Anatomie duchů
Andrew Taylor
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/116995/bmid_anatomie-duchu-GAC-116995.jpg
4
54
54
Děj románu se odehrává v Cambridgi roku 1786. Do uzavřeného světa Jeruzalémské koleje přijíždí z Londýna z pověření lady Anny Oldershawové John Holdsworth, aby vyšetřil nejasné okolnosti, jež vedly ke ztrátě paměti u jejího syna Franka, který se údajně setkal s duchem. Holdsworth má pro takové poslání veškeré předpoklady - pod tíhou osobní tragédie, ve které přišel nejprve o malého syna a posléze i o ženu, sepsal a vydal útlý spisek pojednávající o fenoménu duchů. Spisek vyvolal rozruch v tehdejší společnosti a rozdělil ji na dva tábory. Holdsworth netuší, kolik členů Jeruzalémské koleje svým nečekaným příjezdem zneklidnil, a brzy zjistí, že za jejími zdmi se odehrávají podivné, nebezpečné věci. Zdánlivě poklidný akademický život je totiž ovládán zlovolným Spolkem svatého Ducha, jenž stojí i v pozadí mnoha neblahých událostí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
Anatomy of Ghosts, 2010
více info...
Přidat komentář
Jak už bylo zmíněno, o horor v žádném případě nejde, ale jako detektivka to vůbec není špatné
Dobře vykonstruované, mělo to spád, trocha romantiky...
Co víc si může člověk přát?
To, že by kniha byla "rozvláčná" říct nemůžu. Už jsem od Taylora četla Němého a prostě mi přijde, že vás autor záměrně nutí v klidu si knihu vychutnat a nikam nespěchat...
Klasický historický detektivní román z univerzitního prostředí. Vůbec nechápu, jak si někdo mohl myslet, že jde o horor. Zvlášť po přečtení anotace. A dát jen kvůli vlastnímu špatnému úsudku knize nízké hodnocení. Protože třeba dvě hvězdičky, to si tahle knížka opravdu nezaslouží, máloco by šlo asi v této historické detektivce zlepšit. Taylor zdá se umí vystihnout tu správnou dobovou náladu, reálie, povahy i tempo. To mi vůbec nepřišlo pomalé, ani na chvíli, spíš ke konci už to bylo záměrně napínavé a nutilo mě číst až do poslední strany bez přestání. Což k těm klasickým románům úplně nesedí. Vyrostla jsem, resp. dospěla na klasické literatuře 19. století a tam je rozvláčnost úplně normální. Třeba oproti Dostojevskému tohle odsejpá pěkně hned od začátku. :-) No a charaktery jsou taky takové klasické: chudý šikanovaný student, zhýralí synkové z bohatých rodin, bití chudáci živořící z ničeho nebo upejpavá, přesto nadržená panička, svázaná morálkou.
Čte se to velmi dobře, rozuzlení je překvapivé a na poměry Arga velmi slušná redakční práce, snad tam ani nebyly žádné chyby (kromě doslovu). I když... Paní překladatelce všechna čest, ale když narazím na nějaký neobvyklý výraz, není od věci hodit si to třeba do googlu (který v době překladu už běžel). Např. takové "herb Robert". V českém překladu se tak dozvíme, že: "kolem bujně rostly Robertovy bylinky, které se Maria neúspěšně snažila pěstovat na vlhkém dvorku v truhlíku". Překladatelku asi nezarazilo, že takové bylinky neexistují a že v knize nevystupuje žádný Robert. Prostě doslova přeložila. V originále jde však o to, že: "kolem bujně rostl kakost smrdutý; Maria měla rostliny ráda a snažila se je pěstovat na vlhkém dvoře v truhlíku, ale neúspěšně". Oops, to se trochu nepovedlo.
Souhlasím s ostatními komentáři. Kniha byla rozvláčná, místy jsem jí musela "kousat", na závěr jsem pak už nebyla ani moc zvědavá. Kniha má ale pěknou atmosféru.
Nebylo to spatne, jen teda ta prostredni cast byla "hlucha", tak jsem s tim trochu bojovala...
Zaujal mě popis a obal knihy. Celkově to působilo jako hororové počteníčko, ale nebylo. Kniha špatná není, jen jsem se do čtení po pár stránkách musela nutit. Bylo tam toho zbytečně moc, ke všemu ještě nedořešeného. Ke konci knihy jsem se zase začetla, tohoto vraha jsem vůbec netipovala.
Detektivní příběh odehrávající se na Univerzitě v Cambridge v 18. století. Prostředí je tak kouzelně dekadentní – ulicemi tečou splašky i horší věci, urození pánové si pudrují paruky a jsou ve společnosti tak neuvěřitelně galantní, dámy by neměly samotné vyjít ani do parku. Přitom univerzitní koleje jsou plné intrik a perverzních večírků. A k tomu všemu zde straší……možná.
Nebudu opakovat, co už mnohem lépe napsal trudoš. Mám tentýž dojem, do čtení jsem se nutila a konec bohužel přeskákala, což se mi tak často nestává. Kniha rozhodně špatná není, ale pro únavnou rozvleklost a přebytek stran doporučím jen pouze hodně trpělivým čtenářům. Atmosféra viktoriánské Anglie je popsána věrně.
Milá detektivka z prostředí anglických studentských kolejí předviktoriánského období, se skvělou atmosférou, ale nepříliš výraznou zápletkou. Začátek je velmi slibný, dostáváme se na Oxfordskou univerzitu, abychom pátrali po duchovi a příčinách šílenství jednoho studenta. Naneštěstí děj brzy začne stagnovat, což trvá bratru dvě stě stran, než se Andrew Taylor dostane ke kýženému finále. To je sice solidní, ale vatu uprostřed mi to nijak nevynahradilo.
Autor navíc trochu násilně nasadil ohlávku vyšetřovatele bývalému knihkupci. Nápad fajn, ale detekční predispozice logicky nula nula nic. Hrdina je tu spíš pro svůj intelekt a antiduchařské přesvědčení, než pro cokoliv jiného. Ač uvěřitelně a živě vykreslen, chybí mu pověstný říz, jenž by jeho postavě dal nějaké osobitější charisma. To ostatně platí pro většinu aktérů románu. Nakonec až různí sluhové a služky ve vedlejších rolích byli ti, kteří si mě pro svou selskou otevřenost získali v příběhu nejvíc. Ale jinak příjemné noční čtení.
Jako nebylo to špatné, ale nebylo to ani převratné... Čekala jsem horor a opravdu duchy, takže jsem byla zklamaná, protože toto byla spíš detektivka.. škoda...
Knížka se mi moc líbila , četla jsem ji trošku déle,ale musím říct,že posledních 100 stránek jsem doslova hltala. Do poslední chvíle jsem si myslela,že vrahem bude někdo jiný a uoha překvapení.
Nádherná knížka, děj byl napínavý a kniha se mi četla celkem rychle. Jedinou výtku kterou mám ke knize je taková, že mi na konci knihy přišlo pár nevyřešenej věcí, ale je to fakt maličkost. Od tohoto autor bych si chtěla v nejbližší době přečíst i Malého Američana :). Jinak tuto knihu mohu DOPORUČIT :DD.
Kniha se velmi pěkně čte, zpočátku jsem měl trochu problém se srovnat se stylem kterým je napsána, ale trvalo to jen několik stránek. Stejně tak jako čtenářka jarmi123 hodnotím poutavý popis prostředí kolejí i krajiny a charakteristiku jednotlivých postav. Příběh je poutavý, bez zdlouhavých pasáží a drží čtenáře až do samého konce napnutého a vtaženého do děje. Doporučuji.
Detektivka, která se na první pohled tváří jako duchařský příběh z konce 18. století. Pod maskou názvu knihy se skrývá titul spisku ústředního hrdiny Johna Holdswortha, v němž odhaluje řečnění o spirituální materii jako prostředek výdělku rozličných šarlatánů. Sám má totiž s podobnými podvodníky bohaté zkušenosti, neboť mu zemřela mu žena i dítě. Proto si jej najme zámožná lady Oldershawová, aby vypátral důvody náhlé choromyslnosti jejího syna, který prý v Cambridgi viděl strašidlo. John se v uzavřeném prostředí univerzitního kampusu dozvídá o podivném úmrtí mladé ženy, mocenských machinacích a vydírání v profesorském sboru nebo o záhadném Spolku svatého ducha i jeho odvázaných přijímacích rituálech. Prostředí starých anglických kolejí a tajemství ukrytá ve spleti křivolakých uliček prostoupených mlhou jen příjemně zastírají, že jde o klasickou krimi zápletku, v níž zločin obvykle zapříčiní odvěké důvody - peníze anebo sex (popř. obojí). Malým zpestřením je milostná linie odehrávající se pouze v hlavách viktoriánsky cudně po sobě pokukujících postav.
Vynikající kniha, má dobovou atmosféru, dobře vykreslené postavy a prostředí, napínavý děj. Při čtení knihy se zcela přesuneme do roku 1786, do univerzitní koleje, do uliček v tehdejší Cambridgi i do okolní přírody na venkově.
Anatomie duchů
Taky jste se někdy na knihu tak moc těšili a po přečtení jste měly rozporuplné pocity? Mně se to stalo s touto knížkou. Nevím proč, ale čekala jsem duchařinu, že si budu hryzat prsty strachy....v anotaci se píše, že se v Jeruzalémské koleji objevil duch a z Londýna přijíždí John Holdsworth, aby všemu přišel na kloub.
O duchovi bylo celkem asi pět stran....a jinak zbytek knížky podivné šroubované dialogy. Prkenné chování postav. Utíkání z tématu do tématu....vyšetřovatel není vyšetřovatel, ale muž, který přijel, aby nastoupil na místo knihovníka....nejspíš to měla být detektivka...což o to, to by mi nevadilo. I jsem v průběhu čtení od vidiny duchařiny upustila, protože mi bylo jasné, že jsem anotaci pochopila jinak. Jenže ani jako detektivka mě kniha neuchvátila.
Pořád jsem čekala, kdy už se začne něco dít. Ale nic. ..trošku začátek vypadal nadějně a konec, ale jinak jsem četla, jen že mi bylo líto knihu nedočíst.
Miluju příběhy z viktoriánské doby, ale tenhle se mezi ně nezařadí. A za týden, dva nebudu vědět o čem kniha byla a to mě mrzí.