Angelika - Cesta k vítězství
Anne Golon (p) , Serge Golon (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102093/mid_angelika-cesta-k-vitezstvi-Xer-102093.jpg
4
51
51
Uzavírá se čtrnáctidílný románový cyklus o dobrodružných životních osudech francouzské dívky ze zchudlého šlechtického rodu, jež žila někdy v sedmnáctém století a jmenovala se Angelika. Na křídlech převeliké lásky dosáhla nejvyšší přízně u dvora krále Ludvíka, pod tíhou bolesti a pronásledování se dotkla samého dna bídy lidské spodiny. Po neúnavném pátrání nalezla milovaného, již oplakaného manžela, s jehož ztrátou se nikdy nesmířila.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1996 , Český spisovatelOriginální název:
La victoire d'Angélique, 1989
více info...
Přidat komentář
Velká škoda, že je to poslední kniha série. Po přečtení ve mě zůstal pocit neuzavřeného příběhu, hlavní postavy své čtenářské linky ještě nemají uzavřené. Jak ráda bych si přečetla království Francie. Každopádně se mi na knize líbilo, že z ní dýchá návrat do Francie. Vše nasvědčuje tomu, že se Angelika chystá na cestu zpět na rodnou půdu. Velmi jsme ocenila, že Cantor dostal v knize velký prostor. Jeho milostná aféra mě pobavila a jak se zbavil hlavní záporné ženské postavy bylo skvělé. Wappasu mě bylo neskutečně líto, ale náhlý příchod černé sutany byl famózní. Vše zlé co v Americe zažili, konečně bylo vysvětleno i když ten důvod tolika obtíží a zničených životů byl pro mě nepochopitelný. Každopádně i když jsem jezuitu neměla v předchozích knihách ráda, tak v této jsem byla smutná z jeho konce. Co se týká pana Lomenice raději škoda slov. Vývoj jeho postavy byl katastrofální. Nechápu kam zmizel můj oblíbenec. Zarazilo mě trošku přiznání Angeliky že ho milovala. Taktéž stránky o Ambroisine jsou velmi čtivé a skvěle uzavírají její dějovou linku. Pro mě však nejsilnější dojem udělala vsuvka s Desgrezem. Ach ta byla úplně dokonalá a nemůžu odpustit autorce, že nám neumožnila po těch letech jejich shledání.
!!! POZOR SPOILERY!!!
Nejprve opět pomalý rozjezd, ale později hukot. Angelice se vymstilo to, že se manželovi nesvěřila s některými domněnkami a obavami, a ty se pak ukázala nikoli jako liché, ale jako pravdivé. Ovšem dle vidění quebecké jeptišky zasáhl "Archanděl", kterému je tentokrát v ději věnováno více prostoru, stejně jako Honorině, Florimondovi a některým "starým známým" z Francie (de Bardagne, Desgrez). Konec pana de Lomenie byl neočekávaný a smutný, následné pasáže ze zamrzlého a osamělého Wapassu tísnivé. Ovšem pak se Angelika neočekávaně setká s mrtvým nepřítelem a kniha získává grády. Jejich rozhovory, úvahy o lásce, životě, přírodě, ... byly neuvěřitelně obohacující. Škoda jen, že z obávaného protivníka se stal vlastně jen žalostný muž, který konal zlo jen proto, že podlehl slabosti svého těla a ducha... Přesto si získal Angeličiny i mé sympatie a o to víc byl smutný jeho skutečný skon.
Škoda, že se autorka poté, co vysoudila zpátky autorská práva, rozhodla nejprve celou sérii přepracovat, aniž by dopsala poslední slibovaný a dlouho očekávaný díl. Takto je jen na čtenářově fantazii a naturelu domyslet si, jestli se Angelika nakonec triumfující do Francie vrátila (vše poukazuje na to, že ano) či zůstala v Americe, a co v době, kdy bojovala s dětmi o život v drsné akadské zimě, podnikal její manžel. Fanynky Cantora, Florimonda a Honoriny, mohou jen domýšlet, jaký díl děje by si Angeličiny děti utrhly v závěru ságy, stejně jako to, zda se Severina Bernová nakonec setkala se svým milým.
Je to konec serie na kterém se podepisuje především situace autorky. Je z ní cítit osamění po smrti a odloučení manžela. Nejraději mám část, kdy je Angelika s Otcem Odgeralem ve Wasapu a společně se starají o přežití. Líbí se mi jejich poslední rozhovor, jako by chytal poslední linnie boji hrdinky s iracionálním strachem a celkově její schopnost bojovat za přežití svých vlastních dětí. Za mě úctyhodné zakončení serie. Snad se ještě někdy dočkáme plného závěru.