Amerika
Jean Baudrillard
Provokativní esej francouzského postmoderního sociologa o skrytých stránkách civilizace oddělené od Evropy celým Atlantickým oceánem.
Literatura naučná Cestopisy a místopisy Filozofie
Vydáno: 2000 , DauphinOriginální název:
Amérique, 1986
více info...
Přidat komentář
Vedle segedinského guláše, cyklistů na chodnících či kapitalismu mi k srdci nepřirostla ani Amerika. A vzhledem k tomu, že tyto eseje jsou zejména kritické, tak jsem si nemohl jinak než lebedit.
Konzumní, komerční a povrchní společnost. To je ale všem jasné, Baudrillard poukazuje na mnohem složitější asociaci i vzhledem ke vztahu k evropské kultuře. Země bez původu, která zmařila původní obyvatelstvo. Dosebezahleděnost v různých aspektech. Vyloženě jízlivý Baudrillard není, nicméně každé ironické použití anglicismu mě safra bavilo, neb působí v jinak vědeckém (ale mnohdy poetickém) textu vážně směšně.
Občas je text doopravdy až příliš vágní či zcestný (třeba věty o poušti a geologii šly pěkný oblouk ode mne). Stejně tak s něčím tak úplně nesouhlasím – třeba Halloween či gendrové rozdíly. To jsou ale pouze drobnosti.
Drobností není možná až přílišné opakování skutečností. Všechno totiž velmi pregnantně zahrnuje doslov Čestmíra Pelikána. Amerika jako jedna velká parodie a jedno velké simulakrum. Iluze utopie.
Chvílemi to bylo úmorné čtivo, ale jak je nazván i jeden z textů: I did it!
Američanům samým smysl pro simulaci chybí. Jsou sice její dokonalou konfigurací, ale nemají pro ni jazyk, protože jsou sami modelem. (s. 40)
Jakmile je jediná krása ta, kterou produkuje plastická chirurgie, jediná městská krása ta, která produkuje chirurgie zelených prostranství, jediný názor ten, který produkuje plastická chirurgie průzkumů veřejného mínění, pak nyní přichází s genetickou manipulací i estetická chirurgie druhu. (s. 44)
Jen tak bokem - tohlencto sepsal Baudrillard v osmdesátým šestým. Představa, co by říkal na "make America great again" (neříkejte, že to again tam není ironicky), je totiž děsivá.
Filosofický cestopis o Americe a jejím duchu je myslím četba v lecčems prorocká: „Jakmile je jediná krása ta, kterou produkuje plastická chirurgie, jediná městská krása ta, kterou produkuje chirurgie zelených prostranství, jediný názor ten, který produkuje plastická chirurgie průzkumů veřejného mínění, pak nyní přichází s genetickou manipulací i estetická chirurgie druhu…“ A co politická chirurgie? Tu bych asi nazval spolu s jinými (například po vzoru českého feministy M. Vodrážky) „pornem“. Anebo ještě lépe „pornem porna“.
Autorovy další knížky
2001 | Dokonalý zločin |
1996 | O svádění |
2000 | Amerika |
1997 | Rozhovory s Baudrillardem |
2016 | Heslá |
Zajímavá kniha, která opulentními popisy podává svědectví o Americe, přesněji o USA 80. let. Jean je ale trochu morous, přijde mi, že tak nějak už přijel do Ameriky s přednastavenou naštvaností na celý ten blyštivý americký kolotoč. Ale ve výsledku je to povedená skoro až esejistická báseň v próze a zajímavý příspěvek k diskuzi o rozdílech mezi Evropou a Amerikou. Místy hodně kontrastní, ale zároveň množství těch dosti nadsazených a expresivních postřehů má až básnickou kvalitu (jako třeba srovnání nebe nad NY a nad Paříží).