Angelika a ďáblice 2
Anne Golon (p) , Serge Golon (p)
Na Angeličiných cestách podél Francouzského zálivu na východním pobřeží amerického kontinentu je mladá žena svědkem dalších strašlivých zločinů - je zřejmé, že urputný boj mezi ní a přízračnou vévodkyní de Maudribourg pokračuje neztenčenou silou. Zatím však není Angelice souzeno pohlédnout svým pravým nepřátelům zpříma do tváře.. Zachrání hrabě Joffrey de Peyrac svou milovanou manželku před ďábelskou nenávistí včas?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1994 , Český spisovatelOriginální název:
Angélique et le Démone, 1972
více info...
Přidat komentář
Z knih, které přesahují filmová zpracování Angeličiných dobrodružství, se mi tato líbila nejvíc. Je zase hodně napínavá a má zajímavou zápletku, podobně jako první díly.
Celkově mě knihy s ďáblíci nebavili. Příběh mi přijde hodně neuvěřitelný. Nechápu proč ani jeden z ústřední dvojice neřekl druhému své obavy a podezření. Všechny obtíže, které zažili mohli právě odstranit díky komunikaci, která mezi nimi chyběla. Stejně tak i ostatní postavy uvažovali nelogicky. Proč Cantor a markýz Villadavray nic neřekli? Stejný případ je i u kapitána jednorožce a všech schovanek takzvané dobroditelky. Jedině koho kladně hodnotím je postava Piksareta, který si zachoval zdravý rozum. Taktéž nechápu proč Angelika nedocetla dopis do konce prostě podle mě autorka zbytečně natahovala děj. Přestože kniha obsahuje spoustu události a zvratů, tak mě nudila. Je to možná i tím, že sled událostí v pokračování je zbytečně zbrkli, jako by autorka potřebovala nahradit divokosti první část knihy. Paní kočku jsem si úplně zamilovala????
Musím přiznat, že příběhy o Angelice mám ráda, nejlepší je ale prvních šest knížek. Knihy, které se odehrávají v Americe už dost ztrácejí dech, já osobně je čtu už vlastně jen ze setrvačnosti, abych věděla, jak celý příběh skončí
!!! POZOR SPOILERY !!!
Druhý svazek mi přišel už hodně za vlasy přitažený. Ďáblice se chová jako utržená z řetězu, ale přesto jí všichni baští její svatouškovský obrázek a nejsou s to semknout síly a postavit se jí. Angelika se opět chová nelogicky (vyrazí někam sama, kam ji pošlou, protože se údajně blíží indiáni, a ono se OPĚT ukáže, že to byla léčka apod.), díky bohu je kolem ní několik rozumně uvažujících postav, které jí kryjou záda (Piksaret, markýz Villedavray, syn Cantor). Kvůli nelogičnostem hrdinčiných rozhodnutí hodnotím oba díly podstatně níž než ty předchozí, přestože kniha obsahuje hodně dobrých momentů a místy je to slušný thriller.
Intriky vévodkyně de Maudribourg vrcholí a Angelika se ocitá často ve větším nebezpečí než bývala v královské a pletichářské Paříži. Mnohokrát jí jde o život a musí napnout všechny své síly i důvtip, aby odolala všem nástrahám jejích protivníků. Romantická stránka příběhu poněkud ustupuje a více prostoru je dáno vášním vražedné vévodkyně i tajemným piklům nepřátel Angeliky a Jofreye. Příjemné čtení, byť jiné díly série byly lepší. 70%