Andělé všedního dne
Michal Viewegh
Pro dvaapadesátiletého Karla z pražských Nuslí je úterý 5. září 2006 posledním dnem jeho života, ale to zatím vědí jen andělé… Mladá vdova, učitel autoškoly, sebevrah a čtyři andělé — to jsou možná trochu překvapiví protagonisté nové knihy Michala Viewegha. Nejčtenější současný český spisovatel v ní s obvyklou fabulační a kompoziční bravurou vypráví příběh jediného dne, na jehož konci se tři lidské osudy spojí v jeden. Sám autor novelu charakterizuje jako „svižnou story o lidech, andělích a umírání“ či „knížku o nás všech, jejichž čas je vyměřen, a přesto se stále chováme, jako bychom tu měli být věčně“.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem teď podruhé, protože jsem se nemohla upomenout, o čem to vlastně bylo. A řekla bych, že s odstupem skoro deseti let hodnotím mnohem pozitivněji. Knížka mi vysloveně sedla a jsem ráda, že jsem se k ní vrátila. Trochu smutná a přitom tak skutečná. A to podotýkám, na anděly nevěřím.
Já vážně nevím. Některé pasáže k zamyšlení ale celkově nějaký hřejivý nebo zcela špatný pocit z knihy nemám.
Kniha na jedno odpoledne. Příběh mi přišel jako jedno velké klišé (ale netvrdím, že to je špatně) v tom smyslu, že nikdy nevíme, kdy se se svými blízkými vidíme naposledy a proto bychom si měli vážit každé chvilky a nehašteřit se kvůli maličkostem. Něco na tom je. Minimálně jsem se po přečtení knihy nad tím a i nad sebou samou zamyslela.
Pěkné oddechové čtení, ikdyž trochu posmutnělé. Film také pěkný s dobrým hereckým obsazením.
Andělé všedního dne mi bohužel moc nesedli. S postavami se čtenář moc neseznámí, protože jim není věnována detailnější pozornost. Přijde mi spíš že je to trochu ve stylu "kvantita, na úkor kvality". Osudy postav se nakonec sice propletly, a přišlo mi to spíš jako taková z nouze ctnost...nebylo to moc promyšlené, spíš jenomrychle vyřešené.
Ke knize jsem se dlouho přemlouvala a nakonec takový průměr. Bylo to fajn, oddechové čtení na večer. Příběhy zajímavě propojeny a konec mi byl už dopředu jasný. Vtipné a zároveň smutné, zajímavě pojato :)
Bohužel tato kniha se mi vůbec nelíbila. Nejraději mám od Viewegha starší knihy jako např. báječná léta pod psa, báječná léta s Klausem. Tato kniha mi tématicky vůbec nesedla.
Kniha je zajímavě pojatá, andělé jsou poměrně lidsky vykreslení, postavy, jejichž příběhy spolu zdánlivě nesouvisí se nakonec propojují. Kniha je oddechová, ale že by mě příliš nadchla to se říct nedá.
Velice zvláštně podaný příběh. Nutí člověka k zamyšlení, přehodnocení názoru na běžné věci, vrátí do popředí smutek ze ztráty blízkých a zároveň i otázku, zda i okolo nás v tu dobu dohlíželi nějací andělé. Je to zkrátka smutné vyprávění, protkané spoustou zamyšlení o životě a dumáním o důležitosti či nedůležitosti drobností v životě. Nechybí ani černý humor a surové podání reality s tímto tématem spojené. Příběhy a propojení hlavních postav, kdy se jejich osudy navzájem protnou, dělá samotné dumání o životě čtivým a zajímavým. Knížku asi možná tak úplně nepochopí a neocení ti, kteří neměli podobnou životní zkušenost. Ale já sama za sebe doporučuji. Možná vás příběh osloví a zaujme jako mě.
Nádherné, smutné, dojemné, děsivé, krásné....úžasná kniha, mela by být povinou četbou. Užívejme si všeho, co nám život nabízí, nebojme se říkat blízkým, že je máme rádi... Za mě dokonaly námet, krátké, přesto vše říkající a obsahující krásné věti ("Rýžuješ zlato ve stoce, miláčku"...). Díky za takové knihy!
Až po shlédnutí filmu jsem tak nějak pochopila souvislosti mezi jednotlivými postavami. Jinak je kniha velmi oddechová.
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
Každý máme svého anděla strážného... často blíž, než bychom si mysleli :)