Mstitelé bohyně Isis
Paul Doherty
Už popáté nás skvělý vypravěč zve na cestu do starověkého Egypta, ke dvoru královny Hatšepsut zvané Hatusu, jíž věrně slouží její statečný a moudrý soudce Amerotke. Hned na začátku se ocitneme v Údolí králů, mezi vykradači hrobek. Brzy nato je ve své vlastní posteli nalezen mrtev generál egyptské armády, kolem jehož těla se hemží smrtelně jedovaté rohaté zmije. Amerotke a jeho nerozlučný pomocník, beznosý trpaslík Šufoj, se pouštějí do pátrání. Případ se ale komplikuje a kromě generálovy smrti je náhle třeba vyšetřit ještě zmizení čtyř dívek z Isidina chrámu a příšernou vraždu kapitána chrámové stráže. Královna-faraon navíc trvá na tom, že předně musejí být dopadeni a usvědčeni lupiči bezostyšně plenící bohaté hrobky. Do toho se kromě živých začnou záhadně ztrácet i mrtví a všechno neúprosně spěje k ohromujícímu odhalení…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2006 , MetaforaOriginální název:
The Assassins of Isis, 2004
více info...
Přidat komentář
Po dlouhé době jsem se zase vrátila k sérii o soudci Amerotkeovi (snad to správně skloňuji). Předchozí knihy mě opravdu nadchly, ale už je to pár let, co jsem je četla. Když jsem tedy po letech sáhla po téhle knize, musím přiznat, že jsem měla veliký problém se začíst. Styl mi připadal cizí a můj dříve oblíbený soudce mi najednou vůbec neseděl, jakoby na mě ze stránek knihy sálala jeho nafoukanost a nezdvořilost. Všechno přešlo, když jsem si našla klidnou chvíli a knihu celou dočetla. Líbila se mi, ale nedýchlo na mě to nadšení, které jsem cítila při čtení předchozích děl. Každopádně zápletka zajímavá a rozluštění záhady také. Čekala jsem nějakou takovouhle "kulišárnu", ale stejně jsem byla překvapená. Za pohodové čtení, kde mi ale chybělo více toho napětí 3/5.
Agatha Christie to sice není, ale čistokrevný historický román taky ne. Je to vlastně kombinace obojího, takže milovníci detektivek a Egypta si přijdou na své. Tentokrát musí soudce Amerotke rozplést záhadu tajemných vykradačů hrobek. Pravda je, že hlavního padoucha jsem neodhalila, to dokázal až v závěru sám soudce.
Knížka se čte dobře, i když na plný počet to podle mě není. Přečetla jsem ji za necelý den, ale že by to bylo jedním dechem, to zrovna ne. Za mě příjemné 4 hvězdičky.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1998 | Ve znamení bílé růže |
2004 | Domina |
2010 | Vraždící Anubis |
2008 | Kacířská léta |
2010 | Setovi zabijáci |
Začala jsem číst nadvakrát, protože mi pořád utíkaly myšlenky někam do pryč. Řekla bych, že opět dosahuje stejné úrovně předchozích knih série. Popis míst v knize je tak sugestivní, že si člověk opravdu připadá, jako kdyby to byla současnost a ne čtyři tisíce let stará minulost. Ale nedoporučuji číst všechny díly v tahu za sebou, je potřeba proložit nějakým čtivem jiného druhu.