Angelika a Nový svět
Anne Golon (p) , Serge Golon (p)
Po dramatické cestě Atlantikem a prvním seznámení s panenskými končinami amerického pobřeží se skupina vedená hrabětem de Peyrac a Angelikou vydává na nebezpečnou pouť do nitra kontinentu. Cílem je Peyrakova základna na rudných ložiskách - zdroj práce a snad i budoucího bohatství. Na Angeliku a její přátele čeká tvrdá zima. Kruší je mráz, hlad i nemoci. Ohrožují je nepřátelské indiánské kmeny. Na konci utrpení však přichází nové jaro a s ním dlouhé prsty katolických misionářů.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1994 , Český spisovatelOriginální název:
Angélique et le Nouveau Monde, 1964
více info...
Přidat komentář
Život v severní Americe mě obecně baví. Možná je to díky celkovému zájmu o kolonizaci a soužití indiánu s evropany. Ale taky si přiznejme, že mě celkem baví to jak je po milostné stránce příběh ustálený. Při čtení skoro jako bych se ocitla přímo v té krásně Kanadě. Baví mě jak společně postavy bojují především s přírodou. Nejedná se tolik i když také o mocenské hry. Vztah mi postupně začíná připadat dospělejší. Líbí se mi i náznaky propadů a konfilktů, které jej tvoří realističtější. Také se mi líbí, jak je cítit, že si každý nechává sám něco pro sebe. V tom příběh taktéž vnímám realistický.
V tomto díle se toho vlastně tolik nestane - Angelika prožije zimu v drsném prostředí americké divočiny - ale autoři i tak dokázali zaplnit plno stránek velmi krásným stylem a popsat život v přírodě poutavě a napínavě. Angelika stále dokazuje, jak nevšední a neobyčejnou ženou je, a to i vůči divokým Indiánům nebo drsným vojákům a traperům. Má však stále své nepřátele a nepochybuji, že i v dalších dílech nebude o dobrodružství a napětí nouze. 70%
Po prvním přečtení jsem z knihy úplně nadšená nebyla. Mohlo za to spoustu nových postav a tím pádem jsem si čtení moc neužila. Po druhém přečtení série jsem si avšak tento díl naprosto užila. Vnímala jsem každou podrobnost, která v následující dílech byla rozvedena a předtím jsem tyto souvislosti neviděla. Indiáni mě zrovna moc nebaví, avšak dva velcí náčelníci kteří jsou rivalové mě okouzlili a já si je zamilovala. Velmi mě pobavila výprava otce a syna za pomstou a Florimondovo komentování výpravy "příště s vámi ještě někam tak pojedu, to určitě " tak srdečně jsem se dlouho nezasmala. Dojalo me vzpomínky Florimonda na svého mrtvého bratra. A naposledy bych se chtěla zmínit o tom, čím mě paní hraběnka pěkně naštvala. Neustále se boji a vzdychá pouze nad Joffreyem, ale mám pocit jako by se nebála o své děti. Vždy se zmiňuje jen o strachu o manžela a já jako matka se s tím nemůžu ztotožnit. Totálně mě ale nadzvedla tím, jak byla protivná na Cantora a uvažovala že ho vyhodí s Wapassu. V tu chvíli jsem měla chuť skočit do knížky a pořádně s ní zatřást. Vždyť to, že se Cantor choval k Honorine špatně má svůj důvod. Kdyby si s ním okamžitě promluvila a vše vysvětlila jak se nakonec i stalo, ale až po pár incidentech, tak by určitě své chování hned změnil. Strašně mě tím iritovala a ještě přilévala olej do ohně tím, že ten rozhovor neustále odkládala a pak ho chtěla že všechno vinit. Díky tomuto hodně v mých očích poklesla.
Tady se vcelku nic nedělo. Angelika dřela jako kůň, odrodila čtyři děti a už ji táhlo na čtyřicet, ale pořad byla úžasná nejkrásnější a nejchytřejší. Autorka pořad pitvá kdo koho miluje a proč. Jsem ráda, že tento díl je za mnou, další snad budou napínavější.
Milovala jsem Angeliku a opakovaně četla všech 6 dílů, ale tento byl poslední, už se mi moc nelíbil a další díly už jsem nečetla.
Z prvního čtení před skoro 20 lety (to je hrozné, když to člověk tahle napíše a přizná si to nahlas :-)) toho ve mně moc nezůstalo. Knihu jsem rozečetla na začátku roku, kdy jsem postupně v zimě začala Angeliku číst od začátku, a vůbec mne nebavila, takže jsem ji odložila. Nyní jsem jí dala druhou šanci a byla překvapená tím, jak byla poutavá. První čtení ve mně nezůstalo, a i první pokus na přečtení po letech neuspěl, zřejmě proto, že tyto díly už nebyly zfilmované a čtenář, který viděl filmovou adaptaci je nemá tak vryté pod kůží. Ale nyní po druhém přečtení musím říct, že se mi kniha líbila. Ano, děj je mnohdy poněkud natahovaný, ale tak jako v předešlých dílech mají scény svůj smysl. Co mne naprosto okouzlilo je popis přírodní scenérie, který autorka nabízí, ta zvukomalebnost předkládaných scén před zrakem ožívá a byla bych přísahala, že jsem i cítila vůni sosen, jemnou vodní tříšť na tváři a podzimní sluneční paprsky. Jen Angelika mi stále zůstává tou neuchopitelnou hrdinkou, která je nejen nádherná, ale i dokonalá ve všem, co dělá, umí léčit, zacházet se zbraněmi, dodávat sílu druhým, ale současně si uchovává ženskost, kterou okouzluje nejen svého manžela, ale i všechny muže, kteří knihou projdou. Děj obsahuje zajímavé momenty z dějin osidlování Ameriky a místy může soupeřit s Cooperem či jinými dobrodružnými knihami odehrávajícími se ve stejné oblasti. A mimochodem: kniha obsahuje první poměrně explicitní erotickou scénu mezi manželi, tentokrát bez náznaků a mlhavých popisů vyvolávajících neurčité představy.
Tak tohle asi byla moje poslední přečtená Angelika. Mám pocit, že už to je jen natahování bez ladu a skladu, už to nemá tu správnou šťávu...
V tomto díle úžasné série od manželů Golonových mě Angelika a nejen ona úplně dostala, byl to opravdu zážitek, protože jsem měla pocit jakobych začala vše prožívat znovu, jako by se Angelika znovu narodila.
Milujem Angeliku, neznášam ľudí, ktorí nevedia, že romány o Angelike nie sú červená knižnica, ale diela plné historických faktov a morálnych ponaučení, a odsudzujú toto dielo.
Všetky knihy o Angelike sú krásne a budem ich čítať celý život.