, akoby to prekladateľ hodil do google translate. Radšej by som knihu čítal v angličtine. Preto aj také nízke hodnotenie.
Príbeh inak začínal celkom sľubne a aj obálka knihy predznamenávala, že sa neskôr budú diať veľké veci, no to je omyl. Zápletka starých bohov - nórskych, egyptských proti novým - internet, televízia, masmédiá, atď., je zaujímavá, no v podaní Gaimana je nudná a nikam sa príbeh neposúval. Stále som čakal, že kniha začne gradovať do spomínanej búrky, no hlavná postava len chillovala v jednom zastrčenom meste a nič sa nedialo. Potom chodila hore-dole, stretávala postavy a čitateľ si z nijakých indicií mal dať dokopy, že to je ten a ten boh. Za mňa veľké sklamanie + príšerný preklad.
Seriál vyzerá oveľa zaujímavejšie než bola kniha, tak si ho možno niekedy pozriem.
Kniha jako taková špatná nebyla ... příběh měl za mě hlavu a patu, takže se v něm dalo vyznat ... mám sice ráda knihy, kde se vyskytuje mytologie, ale tahle mi k srdci bohužel tolik nepřirostla ... uvidím, jaký bude díl druhý .. šanci mu určitě dám ...
(SPOILER) Asi se nevyhnu spoilerům, tak pokud jste ještě nečetli, nečtěte ani tenhle komentář. Napadá mě srovnání s Katovnou o Bibli od Divadla Sklep. "První polovinu na něj čekáme, on nepřichází a druhá polovina je jen o něm!" A z části je to pravda, protože stovky stran je nám avizováno, že přijde velká bitva, na kterou jsem se těšil nejen v seriálu, který mě defakto ke knížce přivedl, ale i celou knihu. No a závěrečný "cliffhanger" je sice fajn, ale Shadow napochodoval na bojiště, všichni zkameněli a šup, konec. Připadám si okraden. Kdybych to nečetl a stalo se mi to v seriálu, tak mě vyloženě naserou. Byla to moje prvotina s Gaimanem a jsem rád, že jsem četl anglickou verzi (protože pan Středa a Stín mi trhají uši) a to ještě v doprovodu full-cast audioknihy, která byla naprosto bravurní. Barvitost jazyka a exprese má Gaiman luxusní a chápu, proč je považován za špičku fantasy žánru. Taky se mi líbí jeho oddanost knize, že procestoval celou Ameriku a psal o zapadákovech, které můžete v reálu fakt navštívit a víc se tak dostat do atmosféry. Jsem taktéž nadšen z popisu jednotlivých bohů. Někdo tady psal, že nechápe proč tam nejsou čerti nebo Baba Jaga. Jako mně stačili ti obecně známí a představil nám i hromadu bohů, o kterých nikdo nikdy neslyšel. Takže za mě i tohle bylo super. Jediná (ale podstatná výtka) je tedy za to zakončení, kde nás Gaiman opil rohlíkem. Proto musím dát průměr. Každopádně na seriál se znovu podívám a pokud vyjde někdy avizovaná dvojka, tak si ji milerád přečtu.
Bolo to moje prvé stretnutie s Gaimanom a musím povedať, že ak mi tento rok priniesie viac takýchto skvelých autorov, tak to sa mám na čo tešiť.
Čo povedať ku knihe, okrem toho, že je obsiahla a vydavateľstvo slovart jej vytvorilo krásnu obálku?
Nuž, ako už názov napovedá, je to príbeh plný bohov, ktorí sa spolu s prvými osadníkmi dostali do Ameriky z rôznych kútov sveta. Títo dávno zabudnutí bohovia dnes už iba spomínajú na staré dobré časy, keď boli ľuďmi verne uctievaní a väčšinou v tichosti prežívajú svoje večné životy.
Hlavnou postavou je Tieň, ktorého práve prepustili z väzenia potom, čo tam strávil tri roky. Tesne predtým ako je prepustený, zahynie jeho manželka pri autonehode za veľmi kurióznych okolností. Tieň na ceste domov stretne Stredu, ktorý je boh, a potom sa príbeh zmení na kopu mini príbehov.
Tieň, keďže už mu nič nezostalo a nemá sa kam vracať, uzavrie so Stredom dohodu a začne pre neho pracovať. Cestujú po Amerike (ja prstom na mape) a snažia sa zhromaždiť svoje jednotky v rámci prípravy na vojnu medzi Starými bohmi a Novými bohmi.
Kto sú tí bohovia, ako to s tou vojnou dopadne, čo sa stane so Stredom a čo všetko bude musieť Tieň v službe bohu podstúpiť, o tom je príbeh od Neila Gaimana.
Úvod si ma získal a záver som hltala a vylepšil tak dojem trochu roztrúseného a bizarného jadra knihy. V každom prípade je to dobrá kniha, veľmi ma bavila a zaujala lebo nie je to práve konvenčné čítanie.
A vedeli ste, že Amerika nie je dobrá zem pre bohov?
Američtí Bohové. Kniha, která se v mém okolí skloňovala ve všech možných pádech po dlouhé roky. Tak jsem si myslela, že to bude skvělé čtení, které mě v mých knihomolských znalostech posune o pěkných pár pídí dál.
Mno, nevím. Na výšce jsme dostávali podobné výplody k analýze textu, hledali jsme v něm odkazy z Bible, dvojsmysly, metafory, oxymórony a další útvary, babrali jsme se ve významech a strašně jsme si na tom ujížděli, byť šlo třeba o dva odstavce jedné kapitoly. To bylo žrádlo kolikrát...
V reálném životě je to ale fakticky dost těžké čtení. Ani sebelepší myšlenková mapa by mi tady nebyla schopná pomoct pochopit, co tou knihou chtěl Gaiman říct.
Dočtu to opravdu jen kvůli výzvě a odnesu si pocit ve stylu "ok, no, tak jsem si zase jednou rozšířila obzory, teď zpátky ke kořenům".
Trochu víc se mi líbilo Nikdykde, tady jsem se místy ztrácela, trochu jenom, aby to nevyznělo moc kriticky. Líbil se mi Stín, moc, se svým "mirkodušínovským" postojem, hlavně na závěr. Nechci spoilerovat, ale ten závěr mi přišel skvělej.
Fajn oddychové čtení. Tato kniha je přesně styl, který se mi líbí a rád čtu. Skutečný svět plný bohů s fantasy prvky. Výborný příběh a super postavy. S odstupem času si knihu rád znovu přečtu
Štítky knihy
postmoderna mytologie anglická literatura Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) Locus Poll Award (ocenění) zfilmováno – TV seriál cesta, roadtrip IllinoisAutorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Napůl čteno, napůl posloucháno - obojí bylo BOŽÍ (jak příhodné… :-D) Asi Gaimana nepřestanu obdivovat a milovat - jeho schopnost volit slova naprosto přesně tak, aby zcela nepředstaviteleně dokonale vystihla atmosféru konkrétní situace - ta jeho schopnost je prostě NADPOZEMSKÁ ;-)
A jdu se podívat na seriál…