Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429981/bmid_analfabetka-ktera-umela-pocitat-Iov-429981.jpg
4
4349
4349
Druhý humoristický román Jonase Jonassona, jehož Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel se v češtině prodalo přes padesát tisíc výtisků! Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. Ve Švédsku vyšel román na podzim 2013 a okamžitě vzbudil ohlas srovnatelný se Stoletým staříkem, který tu byl dva roky po sobě nejprodávanějším románem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Tak si v duchu Saturnina říkám, že podle první kapitoly Analfabetky by se dali lidé rozdělit do třech kategorií. Ti, kteří dokážou tento text brát s nadhledem a tím pádem s nadhledem berou i život a jsou v něm šťastni, ti, kteří tu nadsázku sice chápou, ale už je rozčiluje a tím pádem už jsou načatí k chmurám a ti, co tuhle knihu vezmou smrtelně vážně a tím pádem... raději ani nedomýšlet...
Upřímně se přiznám, nedočetla jsem. Po prvotním nadšení z prvních kapitol přišla studená sprcha ve formě dlouhých líčení politických situací a spol. Nic, pro mne. Bez politiky se mi žije lépe. Bez ní snad ještě patřím do kategorie první...
Nejsem si jistá, jestli můžu hodnotit knihu jako takovou, protože jsem ji poslouchala jako audioknihu namluvenou Martinem Stránským a díky jeho skvělému projevu jsem si ji opravdu užila. Nicméně číst ji by mě asi moc nebavilo. Některé pasáže na mě působily jako vtipné až na sílu.
Číst takovou knihu, to je balada. Člověk se baví skoro u každé věty, no dobře, tak skoro u každého odstavce. Čte se to nádherně, děj se dobře sleduje, vše krásně odsýpá, a je to nejen výborná zábava, ale i trochu poučné historie. Jen něco za půlkou se mi chvíli zdálo, že autorovi trochu začal docházet dech, ale netrvalo dlouho, a zase se nastartoval. Dávám plných pět hvězd, 9. 1. 2021.
Nemohu si pomoci, ale musím srovnávat s knihou Stoletý stařík. Vyprávění mi nepřišlo tolik strhující, i když jsem knihu četla se zájmem, již ne tak dychtivě.
Nemohu se rozhodnout, jestli byla lepší Analfabetka, nebo Stoletý stařík...každopádně je to skvělá kniha a stojí za přečtení
Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Martinem Stránským (dobrá práce). Johan Jonasson má asi zálibu v atomových bombách (po zkušenostech s Alanem Karlsonem). Kniha opět obsáhla dlouhé životní období a rozličné neuvěřitelné události, které se za toto období udály. Na vrcholu relativně vtipných postaviček (a jedné extrémně chytré černošky z jihoafrického slumu) podle mě stojí duo Holgerů, jejichž osudy jsou nevyzpytatelné a opravdu bizarní. Celé se to nese v duchu ostatních autorových knih, takže už moc nepřekvapuje, co všechno naše hrdiny potká. Přesto se jedná o vtipnou až černohumornou knihu, která mě pobavila.
Oddychová a vtipná kniha založená na absurdních situacích, jako ostatně snad všechna autorova díla. Určitým pasážím by podle mého neuškodilo zkrácení, ale poslední třetina stojí vážně za to.
Úprimne ?
Zaujal ma autorov štýl, kde oceňujem prepojenie úplne absurdných situacií s reálnymi historickými faktami a reálnymi významnými postavami. Prvoplánovo toto dielo vyznieva ako poriadný nonsens, alebo ak chcete nezmysel. Nedajte sa zmýliť, lebo tento humorno-satirický román je podľa môjho názoru dosť úderný a nastavuje zrkadlo, v ktorom sa výrazne odrážajú predsudky spoločnosti k otázkam ako je rasizmus, spoločenské postavenie, ľudská hlúposť alebo nadradenosť mužov voči ženám...
"Analfabetka" Nombeko svojim excelentne vykresleným charakterom dokáže otvoriť oči mnohým (ne)uvedomelým čitateľom.
Chvíli jsem si říkala, že je Nombeko černý Saturnin v sukních, pak se mi vybavil suchý humor Tří mužů ve člunu, blahosklonná genialita Cimrmanova, až jsem dospěla k tomu, že kniha i její hrdinové jsou zcela neopakovatelné unikáty. Do jednoho.
Moje prvotina od Jonase Jonassona a jsem mile překvapená. Je to úplně jiný styl psaní, než na který jsem zvyklá, ale o to se mi to líbilo více. Něco jiného, originálního a hlavně vtipného. Moc se mi zamlouvá, že spisovatel používá reálné postavy a události a do toho zamíchává vlastní fantazii. Funguje to na jendičku.
Přemýšlím, jak tuto knihu hodnotit. Mísí se ve mně protichůdné pocity. Kniha se velmi dobře čte, dějově je chvilkama až moc absurdní, i když logická. Možná jsem tu knihu asi úplně nepochopila, alespoň měla šťastný konec.
Musím říct, že Analfabetka mě bavila více, než Stoletý stařík. Je to vtipné, místy komicky absurdní, určitě doporučuji.
Analfabetka měla v sobě něco zcela jiného než stařík ale přes to byla kniha zajímavá a děj mě bavil.
Ani lepšie, ani horšie čítanie než je "Storočný starček". Osobne mi sled absurdných situácií v Analfabetke prišiel o niečo viac uveriteľný a menej prehnaný (hoci to určite nebolo autorovým úmyslom), ako v Starčekovi, predsa len tam bolo až moc historických postáv, ktoré stretol. Tu je ich menej a švédsky kráľ oháňajúci sa sekerou, aby odťal krk trom sliepkam, lebo je hladný a má prisľúbený paprikáš, tak ten si ihneď získal moje sympatie, hoci najskôr to mal trochu nahnuté. Celkovo ide o veľmi príjemné oddychové čítanie, ktoré svojim osobitým štýlom pohladilo moju hladnú čitateľskú dušu. Obidve knihy umiestňujem do top favoritov na tú naj knihu v kategórii absurdná literatúra. Je cítiť, že autora písanie bavilo - mňa zas bavilo čítanie.
Pokud byste měli doma v garáži atomovku a potřebovali se jí zbavit, komu ji darovat - Švédsku, Švýcarsku, Jihoafrické republice, Izraeli nebo Číně? Je to tak, spisovatel Jonas Jonasson je Švéd, který je posedlý atomovou bombou :-) Třetí kniha od Jonassona o atomovkách, ale pořád je to vtipné: "Rozdíl mezi hloupostí a genialitou spočívá v tom, že genialita má své meze."