Angelika a kráľ
Anne Golon (p) , Serge Golon (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/392161/bmid_angelika-a-kral-5q5-392161.jpg
4
106
106
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány
Vydáno: 1991 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Angélique et le roy, 1959
více info...
Přidat komentář
I tento díl se mi líbil.
Pokud knížku bere člověk jako romanticko-dobrodružnou oddechovku, tak jí nemá co vytknout.
Na této knížce mně zaujalo nejvíc že vyhrála v kartách dům který postavil její manžel a oni ho zabavili.
V tomto díle se ocitáme na královském dvoře ve Versailles a to je samo o sobě už nádhera. Angelika mne prostě nikdy neomrzí a já se ke knize zase někdy ráda vrátím.
Pro mě je tato kniha nejlepší. Dle mého názoru Angelika nejlépe vynikala na dvoře. Ráda jsem si četla o různých intrikách a zálibách šlechty. Tento díl je přelomový, skrze závěr knihy, který pozorní čtenáři určitě očekávali. Avšak než se dostaneme ke konci knihy, tak Angelika prožije spoustu dobrodružství. Musím říct, že se mi zrovna nelíbil vztah Philippa k Angelice. Upřímně musím říci, že jako jediná postava se mi mnohem více zamlouval ve filmové verzi. Konečně když se mi pomalu přestával protivit, tak se nechá zabít což mi bylo upřímně líto. Určitě oceňuji, že autoři zakomponovali do příběhu velkou travičskou aféru,která příběhu pouze prospívá. Dale bych se zmínila o vztazích Angeliky a můžu vystupujících v knize. Ze svého pohledu nechápu proč nepodlehla vyslanci perského šácha. Dle popisu byl přitažlivý s ona se zbytečně hrála na cudnou. S princem Ràkoszi taká jeptiška nebyla. A velkou neznámou je pro mě nepodlehnuti samotnému Ludvíku XIV. Dle popisu v knize jsem přesvědčená, že král ji opravdu miloval. Několikrát jsem měla pocit, že i ona k němu něco cítí když opětovala jeho objetí. Byla jsem velmi zklamaná, že nedošlo mezi nimi k něčemu více. Řekla bych, že vladař byl přitažlivý muž. Madam de Montespan byla zajímavá sokyně a celkově vývoj její postavy a vztahu k Angelice od přítelkyně k nenáviděné sokyně, kterou chtěla zabít mě velmi bavil. Taktéž postava paní Scarronove když si představím, kolik žádosti králi předložila aby nežila v chudobě a časem co se s ní stalo je úžasné. V neposlední řadě musím zmínit velmi zábavnou postavu alchymisty Savariho. Kladně hodnotím i objevení postavy d'Andijose, který obdivuhodně vedl povstání v Languedogu. A nakonec bych se chtěla vrátit k postavě Desgreze. Bohužel se již v dílu nevyskytoval tak často jako v předchozí knize což mě mrzelo, rozhodně si zaslouží více prostoru. Úplně mě dostala scéna kdy opět Angelice vrátil odvahu a chuť si života. Stále mám v mysli jeho slova. PRO JEDNU JEDINOU HODININU, PRO JEDNU JEDINOU ŽENU, V JEDNOM JEDINÉM ŽIVOTĚ, MŮŽEŠ SI DOVOLIT POLICAJTE BÝT ZAMILOVANÝ, BYT JEDNU JEDINOU HODINU SLABÝ A HLOUPY. TA slova které ji šeptal jsou pro mě nezapomenutelné.
Hrozně jsem se při čtení rozčilovala, ta husa, co si nechá nadávat a mlátit a přitom čeká na každé pohlazení, je ta úžasná Angelika? A když ji chtějí otrávit, chová se jako po mozkové lobotomii a všechny, co ji varují, shazuje jako idioty? Nejvíc mě ale naštvalo finále s králem, které díky bouřce dopadlo tak, jak dopadlo... Přitom se mezitím znovu vdala, měla několik milenců, ale najednou Geofrey je ten jediný... Raději se v tomto případě dívám na film, kde scénáristi odvedli skvělou práci a pomýlené chování hlavní hrdinky upravili k uvěřitelnosti.
Angelika je zaujímavá čo sa týka spoznávania doby, ale ako hrdinka ma mimoriadne rozčuľovala. Ja mám najradšej krásneho markíza Philippa du Plessis de Bellière - aj keď asi skôr až v pasážach, kedy mu už neostáva veľa do konca - vtedy je ľudskejší a je tam aj pár naozaj dojemných chvíľ. Spomedzi Angelikiných detí mi prišlo veľmi ľúto úbohého Charlesa-Henriho du Plessis de Bellière, Philippovho a Angelikinho maličkého, zavraždeného syna.
Nějak mě to přestalo bavit, tento díl jsem ani nedočetl do konce, literatura pro ženy.
Štítky knihy
Ludvík XIV., francouzský král milenky panovníků Louise de La Vallière, 1644-1710 Versailles
Po prvom diele je tento môj najobľúbenejší, ako kniha, tak aj film. Rada som sa ponorila do dekadentného a frivolného sveta francúzskeho kráľovského dvora, ktorý mal vlastne tiež svoje sociálne siete, kde každé slovo a pohyb znamenali riziko, mohli stáť i život. Obdivujem zanietenosť autorov a zmysel pre detail, ktorému napriek romantickému žánru muselo predchádzať hĺbkové štúdium doby a reálií...