Andělé a démoni
Dan Brown
Robert Langdon série
1. díl >
V knize Andělé a démoni americký spisovatel Dan Brown poprvé představil postavu hardvardského symbologa Roberta Langdona, který se pak znovu objevuje ve světovém bestselleru Da Vinciho kód. Langdon je při návštěvě Evropy povolán k případu rituální vraždy, k jejímuž objasnění může přispět díky své znalosti v oboru kódů a šifrování a dějin tajných společností. Ve špičkovém švýcarském výzkumném ústavu CERN je nalezen brutálně zavražděný vědec... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
Angels & Demons, 2000
více info...
Přidat komentář
Jedna z mála knih, která se mi nelíbila. Nebylo do námětem, ale formou. Nezvykla jsem si na styl.
Podle mě nejlepší Brown. A s dalšími příběhy s Robertem Langdonem se to myslím potvrzuje:-(
Výborné, čtivé, napínavé a nabité informacemi a vědomostmi. O kus lepší než filmové zpracování (ale to moc čtenářů zřejmě nepřekvapí). Opět se člověk dozví něco nového o historických společenstvích, o umění, o náboženství, o spikleneckých teoriích a zde i o vědě. Já osobně vyloženě miluji ty detektivky, ve kterých se v určitém zlomu vše, co se dosud rýsovalo jasně, celé převrátí vzhůru nohama... takový ten WAU moment, kdy je vše náhle úplně jinak. Tleskám, Dan Brown prostě umí!
Klasická brownovka. Má to spád, děj má logiku, opět zajímavé indicie a způsob rozplétání případu spolu s nemilosrdným během času, který jde proti hlavním hrdinům. Kdo si chce přečíst něco napínavého a čtivého, vzhůru do toho.
Velmi dobrá kniha. Při některých popisech hrůzných činů mi tuhla krev v žilách. Ač je kniha objemná, četla se dobře a svižně. Byla velmi poutavá. Jediné co mě jedinkrát zarazilo bylo, že hlavní hrdina zbytečně riskuje svůj život, raději než aby se nad věcí déle zamyslel. A na závěr je také pravda, že Brown píše knihy stále stejným stylem a s podobnými tématy, já jsem ale četla jeho Inferno již dávno, takže mi to ani nevadilo.
Druhá kniha, kterou jsem od Browna četla. Taky mě nezklamala svojí čtivostí, avšak přišla mi dost podobná ostatním Brownovým knihám. Takže nic ve zlém, ale rozhodla jsem se Browna na nějakou dobu odložit. P.S. film byl proti knize fakt hrozný, ačkoli Toma Hankse miluju :)
Trvalo mi dva roky, než jsem se rozečtené Anděle a démony dokopala přečíst, nakonec jsem to sfoukla za necelý den. Protože napsané je to dobře. To je jasný. Ilumináti jsou fajn vždycky, jsou tam nějaké ty nečekané (chacha :-D) twisty a dohromady to celé funguje. Pokud o tom teda moc nepřemýšlíte.
(Jo jinak, hlavní záporák je jasnej zhruba od půly knížky. Ale to oni jsou vždycky.)
Chtěl jsem detektivku, která bude fakt dobrá, která mě chytí a nepustí, u který se budu bát, u který nebudu vědět, kdo je vrah už na straně padesát, u který nebudu řešit omílaná klišé, kterých je v podobných knih plno, u který budu muset dost přemýšlet a která mě bude bavit. A tak se mi na doporučení známých dostala pod ruku tahle… Nebo takhle, samozřejmě mi první doporučovali jako první Šifru mistra Leonarda, ale jelikož je to až druhý díl a můj chorobný smysl pro pořádek by nejspíš nesnesl začít sérii takhle nepřesně, sáhl jsem po prvním dílu.
A hned na začátek: neznám sérii, která by už byla od prvního dílu takhle kvalitní a propracovaná. Nějaké vroubky jsem tam sice našel (myslím si, že bez „antihmoty“ a neustálého vyděšení, úleků, vytřeštěných očí apod. by to bylo lepší), ale ty byly opravdu minimální a nemohly se srovnávat s tím, co autor připravil. Symbolika, náboženství vs. věda a tajemná atmosféra Vatikánu přímo vybízí k detektivnímu příběhu. Začátek byl silný, měl jsem trochu strach, aby si to autor náhodou někde v průběhu nepokazil a díl nespadl (protože to jsem taky už zažil), ale to se nestalo. Hluchá místa v knize neexistovala, napětí se stupňovalo, některé scény a popisy byly fakt strašidelné a hnusné (což se od detektivky/thrilleru taky čeká žejo…) Vyšetřovatelská dvojka Langdona a Vittorie mi byla sympatická, dobře se spolu doplňovali a byli – jak to říct? – profesionální v tom, jak se chovali a jednali. Navíc byli strašně uvěřitelní: autor jim vdechl charakter bez dlouhých popisů a seznamování. Celá kniha jede ve stylu: akce, vysvětlení, akce. Autor je opravdový profík a vymyslet něco takového muselo stát hodně práce. Sice to bylo nereálné (nejspíš…), ale jak jsem k několika dalším detektivkám připsal, nevadí mi, když taková detektivka je, když si to autor umí vysvětlit a popsat.
A ke konci: pro toho, kdo je na detektivky zvyklý, to zas takové překvapení nebude, ale co mě osobně překvapilo, je to, že mi připadá strašně smutný, na což u detektivek nejsem zvyklý. Na druhý díl, který je všemi vyzdvihován, se těším. Jsem rád, že jsem načal sérii, která vypadá velmi nadějně a stojí za přečtení.
Od Dana Browna moje nejoblíbenější - klasický souboj víry proti vědě...tím chci jen poukázat na to, že děj tohoto románu je z těch "brownovských" dle mého názoru nejpravděpodobnější. Od Ztraceného symbolu pomalu přestávám mít o autora zájem...nicméně "Andělé & Démoni" doporučuji.
K čtení této série jsem se dlouho odhodlávala a teď nějak nastala správná doba, film se mi líbil (velká škoda, že jsem ho viděla jako první), ale z knihy mám rozporuplné pocity. Je čtivá, oceňuji vedlejší dějové linky, které se ve filmu neobjevily, takže jsem měla alespoň nějaké překvapení. Začetla jsem se a proč o jednu hvězdu méně. Mám ráda sci-fi a fantasy, ale radši vidím, když je to trošičku víc odděleno od reálného světa. (SPOILER) Hned úvod a cesta letadlem z USA do Evropy za 1 hodinu mě uvedl trochu do šoku, že kniha nebude úplně to, co jsem očekávala (a to se kniha odehrává v době, kdy se ještě užívá v Itálii lira). Byť je zápletka o antihmotě, doufala jsem, že tím odloučení od reálného světa a fantasmagorie bude končit a toto trochu překročilo mou hranici pro nějakou uměleckou licenci. Hlavní hrdina mi svou schopností přežít naprosto všechno a nutkání zachraňovat vše sám bez pomoci připomíná v těchto bodech Harryho Hola a ten už mi lezl po 11 dílech dost na nervy. Ale aspoň v knize byla nějaká akce. No a nevím, jestli nejsem mimo, ale po uvedení témat Čtenářské výzvy pro rok 2019 bych řekla, že část rozmluvy britského reportéra a kameramanky: Chinita se zakuckala. "Ty ale určitě přijdeš do pekla." "Jo, a Pulitzera si vezmu sebou." má drobnou slabinu, ale pravdou je, že kdyby tam napsal "Jo, a Man-Bookera si vezmu s sebou.", tak by to asi nikdo nepochopil. A ta česká gramatika nic moc.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno americká literatura thrillery katolická církev věda a víra Vatikán Ilumináti Evropská org. pro jaderný výzkum CERN americké romány
Autorovy další knížky
2018 | Počátek |
2013 | Inferno |
2010 | Ztracený symbol |
2008 | Anatomie lži |
2005 | Digitální pevnost |
Viděla jsem film.Ubírám hvězdičku za zdlouhavost.....Jinak se kniha moc neliší od šifry mistra Leonarda.Hlavní témata-náboženství.moc.zrada....