Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Druhý román autora Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel. Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko – analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům. Během jejího dobrodružného putování se jí podaří zamotat hlavu agentům nejobávanější tajné služby nebo být unesená ve špinavém náklaďáku na převoz brambor. A tím to zdaleka nekončí... Jonassonův první román Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel se záhy po vydání stal čtenářským hitem a dva roky po sobě nejprodávanějším švédským románem. Přeložen byl do 40 jazyků. Fenomenální úspěch sklízí v mnoha zemích světa, včetně Česka, kde se dosud prodalo přes 50 000 výtisků. Grandiózní příběh, který ve srovnání se „Staříkem“ nezaostává ani nápady překračujícími veškeré hranice, ani bizarními zvraty a ani nezapomenutelným půvabem.... celý text
Přidat komentář
Knihu mohu doporučit. Napsáno velmi čtivě i styl humoru je geniální (i když nemusí být šálkem čaje každého) Ideální knížka na odreagování na dovču. Nombeko přirostla k srdci.
Jonasson jede víceméně pořád podle stejného mustru.Veme blbýho chytráka, nebo chytrýho blba, přidá chlast, prachy (zde diamanty) a aby toho nebylo málo okoření to vždy atomovkou a politikou.V případě staříka to fungovalo lépe,zde už ne tak. Ale pokud s nadhledem vezmete všechny absurdity, které Jonasson předkládá, tak na tři hvězdy to vydá.
Stejně jako Stoletý stařík, je pro mě tato kniha naprosto geniálním dílem. Baví mě styl autorova psaní, zásluhu má určitě i skvělý překlad. I zde jedna absurdita střídá druhou a nestačíme se divit, co všechno hlavní postava zažije, koho potká, s kým a za jakých okolností se spřátelí. Opravdu zábavné čtení o analfabetce, která vlastně není analfabetkou, umí několik jazyků, je nadprůměrně inteligentní - mnohem víc než kdejaký inženýr, že? Všem co mají smysl pro humor, doporučuji. :)
Můžu jen doporučit. Styl kterým je Analfabetka napsaná se mi moc líbil! Nevěděla jsem do poslední chvíle jak se s daným problémem (atomovou bombou) vypořádají. Závěr knihy vůbec nezklamal! Autor bude patřit do mých oblíbených spisovatelů, hlavně pro ten jeho výborný smysl pro humor.
Stejně jako u Staříka, ani tato kniha mi stylem psaní nesedla. Očividně nemám tento styl humoru ráda, ty absurdity, které asi měly být vtipné, mě jen málokdy pobavily. Také moc nechápu, co má autor pořád s těmi atomovými bombami. Knihu jsem poslouchala jako audio, ale nemyslím si, že by mi tištěná verze pomohla v tom, aby se mi více líbila. Samozřejmě jsem chtěla vědět, jak to dopadne, Nombeko mi přirostla k srdci. Většina ostatních postav ovšem byla extrémně protivných a oproti Nombeko až žalostně hloupých. Stejně jako Stařík (který všude byl a všechno se jako zázrakem naučil), i Nombeko oplývala touto schopností se všechno naučit a všemu porozumět sama od sebe - další věc, která mě na knížce rozčilovala. Pozitivně hodnotím alespoň to, že knížka nepřeskakovala příliš často mezi dějovými liniemi, takže se četla mnohem plynuleji.
Tato kniha rozhodně není ztráta času, velice čtivě napsaná a zanechá dojem. Palec nahoru.
U me uz jen slaby odvar Stoleteho starika a spise snaha tezit prachy z jeho popularity.
Knížka mě velmi pobavila. Četla jsem oba díly staříka, takže nelze popřít, že Analfabetka je napsaná podobným stylem, ale přesto se mi Analfabetka moc líbila a na mnoha místech pobavila...už asi ale úplně nepotřebuji číst další podobnou knihu :)
Prijemna a zabavna knizka na odreagovani. Ingmar Quist senior pro me nejkomictejsi postava, v konstrastu s nasledky jeho hlouposti, ktere mohou byt pro citlivky az k placi. Zajimave je necekane stretnuti hlavnich postav z odlisnych svetu, zaostale Afriky a pokrokoveho severu.
Tato kniha patří také mezi mé oblíbené audioknihy. Je na stejném kopytu jako stařík. Jen nevypráví v rozsahu tolika let. Příjemná oddychovka.
Knihu mohu doporučit všem, kdo mají rádi absurdní humor, který je však Jonassonem umně podáván pomocí konstrukcí, které jsou dosti věrohodné. Připomínalo mi to Paasilinnovu tvorbu s tím rozdílem, že Jonasson v absurditách nepolevuje. Tím však pro mne trochu závěr knihy ztratil na počátečním kouzle. Je to však skvělá kniha i s vhledem jak do Apartheidu, tak do Švédské mentality s příjemným vtipem a stojí za přečtení.
Parádní četba plná veselých situací, slovních obratů a životních paradoxů.. mohu jen doporučit.
Myslím, že jeden Stařík stačí. Nevím jistě, jak by Analfabetka působila samostatně, ale vezměte to nejabsurdnější ze Staříka, vyšroubujte to na(d) hranici snesitelnosti, znásobte počet komicky hloupých postav a postavte je vedle té ústřední (ne proti ní), vyhoďte možnost oddechu střídáním dvou relativně nezávislých dějových linek a zároveň zvyšte rozsah knihy a dostanete tohle. Jenom jakýsi zvyk dočítat knížky mě dostrkal ke konci, ale dalo to zabrat. Míra vtipnosti to nevyvážila.
Knihu jsem si vybral na základě poměrně vysokého hodnocení, při její četbě jsem se občas i pobavil, ale na víc než tři hvězdy to u mě nedá, a to ještě s přivřením obou očí. Nejsem asi správný čtenář pro tento druh literatury.
Poutavé a lehké čtivo.. Někdy mě už rozčilovala hloupost Celestine a Holgera1, ale to prostě k tomu příběhu patří a má tam být.. Ani jednu chvilku se mi kniha nechtěla odložit. Takže oddechovka
Úžasně zábavná směs protikladů a nepravděpodobných náhod (nepravděpodobnější věci viděl snad jen Arthur Dent při cestě galaxií). Navíc kniha průběžně propírá světovou politiku druhé poloviny 20.století a některé postavy příběhu evidentně ztělesňují výsměch různým politickým směrům, hlavně však fanatismu obecně. Při poslechu jsem se neskutečně bavil. Několikrát obelstění tajní agenti, revolucionářka, Holger... Vůbec, nápad s dvojčaty je maximálně vytěžený, tak říkajíc vyždímaný do poslední kapičky. Stoletého staříka jsem četl jako prvního a obě knihy mi přijdou stejně zábavné.
Rozhodně doporučuji!
Neodpustím si něco ocitovat, mělo by to však být bez spoilerů. (jako vždy lákadlo pro ty, kdož nečetli, připomenutí těm, kdož četli)
"... v důsledku toho se musel přestěhovat do nápravného zařízení. Stát předpokládal, že na jeho nápravu bude třeba 18 měsíců. "
"Nenávidět Američany musí být s ohledem na jejich počet pěkná fuška."
"... co se týče certifikátů pravosti, strýčkovi se nikdo nevyrovná. Jednou si sice v Anglii odseděl čtyři roky, to je pravda, ale za to může ten packal z Londýna, který certifikát pravosti tak odbyl, že strýčkův falzifikát vypadal vedle originálu příliš dobře. "
Nevím co bych ke knize napsala, měla hodně ohlasů, není to však moje oblíbené čtení.Precetla jsem jako oddechovka.
Neříkám, že je to špatné. Ale můj styl humoru to není. Začátek jsem protrpěla, konec vlastně taky, prostředek byl nějak lepší. To samé jsem prožívala u Staříka před osmi lety a rozhodla jsem se dát Jonassonovi ještě jednu šanci. Nevyšlo to, kámoši z nás nebudou. :-D